Svátek "Babinden" a jiné bulharské zvyky

Moje první setkání s Bulharskem bylo na tržišti v Ostravě. V článku "Vzpomínka na paní Sirmu Zidaro"  jsem se zmínila, že v Ostravě a okolí žije dost Bulharů. Jako dítě jsem s babičkou chodila na trh a kam jsme šli jako první? Samozřejmě k Bulharům, oni tam měli už vyhrazenou část tržiště a nikdy tam nebylo prázdno, na kšeft si rozhodně nemohli stěžovat. Bulhaři byli tady vyhlášeni zahradníci a že to uměli, o tom svědčila nabídka "přísady". Když jsme na jaře potřebovali zasadit zeleninu, bylo jasné, že to bude od Bulhara. Mnohdy už měli vyprodáno, ale byli ochotní v určený den připravit bedničku požadované přísady zeleniny.
Dnes už je všechno jinak, na tržištích se prodávají jiné věci a ta stará generace Bulharů už vymřela.
Potomci těchto Bulharů tady žijí dál, asimilovali se a přizpůsobili našim zvykům. Své zvyky si udržují v Bulharském klubu u Sýkorova mostu. Nikdy jsem neslyšela, že by s nimi byly problémy.
A jaké je Bulharsko?

Název státu:   Република България
Hlavní město: Sofie - София
Hlava státu:   prezident
Jazyk:           bulharština
Zajímavost:
Jedním z populárních míst v Bulharsku je skanzen Etera nedaleko města Gabrovo. Najdete tu domky, které ukazují životní styl v Bulharsku před mnoha lety. K nejzajímavějším exponátům patří vodní vířivka pro změkčování koberců a různých tkanin.

Etera

Někteří čtenáři čtou články na blogu pozorně a Otavínku zaujal název svátku "Babinden". Rozhodla jsem se trochu pátrat a tak vznikl dnešní materiál.

Havířovská blogerka Lucie Arichteva radila babičce, co připravit na každoroční bulharský svátek Babinden. Kromě toho, že vždy připravuje tradiční jídla, upeče nebo uvaří i něco nového, aby překvapila své přátele. Aby se trochu držela tradice a zároveň to nebylo náročné, napadly ji šátečky z listového těsta. 
A teď k jádru věci - svátek Babinden. Otavínku napadl babinec, já bych řekla svátek matek. Slovo "bába, baba" se používá i u nás, ale myslím, že v různých krajích to má různé vyjádření. Na Ostravsku se hovorově žena označuje "baba" a když se řekne "to je správná baba", to je už pochvala.  
Ovšem jiný kraj, jiný mrav. Ve středních Čechách se běžně babička označuje jako bába, samozřejmě to dlouhé "á" tam je.  Vraťme se však do Bulharska.

 

Svátek Babinden původně vznikl jako poděkování porodním bábám, ke kterým jednou ročně přicházely matky poděkovat za pomoc při porodu svých dětí. Navštívily je už brzy ráno s květinou a dárkem – jídlem. Porodní bába jim za to vkládala do úst ořech s medem, aby měly dětí hodně. Slavilo se celý den a zvyků, které se vážou k tomuto svátku je celá řada. Časem se z tohoto dne stal svátek setkávání všech matek a babiček, který by se měl podle tradic slavit bez mužů. Svátek se slaví 8. ledna.
A nyní recept na šátečky, samozřejmě musí tam být ořechy a med.

Ingredience:
1 balení originál sýru Brie (200 g)
2 – 3 ks jablek (Granny Smith)
100 g pekanových ořechů
1 listové těsto (400 g)
1 vejce na potření
trochu mouky na vál
med na pokapání

Postup:
Troubu předehřejeme na 180° C a na plech si připravíme pečicí papír. Těsto rozválíme na pomoučeném vále a rozkrájíme na trojúhelníčky. Jablka rozpůlíme, zbavíme jádřinců a nakrájíme na plátky. Sýr rozkrájíme na tenké plátky a položíme na připravený trojúhelníček těsta. Na něj dáme kousek jablka a oříšek (jeden či dva) a zabalíme. Trojúhelníčky potřeme rozšlehaným vejcem a dáme na 20 minut péct, dokud nejsou krásně zlatavé. Ihned po vytažení z trouby je lehce pokapeme medem.
Podle Lucie Arichtevy

Bulharsko - to jsou i růže, z nich se vyrábí růžový olej.

