Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 28. února 2022

Tradiční zabijačkové recepty – ovar, jitrnice, guláš, tlačenka

 

Příspěvek navazuje na minulý článek.

Dnes to bude "tryzna" pro vegetariány. Podle statistik jíme stále více masa. Průměrný Čech předloni snědl prý víc než 43 kg vepřového, skoro 30 kg drůbežího a 9 kg hovězího. Řezníků ale ubývá, asi za to může i malá atraktivita oboru jako takového.

Zabijačkové lahůdky 

 

Tlačenka – správná tlačenka je jen z masa, masového vývaru a částí, které po rozvaření vytváří onu hustou „želatinovou“ část – tedy nožičky, odřezky z hlavy a kůže. Výborně chutná s cibulí, octem, chlebem a pochopitelně půllitrem dobrého piva. Nevýhodou tlačenky je její poměrně krátká trvanlivost a proto bývá po zabíjačce první lahůdkou, na kterou se všichni vrhnou.

Ovar – jedná se o vařené části prasete, nejčastěji je spojován s hlavou, ale může to být i koleno, plecko nebo laloky. Nejméně tučný je z plecka, nejvíce z laloků. Hlava obsahuje jak masité části jako rypáček, ouško a líčko, tak i tučné (zbytek).

Jitrnice a jelita – jedná se o mix různého masa, kde se do jitrnic přidává povětšinou houska a játra, kdežto do jelit kroupy a krev. Dochucují se solí, pepřem, česnekem, kmínem a majoránkou.

Zabijačkový guláš – jako základ se používá vývar z vaření ovaru, jitrnic a přidávají se méně hodnotné kousky masa.

Uzené vepřové – k uzení se využívá cennější maso jako kýta. Maso se nakládá do nasoleného láku a udí se nejméně 14 dní po samotné zabíjačce

Zabijačková polévka (prdelačka) – bývá velmi tučná. Někdo do ní přidává brambory nebo kroupy

Škvarky (výpečky) a sádlo – jedí se k chlebu teplé nebo studené, s oblibou se jimi mastily hrách, čočka nebo brambory.

Zima je obdobím zabijaček. Mnoho rodin si stále ještě vlastnoručně připravuje zabijačkové pochoutky. Pokud si nejste jisti, jak na tradiční ovar či tlačenku, vyzkoušejte osvědčené recepty p. Petra Stupky.

Prvním pokrmem při zabijačce bývá zpravidla ovar. Je to vařené vepřové maso z hlavy a laloku, případně kolene, boku i plece. Výborný je také ovar z prorostlého bůčku či krkovičky doplněný vepřovým jazykem a srdíčkem.

Ovar

Suroviny:
1500 gramů vepřového masa
3 velké cibule
5 stroužků česneku
sůl, celý pepř
nové koření, bobkový list

Do vroucí vody dejte cibuli, česnek, sůl, koření a čisté a na větší kusy rozporcované maso. Na toto množství potřebujete asi 3 litry vody a nádobu na 6 litrů. Zakryjte hrnec a vše přiveďte rychle k varu.

Poté stáhněte plamen, aby se vše vařilo zvolna, bez velkého klokotání. Délka vaření záleží na druhu masa, ale počítejte raději až 120 minut. Důležité je maso uvařit akorát, protože rozvařené už není zdaleka tak dobré. Maso má být sice vařené, ale přitom pevné, jakoby pružné.

Uvařené kusy masa krájejte na menší kusy či plátky a podávejte lehce podlité vřelým vývarem.

Jitrnicový prejt

Suroviny:
400 gramů vepřové krkovice
400 gramů vepřového boku
200 gramů vepřových jater
100 gramů cibule
350 gramů strouhanky z bílé žemle
50 gramů česneku
majoránka
mletý pepř
mletý kmín
mletý zázvor
mleté nové koření
bobkový list
nové koření
celý pepř
60 gramů vepřového sádla

Vepřovou krkovici a bůček rozkrájejte na menší kousky a vložte do vroucí vody. Osolte, okořeňte celým kořením (bobkový list, pepř a nové koření) a zvolna vařte téměř doměkka. Dejte pozor, aby se maso nerozvařilo.

Na polovině sádla osmažte dozlatova jemně nakrájenou cibulku. Zasypte ji strouhanou bílou žemlí a stáhněte z ohně.

