Mohly průběh první světové války ovlivnit i vši?

Je to asi nečekaný název článku, ale dosud jsem si myslela, že o průběhu 1. světové války vím dost. Každý jsme se o ní ve škole učili, víme, že tam probíhala tzv. zákopová válka. Vojáci nosili při sobě polní lopatku a na povel kopali zákopy. Viděla jsem je i na vlastní oči, tedy jen část z nich, ale v místech, kde probíhala jedna z největších bitev na Západní frontě - u Verdunu. Měla jsem možnost Verdun navštívit, mám i fotky, byla jsem v tamním muzeu, které svým tvarem trochu připomíná zákop. Jenže o vších jsem se nedočetla a že bych to přehlédla?
Mimochodem, měli jste někdy vši? Asi se to zdá být jako nepřístojná otázka, ale já se přiznám, že já ano. A nestydím se za to. Ale to prý byla veš dětská. Když jsem byla v 8. třídě, ve škole byly vši rozšířeny a bohužel, ne v každé domácnosti to hubili úspěšně. U mne se to rychle zdařilo zlikvidovat a byl klid.
 
Je to jen úvaha, protože skutečnost, že mezi vojáky 1. světové války byly vši rozšířené, snad nikoho nepřekvapí. V těch podmínkách "normální" věc. Ale to prý byla veš šatní.

Samozřejmě, vším je jedno, na které válčící straně jsou, tedy hostují na tělech všech. Musíme však konstatovat, že životnost vojáků v zákopech byla většinou krátká a byla tam jatka.

Původcem zákopové horečky je Bartonella quintana (na snímku).

Naposledy byla zákopová horečka pozorována u bezdomovce, který dříve bral drogy a byl HIV pozitivní, ale užíval léky proti retrovirům. Stěžoval si, že má horečku, špatně se mu dýchá a bolí ho na hrudi. Když ho vyšetřili lékaři, našli na jeho těle stopy po kousnutí hmyzem a to, že má ucpané cévy. To je dost závažná diagnóza, navíc u něj bylo zjištěno poškození srdce, které tuto nemoc provází!
Pacient se podrobil operaci srdce, kdy mu byly vyměněny chlopně. Potvrdila se přítomnost bakterie a dostal antibiotika.
Nakonec se muž léčil tři měsíce. U části nakažených se nemoc projevuje endokarditidou, tedy zánětem srdeční chlopně nebo vnitřní výstelky srdce. Obvyklé jsou pětidenní horečnaté stavy, které se vracejí po pětidenní pauze, proto nese její původce druhové jméno quintana. U lehčích případů je horečnatý atak jednorázový a po pár dnech pomine.

"Je to nemoc uprchlických táborů a je to něco, s čím se ještě musejí potýkat mnohé industrializované společnosti. Ukazuje to, že jsou lidé mimo naši společnost, kteří žijí v podmínkách, jež bychom neměli tolerovat,“ vysvětlil lékař z Manitobské univerzity.
V současné nelehké době vidíme, že nakazit člověka mohou i vši.

Zpracováno podle: A. Švamberk