Květiny je třeba sbírat, když začnou růžovět. Tehdy je z nich největší výnos.
Je třeba oddělit květ od stonku a uložit ho do plastového sáčku. Sběračka tuto činnost neúnavně opakuje celý květen a červen. Každé ráno nasbírá 25 až 30 kilogramů korunních plátků, z nichž se získá pouhých sedm až osm gramů esenciálního oleje nazývaného též růžová esence. Sběr korunních plátků končí v deset hodin, kdy v důsledku vedra klesá esence ke kořenům.

Čerstvě sklizené plátky se přivážejí do destiláren, kde se vaří. Pára je kondenzována a pak znovu destilována, aby se získal esenciální olej. Na jeden kilogram oleje je zapotřebí nejméně 3500 kilogramů korunních plátků. Bulharská roční produkce 1500 kilogramů růžového oleje tedy pochází z 5,25 tuny korunních plátků z růží pěstovaných na 3800 hektarech. Většina z nich se nalézá v oblasti Kazanlaku, jíž se říká Údolí růží.

Pěstují se zde především keře druhu Rosa Damascena. Mírné klima a naplaveninová půda údolí jsou pro tento druh velmi vhodné. Růžový olej je pro největší světové výrobce parfémů nenahraditelný: produkt a jeho 370 složek totiž nemají syntetickou alternativu.

Zajímavosti: V Bulharsku si moc nepočtete, protože píší azbukou, která vznikla z cyrilice, což vypadá jinak než naše písmena.
Pokud přijmete pozvání na večeři, pamatujte, že první začíná jíst nejstarší osoba. Při společném jídle se hodně povídá a gestikuluje. A pokud si přidáte další porci jídla, určitě tím potěšíte hostitele.
V Bulharsku je velmi rozšířeným zvykem tykání. Pokud vám někdo tykání nabídne, neodmítejte ho, zvláště pokud jste mladší než váš protějšek. Tykání a oslovování křestním jménem není v Bulharsku považované za nezdvořilost. Ženy a muži se také běžně zdraví polibkem na tvář, ale vyčkejte než s tím začnou oni.
Dejte pozor na opačné vyjadřování souhlasu.
Bulhaři běžně vyjadřují svůj souhlas zavrtěním hlavy a nesouhlas přikyvováním. Opačně jako my.

Kuchyně 

Největší vliv na bulharskou kuchyni měli Řekové a Turci, odkud se používá mastná papričková zápražka, štiplavá jídla, kebab, musaka, gjuveč, sladké dezerty typu baklava, pilaf, kadaif, lokum, chalva.
Šopský salát je součástí menu drtivé většiny bulharských restaurací.
Recept na šopský salát vznikl kolem roku 1955. Stalo se tak v letovisku Družba, které se v současnosti jmenuje Sv. Konstantin a Helena a které se rozprostírá 9 km od centra města Varna. Tehdy šéfkuchaři z cestovní kanceláře Balkanturist vytvořili několik receptů na saláty, jež byly spojovány s různými regiony jako součást propagace cestovního ruchu v zemi. Zachoval se však pouze jediný recept a v 70. a 80. letech se šopský salát stal národním kulinářským symbolem. Následně ho převzaly kuchyně (nejen) sousedních zemí, oblíbený je především po celém Balkáně a ve střední Evropě.

Co se názvu týče – šopský salát ho dostal podle nepříliš početného etnika zvaného Shopi neboli Šopi. To přebývá nedaleko hlavního města Sofie, ale také v Srbsku a Severní Makedonii. Oblastem, v nichž příslušníci zmíněného etnika s vlastními zvyky a tradicemi žijí, se přezdívá Shopluk neboli Šopluk. 

Originální šopský salát je posypaný Sirene
Recept na šopský salát, plný vitaminů, minerálů a antioxidantů, je velice prostý. Cibuli nakrájíme najemno. Papriku zbavíme semínek a nakrájíme na kostičky. Pak nakrájíme rajčata a oloupanou okurku hadovku. Vložíme do misky, promícháme a posypeme rozdrobeným sýrem. Sehnat v České republice sýr Sirene je komplikované,  můžete použít dostupný balkánský sýr. Ten lze ozdobit několika olivami. Doporučuje se  dochutit slunečnicovým olejem a vinným octem, případně citrónovou šťávou.

Šopský salát

Zdroj: internet , rádio Junior