Uvařené maso nechte zchladnout, pak ho semelte nebo rozsekejte ve strojku spolu s vepřovými játry. Do vzniklé hmoty přidejte prolisovaný česnek, strouhanou housku s cibulkou, lžičku majoránky a na špičku lžičky mletého pepře a mletého kmínu. Vše důkladně promíchejte a nechte chvíli stát. Pokud hmota příliš zhoustne, zřeďte vývarem z masa, znovu ochutnejte a případně dochuťte.

Pokud chcete připravit jelítkový, tedy tmavý prejt, přidejte vepřovou krev. Na uvedené množství jí stačí 300 mililitrů.

Prejt plňte do střívek nebo pečte v troubě. Pokud chcete péct v troubě, vymažte zapékací mísu nebo pekáček důkladně sádlem a vysypte trochou strouhané žemle. Do nádoby vložte namíchaný prejt, povrch urovnejte a pečte na 180 až 200 stupňů přibližně 30 minut. Do prejtu můžete před zapečením přimíchat vařené ječné krupky nebo vařenou rýži.

Zabijačkový guláš

 

Suroviny:
500 gramů vepřového masa (plec)
250 gramů vepřových jater
200 gramů vepřových ledvinek
400 gramů cibule
100 gramů vepřového sádla
20 gramů sladké mleté papriky
sůl
50 gramů česneku
70 gramů chlebové strouhanky
majoránka, kmín
pepř černý mletý
silný vepřový vývar z kostí a kůží

Vepřové maso nakrájejte na menší kousky, osolte, opepřete a očesnekujte. Důkladně promíchejte a nechte umáčknuté odležet nejlépe do druhého dne.

Na sádle opékejte cibulku nakrájenou na stejnoměrné kousky. Když se začne barvit dozlatova, přidejte na kostičky krájenou domácí slaninu. Jakmile cibule ztmavne, zasypte ji sladkou paprikou a po kratičkém zpěnění zalijte vývarem. Vložte naložené maso, kmín a duste zvolna pod poklicí.

Když je maso zpola měkké, přidejte na menší kousky krájené čisté ledvinky a játra. Vše doduste a poté lehce zahustěte chlebem. Na závěr dochuťte drhnutou suchou majoránkou, případně pepřem.

Přímo při zabijačce se často do guláše dává také vařené srdce, jazyk, slezina a podobně.

Domácí tlačenka zvaná bachořice

Vepřové maso z hlavy, ouško, vepřový jazyk a vepřové nožičky a několik kousků kůže uvařte stejně jako ovar. Pak nakrájejte na stejnoměrné kousky a v míse zalijte silným odvařeným vývarem, tak aby spojoval nakrájené maso. Přidejte mletý pepř, nové koření, špetku zázvoru a majoránku, případně přisolte.

Poté naplňte směs do obalu, zavažte a vložte do chladné vody či vývaru a přiveďte k varu. Vařte zvolna asi hodinu.

Uvařenou tlačenku nechte chladit do druhého dne.

Pokud chcete tmavou červenou tlačenku, vmíchejte syrovou krev při ochucování. Aby tlačenka nebyla příliš mastná, seberte z vývaru sádlo. Pokud nemáte kůže a nožičky, musíte ztužit dílo práškovou želatinou.  
zdroj: budejovice.rozhlas.cz, cesky.radio.cz, Petr Stupka

14 komentářů:

  1. Hanko, samé dobré věci,že nejsou zrovna dietní a zdravé, tak o to ani nepřemýšlím. ☺ Občas jak říkala naše babi je potřeba tělo promazat i zevnitř. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napsala jsi to, Marti, velmi přesně, tedy podle mého ☺. Ale tak žili naši předkové a byli odolní, neměli alergie, jako dnes už má plno dětí. Byla to moudrost našich předků, kteří neměli nějaké "školy", jen tři-čtyři měšťanky, ale o životě hodně věděli. ☺

