Přívoz je spolu s Moravskou Ostravou od listopadu 1990 samostatným městským obvodem statutárního města Ostravy a zároveň nejsevernější částí moravské části města. Tam totiž probíhá hranice mezi Moravou a Slezskem.
Obě části tvoří historické jádro dnešní Ostravy. Toto poměrně rozsáhlé území při soutoku řek Odry a Ostravice bylo odpradávna vstupním místem do Moravské brány, kterou procházely významné obchodní cesty spojující středomořské oblasti s Pobaltím.
. Kdyby jen obchodní cesty, podle vykopávek Moravskou bránou pravidelně táhli mamuti. Jen v lokalitě Předmostí u Přerova byly vykopány kosti, které podle odhadu patřily 10 tisícům mamutů! Doklady o přítomnosti pravěkého člověka se zde objevují už ve velmi dávné minulosti.
Nálezy z nedalekého vrchu Landek, datované do doby asi před 30 tisíci lety, dokládají, že nešlo o trvalé osídlení, lidé však tehdy územím dnešní Ostravy procházeli.
Historický znak ostravské městské části Přívoz
V tomto domě byla původně radnice. Autorem je Camillo Sitte, který uvažoval, že radnice bude postavena přímo na náměstí v Přívoze, ale nakonec vznikla vzadu až za kostelem. Pochází z let 1896-97. Později byl do budovy umístěn Archiv města Ostravy, kam jsme jako studenti chodili bádat a plnit zadané úkoly do studovny a tak jsem tam strávila dost času. Měla jsem tehdy možnost poznat Přívoz.
Přívoz leží na bývalé obchodní stezce z Opavy do Těšína. Jeho název je odvozen od slova „převoz“ (přívoz) – v těchto místech převážel převozník povozy a pěší přes řeku Odru. Počátky osady spadají do začátku 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1377 (Prsiewoz). Kuriózní je, že se jednalo o zápis biskupského soudu v Olomouci s biskupským manem Bedřichem z Kotojed, který se zodpovídal z krádeže.
Dne 1. dubna 1555 koupilo město Moravská Ostrava za 3700 zlatých Přívoz a 6. srpna 1555 propustil olomoucký biskup Přívoz z lenní závislosti. Moravská Ostrava tak až do roku 1848 byla vrchností nad přívozskými poddanými.
Mezníkem v historii Moravské Ostravy byl nález černého uhlí v sousední Polské Ostravě. Rok 1847 se stal přelomem v dějinách Přívozu. Tehdy byla tato malá ves napojena na železniční trať Vídeň - Krakov.
Ostrava - hlavní nádraží je stanice v Přívoze. První vlak přijel na nově postavené přívozské nádraží 1. května 1847. Nádraží, ležící na mezinárodní trati Krakov – Vídeň (Severní dráha císaře Ferdinanda), získávalo spolu s rozvíjejícím se průmyslem a těžbou uhlí na významu. V roce 1855 napojil majitel Vítkovických železáren Salomon Mayer Rothschild dráhu ze svého závodu a jámy Karolina. Tuto dráhu Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila, v roce 1862 vybudovala báňskou dráhu z Přívozu do Michálkovic a roku 1870 dále do Doubravy a Orlové.
Touto drahou tak byly postupně spojeny všechny jámy ostravského revíru, které přes přívozské nádraží dopravovaly uhlí svým zákazníkům. Tím vzrostl význam nádraží a Přívoz byl právě považován za největší nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Na snímku krátká návštěva císaře Františka Josefa I. v Moravské Ostravě dne 28. června 1906, císař přijel vlakem z Vídně na nádraží do Přívozu. Císaře jménem všech obyvatel Moravské Ostravy přivítal starosta dr. Gustav Fiedler: „Račiž mně milostivě Vaše c. a k. Apoštolské Veličenstvo dovoliti, abych při bráně, jíž přechází se do Mor. Ostravy a celého okrsku průmyslového nesoucího totéž jméno, ve jménu obyvatelstva města Mor. Ostravy tlumočil Vašemu Veličenstvu nejponíženější a nejsrdečnější pozdrav na uvítanou, zároveň s ujištěním nejvyšší úcty ke vznešenému Vašemu Veličenstvu a neochvějné lásky a věrnosti k nejvyššímu císařskému domu.“
V roce 1869 byla k nádraží napojena trať do Frýdlantu nad Ostravicí. S Moravskou Ostravou přívozské nádraží spojovala od srpna 1894 tramvajová trať.