Kalendárium z Moravskoslezska: Srpen

 

Vybrané události z Moravskoslezského kraje na měsíc srpen:

 

  

Foto pro pamětníky: Úzkorozchodná elektrická dráha vedla z Antonínova náměstí v Moravské Ostravě (za dnešním Divadlem A. Dvořáka) přes Slezskou Ostravu, Radvanice, Petřvald a Orlovou do Karviné

1. srpen 1935

Ve čtvrtek kolem 14. hodiny vypukl požár v obchodním domě Baťa na Masarykově náměstí v Moravské Ostravě. Po zahoření odpadového papíru ve sklepních prostorách domu, se vyvalil hustý dým do výše položených obchodních místností. Díky duchapřítomnosti obchodvedoucího byli okamžitě přivoláni hasiči. Na místo dorazily celkem tři hasičské sbory, které už neměly prakticky co hasit, požár byl zlikvidován zaměstnanci obchodu. Při odjezdu hasičů došlo k nehodě, kterou popsal Polední ostravský deník: „…když stříkačka německého hasičského sboru zahýbala na Třídu 28. října spadl se stříkačky hasič I. Grünspann a strhl s sebou vedle stojícího A. Adamuse. Oba zraněné ošetřili ve veřejné nemocnici, G. s otřesem mozku a tržnou ránou na hlavě, A. utrpěl krevní podlitiny“.

Já jen dodávám, že v současné době už v této budově nesídlí obuv "Baťa", ale je tam sídlo Všeobecné zdravotní pojišťovny v Ostravě. 

6. srpen 1866

Právě 6. srpna 1866 skončila 14denní okupace Moravské Ostravy pruskými vojenskými jednotkami, které měly za úkol zabezpečit po vítězné bitvě u Hradce Králové území proti případnému ohrožení Rakušany z oblasti Krakova. Městem prošlo během této doby celkem 94 důstojníků, 3558 vojínů a 201 koní a náklady na jejich ubytování a stravu dosáhly téměř 11 tisíc zlatých. Prušáci známí svou žravostí spotřebovali 1990 kg hovězího masa, 76 hl piva, 520 kg rýže, 1356 tříkilových bochníků chleba, 370 kg tabáku a 810 kubánských doutníků, 170 kg soli, 1 kg pepře, 50 kg krup a 1 kg bobkového listu. Důstojníkům se muselo připravit 199 snídaní a rovněž tolik večeří a 226 obědů, mužstvu 6856 snídaní a stejné množství večeří a 7745 obědů. Se svými nucenými hostiteli jednali okupanti velmi tvrdě – běžné bylo např. neustálé vyhrožování násilnými rekvizicemi a patrně pouze zásluhou starosty Aloise Anderky nedošlo k rabování, drancování, ničení majetku, surovostem a zabíjení běžnému v jiných městech.

6. srpen 1944 

Příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali a popravovali obyvatele Životic a okolí, kteří nebyli německými státními příslušníky. Důvodem životické tragédie, která si vyžádala životy 36 mužů především polské národnosti bez předchozího výslechu, byla přestřelka v životickém hostinci dne 2. 8. 1944. Každoročně se koná pietní akt k připomenutí tragické události a uctění obětí u Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích.

6. srpen 2001

6. srpna 2001 zemřel Vladimír Brázda (nar. 27. května 1920 v Klopotovicích, okr. Prostějov), skladatel a dlouholetý dirigent operety Státního divadla Ostrava. Dětství prožil v Brně a v Holešově, kde navštěvoval reálné gymnázium. Maturitní zkoušku složil na obchodní akademii v Ostravě v r. 1940. Poté studoval hru na klavír a kompozici na Masarykově ústavu hudby a zpěvu v Moravské Ostravě a dirigování u Jaroslava Vogla. V ostravském divadle působil od r. 1939 nejprve jako korepetitor baletu, později korepetitor a sbormistr opery. Po osamostatnění operetního souboru v r. 1945 se stal jeho dirigentem a od r. 1950 šéfdirigentem. Zaměřoval se především na klasickou vídeňskou operetu, ale prostor dával také muzikálové tvorbě a podílel se rovněž na vzniku původních českých hudebních komedií. Sám složil několik operet. Za jeho působení byla ostravská opereta nejlepším souborem tohoto žánru v tehdejším Československu.

