Orlickou přehradu dnes představím jinak. Od počátku srpna, kdy bylo zahájeno vypouštění vodní nádrže, k počátku září (hladina na kótě 338,93 m n.m.) došlo k poklesu o cca devět metrů vody. Z přehradní nádrže Orlík byl tak odpouštěn objem vody více než 150 milionů krychlových metrů. Díky tomu došlo k odhalení řady objektů, které se skrývaly pod hladinou Vltavy.
Hladina se nyní bude udržovat mezi kótami 338 a 339 metrů nad mořem až do konce března 2023, jak bylo avizováno. Průzkumníci a objevitelé tak mají unikátní možnost prozkoumat místa, která jsou běžně ukrytá pod vodou. Nejen na Písecku, ale třeba i Českobudějovicku.
Nedaleko Týna nad Vltavou tak lze znovu spatřit zachovalý jez, v těchto místech stávala i vodní elektrárna, z které elektřina putovala třeba i do pivovaru v Protivíně. Odhaleny jsou i skalní útvary a další pozůstatky doby minulé. Uvádí se, že při výstavbě přehrady od roku 1954 do 1961 mělo zaniknout 16 různých obcí a osad (650 budov včetně 14 mlýnů).
Vodohospodáři Orlík upouštějí kvůli výstavbě bezpečnostního přelivu. S ukončením stavby se počítá ke konci roku 2026. V dalších letech bude docházet k zaklesnutí hladiny Orlíku až po ukončení plavební sezony (tj. od října do konce dubna následujícího roku), a to pouze k obvyklé zimní hladině – nepůjde tedy o tak výrazný pokles, jako je tomu letos.
Pro vodní dopravu podle něj znamenal zmíněný pokles určité omezení. Došlo k přerušení plavby od 4. srpna přes plavební komoru Kořensko, a dále k přerušení provozu lodního výtahu pro sportovní plavidla na hrázi vodního díla Orlík od 11. srpna.
Povodí Vltavy avizovalo snižování hladiny s několikaletým předstihem. Na kempu Radava bylo mimořádně umožněno nakládat rekreační plavidla na podvalníky. Aby si vlastníci a provozovatelé mohli naplánovat a uskutečnit přesun svých plavidel na ty úseky Vltavské vodní cesty, kde k poklesu hladiny nedojde, nebo aby mohli plavidla rovnou zazimovat.
V letošním roce již v průběhu snižování hladiny ve vodní nádrži Orlík zaměstnanci Povodí Vltavy navíc průběžně monitorovali výskyt mlžů, aby nedošlo k jejich nadměrnému ohrožení. Počítali s tím, že v důsledku snižování hladiny, kdy dochází k obnažování břehů, může dojít k tomu, že někteří mlži se nestihnou sami přesunout do vody.
Hladinu snižovali od úrovně 341,00 metrů nad mořem pozvolně, maximálně o 0,2 metru za den tak, aby mlži stíhali sestupovat spolu s vodní hladinou, a na některých lokalitách Český svaz ochránců přírody zorganizoval záchranný přenos těch mlžů, kteří uvízli na souši.
O Orlíku jsem to četla a viděla i nějaké fotografie.Je to zajímavé,co všechno se pod vodní hladinou nachází.Je dobře,že bylo postaráno i o živočichy.
OdpovědětVymazatRáda jsem si tvůj příspěvek přečetla.
Hani,měj se hezky
Jituš, děkuji za komentář. Vím, že o Orlíku jsou pravidelné info i v televizi, my jsme tam několikrát byli a chtěla jsem ty fotografie i informace mít na blogu. Je fakt, že člověk je mnohdy překvapen, co se pod hladinou našich přehrad skrývá, to nemusí být jen Orlík. A nikdo to neodklízí, tomu se často divím.
VymazatPřeji pěkný závěr léta. ☺