Proč z Adventu zbyly jen čtyři týdny a jaká je pravá symbolika Adventu? A kdy se papež odívá do růžové barvy?

 

Tak tu máme Advent. V plném proudu. Poslední léta si pořizujeme adventní věnce, kupujeme čtyři svíčky, většinou na to nemáme čas, tak vymýšlíme rychlé kreace, protože tvarem už ani ten "věnec" nebývá do věnce. Ale máme ho! Přejeme si "příjemný Advent" a sháníme vánoční dárky, protože to musíme stihnout a nervozita stoupá, jestli to pépéelka nebo další stihnou dovézt... Jak prožíváte Advent Vy? Máte doma adventní věnec? Slyšely jste někdy zpěv rorátů?  

Ne každý si také možná uvědomuje, že tradice Adventu zakořenila nejen u nás, ale i v ostatních zemích, právě až s nástupem křesťanství. První zmínky o oslavě Adventu pocházejí z konce 4. století ze Španělska. V Evropě lidé slaví Advent zhruba od 12. – 13. století, kdy  se postupně rozšiřoval a přišel i do našich zemí. Původně Advent trval celých osm týdnů. Čtyřtýdenní období Adventu se pojí se symbolikou Kristova kříže, který se rozpíná do čtyř stran, tento počet byl zaveden až později.

Dovolím si malé zamyšlení. Dnes mě totiž napadlo, zda všichni ti, kteří se navenek prezentují Adventem, jak všechno zdobí adventně - i na dveře  pověsí věnec, pravidelně zapalují svíce na tom věnci, jestli vědí, proč se to dělá a jaké to má pravé vysvětlení. Po zkušenostech si myslím, že hodně podobných věcí se dělá ze setrvačnosti, napodobování, protože to vidím v televizi nebo v časopisech. Asi tak: Líbí se mi věnce a světýlka, tak hop... také si to pořídím a proč vlastně? - to už nemusím vědět. Dělá se to, dělá to sousedka, kamarádka na blogu, tak to udělám také. Možná to vyzní neohrabaně, ale beru to podle sebe a to o historii už něco vím, takže si dovolím na blog dát do kupy takové skromné poučení pro nepoučené 😎. 

Snad nikoho neurazí a naopak snad si po přečtení následujícího někdo nebude myslet, že na blogu propaguji náboženství. Ono totiž ty Vánoce a Advent mají náboženský význam a podtext, což někoho v dnešní době, kdy Vánoce mnozí pojali komerčně, může i překvapit. Takže chtě nechtě, začneme u církve: 

Roční okruh církevních svátků se nazývá církevní rok. Víte, že Advent, to slovo, které i na blozích je často používáno, je příprava na příchod Kristův?
Slovo advent pochází z latinského adventus - příchod, a to zase souvisí s řeckým epifaneia – zjevení. Tímto pojmem se v dobách helénských označoval příchod božstva do chrámu – jeho zjevení se věřícím nebo návštěva krále. Začíná to být složité a tady možná ateisté přestávají číst... Začíná to být i dlouhé.

Dnes se Epifanie nazývá slavnost Zjevení Páně, obecně známější pod označením svátek Tří králů - šestého ledna. Ano, tady se chytí i "nevěřící" - odstrojí se stromek, bývá tříkrálová sbírka... ale proč?? Tento den většina pravoslavných církví slaví jako čas narození Kristova. Západní církve si připomínají sebezjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista a příchod tří mudrců s dary, za den narození Kristova však považují 25. prosinec = 1. svátek vánoční.

Dvojí očekávání
Advent začíná čtyři neděle před dnem Narození Páně, tedy pětadvacátým prosincem, první nedělí adventní, která je zároveň v západních církvích považována za počátek církevního roku (v pravoslavných církvích začíná církevní rok 1. září) a končí západem slunce Štědrého večera. 

Liturgickou barvou tohoto období je fialová, značící smutek, mírněný nadějí. Je také barvou popela a tím i kajícnosti. Výjimečné postavení má třetí neděle adventní, nazývaná Gaudete (označení pochází ze vstupní antifony mše této neděle, která latinsky zní „Gaudete in Domino semper“  - vždy se radujte v Pánu). Liturgickou barvou tohoto dne je fialová projasněná radostí – tedy růžová. Tehdy se i papež oblékne do růžové. Advent je obdobím dvojího očekávání – jak slavnosti narození Ježíše Krista, tak jeho druhého příchodu na konci času (paruzie).

Odkud advent vzešel

Advent vznikal současně s obdobím Vánoc ve složitém procesu: Koncem 4. století se v Galii slavil svátek Epifanie, spojený se křtem katechumenů. Příprava na křest vedla k postupnému zavádění postu, což bylo obdobou údobí předvelikonočního. Tak se v této oblasti od roku 490 ustálil čtyřicetidenní půst od 11. listopadu do 5. ledna (tj. 40 dní, vynecháme-li soboty a neděle). Podobné tendence se objevily také ve Španělsku, kde se však slavily vánoce 25. prosince. V Římě advent velice dlouho znám nebyl, i když se zde již od začátku 4. století slavily Vánoce jako svátky namířené proti ariánství, popírajícímu plné Kristovo božství. 

Advent se objevuje v Římě teprve uprostřed 6. století v navázání na tradici týdenních postů k jednotlivým obdobím. Postní týden v prosinci byl proměněn v čas přípravy na Narození Páně četbou perikop o zvěstování a navštívení Panny Marie, o Janu Křtiteli a oddílů z proroka Izajáše. 

Za papeže Řehoře Velikého (590 – 604) se pojednou objevují čtyři neděle adventní, jejichž zachovávání se postupně rozšířilo na celou církev.

 

Svatý Řehoř I. Veliký, 64. papež

Advent byl – s výjimkou Galie – obdobím příprav na Vánoce. Teprve v 10. stol. převládl prvek kajícnosti, což se projevilo v liturgii vynecháním částí Gloria in excelsis a Te Deum. Nikdy však Advent jako celek nebyl obdobím postním. Postupně se stával začátkem církevního roku. V celé řadě zemí (Španělsko, Francie, Anglie) však byly dlouho začátkem církevního roku Velikonoce.

Tradice Adventu pochází z konce čtvrtého století ze Španělska a Galie. V českých zemích mají velkou tradici adventní písně - roráty. Jsou sestaveny podle biblických textů, převážně prorockých. Sám název pochází z nejznámější latinské adventní písně z 16. století z Francie - „Rorate coeli de super...“ (Rosu nám dejte nebesa).

V dnešních dnech kladou církve důraz především na radostné očekávání Kristova příchodu, ale také na ztišení se  - v čase hektických nákupů a převažující  komerce tak nabízí protiváhu. Chvíle klidu lze nalézt také na řadě adventních koncertů. Jenže zase je covid a ...

Pro obyčejné smrtelníky byl Advent také časem zklidnění. Po náročném roce skončily všechny těžké zemědělské práce a lidé si konečně mohli dopřát fyzický odpočinek. Dřinu na poli vyměnili za teplo svých domovů, kde se věnovali činnostem jako draní peří, předení, tkaní, šití apod.

Advent pro naše předky symbolizoval také důležitou dobu půstu. A to nejen v jídle, ale i v chování. Nekonaly se žádné vesnické zábavy, veselice, svatby ani hody. Zakázán byl tanec i zpěv. Místo jídla se lidé věnovali rozjímání.

zdroj: sucha.cz, zena-in.cz, poznani-magazin.cz, Wikipedie