10. srpen 1878

Dne 10. srpna 1878 zaslal místecký okresní lékař moravskému místodržitelství v Brně zprávu o otřesné hygienické situaci v Moravské Ostravě. V závěru píše, že ve městě „panuje ta největší nečistota, jak v ulicích a na náměstích, tak v obytných budovách, zejména v hromadných obydlích. Místní zdravotní komise ji právem označila za hlavní důvod rozšiřování epidemií… i za příčinu otřesné mortality…“ Ulice a veřejná prostranství skutečně znečišťovaly splašky, které obyvatelé vylévali před domy, odpadky, močůvka vytékající z hnojišť a nečistoty, které po sobě zanechali kupci na týdenních a výročních trzích. Protože většina ulic neměla dlažbu, v době sucha obtěžoval chodce prach a za dešťů vrstva bláta.

10. srpen 1922

 

S rozvojem těžby uhlí na důlních polích dolů Zárubek a Trojice rychle narůstaly škody na zámku ve Slezské Ostravě. V r. 1922 zahájila obec marný boj o záchranu této památky. 10. srpna 1922 se na její žádost konala komisionální prohlídka zámku, která zjistila jeho vážné poškození následkem poddolování. Ve zdivu, v klenbách a stropech zjistila trhliny, nejzávažnější v jižní části zámku, a konstatovala, že je „každá oprava úplně vyloučena.“ Zástupce státního památkového úřadu, ředitel zemského muzea v Opavě E. Braun, navrhoval, aby byl zámek pokud možno zachován v původním stavu. V té době ještě bylo možné přinutit majitele zámek restaurovat a zastavit těžbu uhlí pod ním. Bohužel obec a památkáři zůstali ve svém boji osamocení.

 

12. srpen 1928 

Dne 12. srpna 1928 zemřel v Ostravě hudební skladatel Leoš Janáček (narodil se 3. července 1854 v Hukvaldech). Ačkoliv Janáček žil od roku 1865 trvale v Brně, poměrně často zajížděl do svého rodiště, kde nejprve i s rodinou pobýval u hajného V. Sládka. Od roku 1921 Janáček vlastnil v Hukvaldech dům. Mistr navštívil Moravskou Ostravu před svou smrtí celkem čtyřikrát. Osudným se mu stal prázdninový pobyt v roce 1928 na Hukvaldech, kde nečekaně onemocněl zápalem plic a po převozu do ostravského Kleinova sanatoria (dnes budova ředitelství Městské nemocnice Ostrava) náhle zemřel na zástavu srdce. 

Fotografie: Kleinovo sanatorium, ve kterém zemřel skladatel Leoš Janáček

13. srpen 1990

Dne 13. 8. 1990 byly zavedeny pravidelné vyhlídky z věže Nové radnice, které však byly časově omezené. Od slavnostního otevření budovy radnice dne 28. 10. 1930 nebyla vyhlídková terasa umístěná ve výšce 73 m běžně přístupná vůbec. Stávalo se tak jen ve výjimečných případech a při zvláštních příležitostech. Z prominentních osob, které se mohly pokochat pohledem na město, připomeňme maršála SSSR Andreje Ivanoviče Jeremenka, velitele 4. ukrajinského frontu při osvobozovacích bojích o Ostravu v dubnu 1945, kterému byl umožněn vstup do ochozu věže při jeho návštěvě Ostravy v dubnu roku 1960. Dnem 8. 5. 1993 byla návštěvnická sezóna na vyhlídkové věži stanovena na období květen–říjen, denně mimo pondělky. Od 7. 1. 2002 byla věž Nové radnice na Prokešově náměstí po dvouměsíční rekonstrukci otevřena již celoročně. Dnes patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Ostravě, ročně ji navštíví více než 40 tis. osob. Je opatřena ochrannou sítí, informačním panelem s významnými body na obzoru a dalekohledem se stoličkou pro dětské pozorovatele.

15. srpen 1683

Dne 15. 8. 1683 projel Moravskou Ostravou polský král Jan Sobieski s třicetitisícovou armádou. Směřoval z Krakova do Vídně, která byla obležena Turky. Turecké nebezpečí se datovalo od roku 1663, kdy se vojskům turecké Porty podařilo dobýt Nových Zámků, jež byly důležitou císařskou pevností. Houfy Tatarů překročily Váh a pronikaly přes Karpaty hluboko do vnitrozemí. V době, kdy bylo císařské vojsko soustředěno k obraně Jablunkovského průsmyku, vtrhli Tataři na Moravu, dostali se až k Olomouci a ochromili život i v městech na severovýchodní Moravě. Turecké nebezpečí přestalo být hrozbou teprve o dvacet let později. Porážka tureckých vojsk u Vídně 12. 9. 1683 byla tehdy velikou událostí.

