Název Ostrava - Přívoz připomíná polohu u brodu nebo převozu přes Odru

Přívoz je spolu s Moravskou Ostravou od listopadu 1990 samostatným městským obvodem statutárního města Ostravy a zároveň nejsevernější částí moravské části města. Tam totiž probíhá hranice mezi Moravou a Slezskem.

  

Obě části tvoří historické jádro dnešní Ostravy. Toto poměrně rozsáhlé území při soutoku řek Odry a Ostravice bylo odpradávna vstupním místem do Moravské brány, kterou procházely významné obchodní cesty spojující středomořské oblasti s Pobaltím.

  

Průchod Moravskou bránou střežil i hrad Helfštýn. Kdyby jen obchodní cesty, podle vykopávek Moravskou bránou pravidelně táhli mamuti. Jen v lokalitě Předmostí u Přerova byly vykopány kosti, které podle odhadu patřily 10 tisícům mamutů! Doklady o přítomnosti pravěkého člověka se zde objevují už ve velmi dávné minulosti.

Nálezy z nedalekého vrchu Landek, datované do doby asi před 30 tisíci lety, dokládají, že nešlo o trvalé osídlení, lidé však tehdy územím dnešní Ostravy procházeli.

 

V tomto domě byla původně radnice. Autorem je Camillo Sitte, který uvažoval, že radnice  bude postavena přímo na náměstí v Přívoze, ale nakonec vznikla vzadu až za kostelem. Pochází z let 1896-97. Později byl do budovy umístěn Archiv města Ostravy, kam jsme jako studenti chodili bádat a plnit zadané úkoly do studovny a tak jsem tam strávila dost času. Měla jsem tehdy možnost poznat Přívoz. 

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Ostrava-Přívoz

Dne 1. dubna 1555 koupilo město Moravská Ostrava za 3700 zlatých Přívoz a 6. srpna 1555 propustil olomoucký biskup Přívoz z lenní závislosti. Moravská Ostrava tak až do roku 1848 byla vrchností nad přívozskými poddanými.

Mezníkem v historii Moravské Ostravy byl nález černého uhlí v sousední Polské Ostravě. Rok 1847 se stal přelomem v dějinách Přívozu. Tehdy byla tato malá ves napojena na železniční trať Vídeň - Krakov. 

Touto drahou tak byly postupně spojeny všechny jámy ostravského revíru, které přes přívozské nádraží dopravovaly uhlí svým zákazníkům. Tím vzrostl význam nádraží a Přívoz byl právě považován za největší nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Ostravská průmyslová aglomerace se mohla tvořit, ale hlavně se dynamicky rozvíjet. Malá zemědělská ves Přívoz se změnila v průmyslové město. Po nálezu černého uhlí na  katastru obce Přívoz v roce 1849 začali bratři Kleinové hloubit jámu František, ze které od roku 1851 těžili uhlí. 

 

V roce 1909 byla poblíž jámy vybudována moderní koksovna, která v roce 1917 vyráběla 20% veškeré produkce koksu v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Spolu s ní zde byla postavena elektrárna, rovněž s nejvyšším výkonem v rámci OKR.

 Nádražní ulice v Přívoze

Dne 2. srpna 1900 byl Přívoz povýšen na město. Od roku 1924 byl Přívoz připojen k Moravské Ostravě. 

Rozvoj průmyslu a s ním příliv finančního kapitálu umožnil ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století přestavbu celé Moravské Ostravy a Přívozu. V roce 1898 byla dokončena stavba veřejné nemocnice na Fifejdách, roku 1890 byl zřízen nový městský vodovod a v r. 1898 byla postavena městská elektrárna a začalo se s elektrifikací města. V té době je postaven i novorenesanční kostel Božského Spasitele, který patří k největším na Moravě. 

  

Katedrála Božského Spasitele v Ostravě

Po roce 1989 byly z provozu byly vyřazeny některé průmyslové závody. Poslední uhlí na území města Ostravy bylo vytěženo 30. června 1994 a všechny zdejší hlubinné doly byly již zakonzervovány. Takže už přestalo platit "Ostrava černá".

 

Od roku 1992 je historické jádro Přívozu prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Od roku 2005 sídlí v Ostravě-Přívoze Hasičské muzeum města Ostravy. Sídlí v budově, o níž se do roku 1919 dělil německý dobrovolný sbor hasičů a Přívozská spořitelna. Expozice je rozdělena do šesti tématických částí.

Jednou z nich je Vývoj hasicí techniky.

• zdroj: Antonín Barcuch - Kapitoly z historie Moravské Ostravy a Přívozu, (1998), Deník, Wikipedie, Ostravské památky, idnes, patriotmagazin.cz