Hlas pro tento den: Čížek lesní

 

Vědecké zařazení: Pěvci 

 

 

Foto Václav Sojka, Naši ptáci 

Oblibu tohoto drobného, čiperného, žlutozeleně zbarveného zpěváčka dokazují již prastará pomístní jména typu Čížová nebo příjmení Čížek. Podobně jako v češtině zní jeho název i v některých evropských jazycích, například rusky se řekne čiž nebo německy Zeisig. Určitě existuje i souvislost českého pojmu s čižbou, čížek – čižba, čili chytání drobných ptáků pro chov v klecích.

Velikost 11 – 12,5 cm, váha 12 g

A skutečně čížci dříve patřili k nejoblíbenějším chovancům, neboť se vyznačují milým švitořivým zpěvem, pohyblivostí a minimálními nároky na chov.

Zpěv čížka tvoří různorodé vrzavé tóny prokládané flétnovými hvizdy. Zpěv sice můžeme zaslechnout i v zimě, ale teprve v době námluv zpívají samečci takřka neustále. Aby na sebe upozornili, zpívají i za zvláštního letu. Tento let je imponující a sameček při něm pomalu mává křídly a má široce roztažený ocas. Podobný typ letu můžeme vidět i ve městech, ale takto létají jeho příbuzní – zvonohlíci nebo zvonci.

Hnízdo čížka lze nalézt jen velmi nesnadno. Dokonce vznikla i romantická pověst, že ptáček přidává do svého hnízda divotvorný kamínek, a ten činí hnízdo pro lidské pozorovatele naprosto nenalezitelné. Pravda je však taková, že pták svou kolébku staví dvacet i více metrů vysoko v koruně smrku.
Hnízdí v rozsáhlých jehličnatých a smíšených lesích, hlavně smrkových, dává přednost blízkým olším a břízám kde hledá potravu. Vyjímečně zahnízdí v listnatých porostech nízkých poloh. Hnízdí od dubna do července 2x ročně. Samička staví hnízdo obvykle vysoko v nejhustším jehličí na konci postranní větve. Splétá je velmi dovedně z tenkých větviček, kořínků, suchých trav, mechu a lišejníku. Vše proplétá hmyzím předivem a vnitřek měkce vystele rostlinnou vlnou, srstí a peřím. Snáší 4-5 namodralých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Vylíhlá mláďata krmí rodiče téměř výhradně hmyzem. Hlavní potravu čížků tvoří převážně semena olší a bříz.

Čížek lesní - samička|foto:Sławomir Staszczuk

S čížkem se nejčastěji setkáváme na podzim a v zimě, a to v porostech olší nebo bříz. Dříve býval považován za potulný druh, ale dnes už víme, hlavně na základě kroužkování, že čížek – jak ze severní, tak i střední Evropy – podniká dlouhé tahy až do Středomoří. Někdy dokonce díky množství čížků hovoříme o invazích. Zjara se hejna čížků, která jsme viděli v olšových porostech, rozdělují na jednotlivé páry a čížci se stěhují do vyšších nadmořských výšek, především do smrčin. Zde si jednotlivé párky potom vybírají místo pro své skryté hnízdečko, ale někdy zahnízdí i v nižších polohách. Tak se s nimi můžeme setkat i v městských parcích nebo nížinných lužních lesích.

 

Foto Jan Jindra

 

Detail čížka v kompletním juvenilním opeření. Rozsah žluté na ocasu naznačuje, že se bude s velmi vysokou pravděpodobností jednat o samce (Valašské Meziříčí, léto 2017, foto: Petr Podzemný).

Koho zajímá, jak se určuje pohlaví čížků, jejich stáří apod. se spoustou fotografií a názorným vysvětlením a popisem, najdete to ZDE

Čížek žije v lesích boreální a mírné zóny od Španělska po Sachalin. Na jihu se vyskytuje od Pyrenejí přes Balkán po Kavkaz. Druhá část světové populace žije daleko na východě v Mongolsku, ve východním Rusku a Číně. Je částečně tažný.

Video Jarmila Kačírková, YouTube

Základní údaje

Čížek lesní (Carduelis spinus) je výrazně menší než vrabec, zelenavě zbarvený. Charakteristický je pro něj žluto-černý ocas, žlutozelený kostřec, dva příčné žluté proužky v křídle a po stranách podélně skvrnité břicho. Sameček má černé temeno a bradu a celkově je zbarven živěji než samičky a mladí ptáci. Hnízdí dvakrát ročně, a to převážně v rozlehlých jehličnatých lesích; mimo dobu hnízdění se sdružuje do hejn, která se vyskytují hlavně kolem řek a potoků v porostech olší a bříz. Živí se semeny, při jejichž sběru se zavěšuje i na nejtenčí větvičky. Do hnízda, které staví velmi vysoko na jehličnanech (nejčastěji smrcích), snáší samička od března 4 až 5 vajíček a zahřívá je bez přispění samce. Ten se podílí až na krmení mláďat. Přelétavý a tažný druh. Naši tažní ptáci směřují do Středomoří a západní Evropy, naopak k nám přilétají čížci ze severu a severovýchodu, jejichž podzimní a zimní výskyt může mít v některých letech až charakter invazí.

zdroj: Pavel Vašák, Naši ptáci, YouTube