      Vymazat
  2. Hani děláš mi chutě. Ještě že nejsem vegetarián. U nás mívá každý čtvrtek soukromý řezník předělávku, jitrnice i jelítka, tlačenku...vše výborně ochucené a nešizené, jelita opravdu s kroupami. Občas si tam něco dobrého koupíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, ani já nejsem vegetarián a z dobrovolného rozhodnutí bych nechtěla být. Ono to začíná už výchovou, za mého dětství jsme žili na katastru Ostravy, ale děda s babičkou a po nich to zdědili rodiče, měli pole a hospodářství. Nijak velké, ale kdysi to stačilo. Nepamatuji se, že bych jako dítě "jančila", že jsme snědli husu (a ne jednu), které jsem chodila pást, nebo že byla zabijačka. Bralo se jako normální, že to jsou chovná zvířata, která po vykrmení prostě sníme. Ne jako že nejím zvířátka, ani náhodou. K takovému zvířeti se člověk má chovat s láskou, ale dál je to normální. To mě vždy napadne, nemusíme se přejídat, ale jak píšeš, něco dobrého občas neuškodí. A Tebou zmiňovaná prdelačka? Dodnes si vzpomínám na chuť té pravé prdelačky z domácí zabíjačky a to mi kdysi hodně chutnalo.
      Tak jsme si "káply" do noty, děkuji a přeji dobrý start do nového měsíce března. ☺

      Vymazat
  3. Ach těm mobil...psala ...prdelačku...ne předělávku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, technika dělá divy, ale není nad tu pravou prdelačku ☺ ☺.

      Vymazat
  4. Úplně jsem dostala hlad.My tady jezdíme k soukromému řezníkovi.Jenže poslední dobou obsadil veškeré obchody široko daleko a kvalita se zhoršila(jen ceny porostly).
    Přeji krásný den ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, ani se Ti nedivím, při takovém tématu se vybavují nejen vzpomínky, ale chuťové buňky dostávají zabrat ☺. Já vždy v oddělení masa říkám - a pak buď vegetariánem!! ☺ Během posledních let se kvalita zhoršila nejen u masa, neříkám vždy.

      Vymazat
  5. Tak to by si měl přečíst můj manžel. Ten tyto dobroty miluje.Kde jsou ty doby, kdy jsme si dělali domácí zabijačku. Já jsem to moc nemusela, protože to byly dva dny příprav a potom několik dní úklidu a zpracování. A toho nádobí....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jasně, toho mytí a nádobí, to je jasné. Zabíjačku jde dělat i v "paneláku", soused to dělal 2x co vím, přivezli už zabité a vykuchané prase z farmy, veškerou akci dělali dole v prádelně, kde je místa dost, donesli si tam potřebné věci a dělali tam i ty hlavní dobrůtky, jako tlačenku, jitrnice, jelita... Všechna na "špinavá" práce se odbývala tam. ☺

      Vymazat
  6. Já nejsem úplně masný typ o to více,když si dám někdy vegetariánské jídlo u sestry nebo kamarádky,ale zabijáčkové produkty,jak už jsem psala minule mám ráda.Ale ovar nemusím a nikdy bych si nedala kupovanou tlačenku.Tu občas dělá dcery přítel a je to naprosto o něčem jiném.Přesto denně maso vařím pro manžela a syna,ale sama raději něco jiného,lehčího.On se po jídle natáhne a já jsem plná energie a jdu na procházku se psem.Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, já bych asi těžko mohla být úplným vegetariánem, ale je to asi o zvyku. A např. kupovanou tlačenku občas jím, tu světlou jsem si posledně koupila v Globusu, vypadala lákavě a mívají tam chutné věci. Nevím, jestli ta "plná energie" je jen kvůli jídlu, to bude i o celkovém stavu organismu. Jsi zkrátka pohyblivá a pružná, což Ti lze jen závidět. Od určitého věku to není každému stejně dopřáno.
      Děkuji a také se měj hezky. ☺

      Vymazat
  7. No, o všechno tohle v mém dětství nebyla nouze a v top kvalitě!
    A teď - občas si koupíme kousek tlačenky od dobrého řezníka a sádlo, že kterého udělám škvarky a následně pomazánku.
    Haničko, musím ale říct, že bych si kousek z dobré zabíjačky dala :o)
    Měj hezké odpoledne, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, tak Ty jsi měla skvělé dětství, to Ti povím ☺ ☺ ☺. Hlavně jste věděli o té kvalitě, to lze jen "závidět". To, co píšeš dál, občas dělá můj přítel, občas to ochutnám ráda a celkově - není nad dobrou zabíjačku ☺. Kam se hrabe naklíčené obilí... ☺
      Děkuji a přeji úspěšný nástup do měsíce března.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Jablunkovské šance - unikát, o němž se moc neví

  V minulém článku jsem trochu představila Jablunkovský průsmyk , který většina lidí zná jako místo, kterým projížděla vlakem či autem na Sl...