20. srpen 1609 

Byl vydán Rudolfův majestát pro Slezsko. Povoloval ve Slezsku luterské vyznání augšpurské konfese a zrovnoprávňoval je plně s katolictvím. Katolické církvi byl přitom zajištěn její pozemkový majetek. Obě vyznání směla volně budovat školy a kostely a konat bohoslužby. Zároveň s majestátem si slezské stavy vynutily slib, že volba vrchního slezského hejtmana má být omezena pouze na světská knížata a nemá jím být již vratislavský biskup.

20. srpen 1831

Dne 20. 8. 1831 byly v blízkosti města Moravské Ostravy kvůli rozšíření epidemie cholery neprodyšně uzavřeny vojenským sanitním kordonem státní hranice s Pruskem a zemské hranice s Haličí a Uhrami. Státní hranici s Pruskem od ústí řeky Opavy do Odry u Svinova až po ústí řeky Ostravice do Odry v Hrušově střežil 3. prapor pěšího pluku prince Emila z Hessen-Darmstadtu. Ostravský magistrát musel vybudovat v Přívozu 5 dřevěných strážnic a 22 přízemních obytných dřevěných domů pro důstojníky a mužstvo. Vojáci střežili hranici do 24. 10., poté byli odvoláni. Epidemii cholery se podařilo v Moravské Ostravě potlačit až na konci roku 1831. Celkem onemocnělo 175 obyvatel města, z nichž 62 nákaze podlehlo.  

20. srpen 1959

Vešlo v platnost vládní nařízení, kterými byly v krajských městech, tedy i v Ostravě, zřízeny pedagogické instituty. Nový čtyřletý Pedagogický institut v Ostravě nevznikl na zelené louce, ale z iniciativy krajských a městských činitelů bylo do Ostravy přeneseno sídlo dvouleté Vyšší pedagogické školy v Opavě. Institut převzal i funkci zrušených pedagogických škol v Ostravě, Orlové, Novém Jičíně a Krnově, které měly středoškolský charakter. Jejím rektorem se stal Vladimír Uher, který vedl školu i v Opavě. Po přenesení sídla se škola musela potýkat s provozními potížemi, a proto některé katedry a všechny laboratoře bylo zprvu nutno ponechat v Opavě. Prostorová situace byla částečně vyřešena v r. 1960, když institut získal budovu tzv. bílé školy na ulici 30. dubna. 

21. srpen 1968

Dne 21. srpna 1968 kolem druhé hodiny ranní byla Ostrava obsazena vojsky Varšavské smlouvy. Tuto skutečnost se Ostravané dozvěděli v ranních hodinách z Čs. rozhlasu. Vojska byla rozmístěna v ulicích a prostranstvích centra města a také došlo k narušení provozu městské hromadné dopravy. Velká část zaměstnanců průmyslových závodů, dolů, institucí ad. se zformovala v dlouhé průvody, které táhly centrem města a směřovaly k Nové radnici. Demonstranti nesli státní vlajky a transparenty žádající odchod okupačních vojsk, zpívala se státní hymna. Aby byl dav před Novou radnicí rozptýlen, použili sovětští vojáci dávek ze samopalu do vzduchu, tanky nebezpečně najížděly do lidí. Poté, co představitelé města dali osobní záruky za klid a pořádek ve městě, tanky z náměstí před Novou radnicí odtáhly.

27. srpen 1964

Jízdou zvláštního vlaku byl 27. srpna 1964 slavnostně zahájen provoz na Polanecké spojce z Ostravy-Kunčic do Polanky nad Odrou. Zároveň byl položen základní kámen nového nádraží Ostrava-Vítkovice. Slavnostní vlak vyjel z Vítkovic v 10.30 dopoledne a těšil se velkému zájmu pasažérů. Stavba trvala 19 měsíců a za tu dobu byl přemístěn jeden milión kubíků zeminy, postaveno 23 km trati, 42 výhybek a 10 velkých mostů. Do roku 1966 byla trať zdvoukolejněna a postavena odbočka na Ostravu-Svinov. Hlavním smyslem stavby bylo zlepšení dopravních poměrů v přetíženém ostravském železničním uzlu, způsobeném zejména přepravou substrátů a výrobků z Vítkovických železáren a Nové huti.   

30. srpen 1906 

V okolí  Těšína se konaly velké vojenské manévry, trvaly do 5. září. U této příležitosti pobýval v Těšíně císař František Josef I. Byla to jeho čtvrtá a poslední návštěva města. Císař, který vládl již téměř 60 let,  se stal symbolem jednoty monarchie a velkého ekonomického a kulturního rozvoje Těšínského Slezska i samotného města Těšína.

Zdroj: ostrava.cz