Když se řekne Vídeň, každému se vybaví rakouské hlavní město. Ovšem "Vídeň" si můžeme dát i v cukrárně, což je dobrá káva se šlehačkou. Nebo si dáme sachr a ten je také původem z Vídně. Je toho více, i některá města nám alespoň svou částí Vídeň připomínají. Určitě se vám vybaví něco konkrétního, jako příklad uvedu Opavu, kterou asi moc neznáte, protože leží ve Slezsku. Právě po vzoru Vídně vznikla v druhé polovině 19. století okružní třída i v Opavě, která tehdy byla hlavním městem rakouského Slezska. Na místě středověkých hradeb vyrostly honosné budovy, převážně školy a státní instituce, které spojil pás městských parků. Reprezentativní opavská Ringstrasse láká na procházku i dnes. Jen si to při návštěvě města uvědomit, nekoukat stále do mobilu, ale po těch budovách.
Pokud projíždíte po dálnici od Brna, nemůžete minout Velké Meziříčí. Podle názvu je tam více "velkých", i ta Bíteš. V tomto směru máte po pravé straně nedaleko od dálnice Vídeň. Ano, je tam Vídeň, malá, ale naše. 😎 Mapu si můžete zvětšit, posunout i prohlédnout na Mapy.cz. Tam si i samotnou Vídeň můžete prohlédnout:
Jméno vsi znělo původně (v mužském rodě) Vědeň, nejstarší doklad je z roku 1370 a má podobu Wyeden. Bylo odvozeno od osobního jména Věden, které mohlo (a nemuselo) být domáckou podobou některého jména obsahujícího -věd- (např. Zlověd). Původní význam jména osady tedy byl "Vědenův majetek". Jako základ není vyloučeno ani osobní jméno Viden (pak by původní jméno vsi znělo Videň). Souvislost se jménem rakouského města Vídně nebyla původně žádná, ale časem se k němu jméno vesnice začalo přirovnávat. Jednoznačné doklady jsou až z 18. století (německé zápisy Wien, Wienn), podoba jména Wyenna z roku 1390 je pro toto ztotožnění nejednoznačná (může se jednat o odraz nářeční výslovnosti Viňňe).
Slovanské osídlení této části Vysočiny narušil německý jazykový ostrov kolem Jihlavy, spojený s těžbou stříbrné rudy. Podle nejnovějších poznatků zasáhl nejen Jihlavsko, ale i širší oblast Velkomeziříčska. Bylo to několik drobnějších německy mluvících enkláv, které se mísily s ryze slovanskými sídlišti. Původ je nutno spojit s vlastními zakladateli jednotlivých raných statků, jak je známe z pozdějších staletí.
Historické snímky vídeňské rychty. To, že vesnice měla rychtu, svědčí o jejím významném postavení, již v 15. století měli svého rychtáře. Rod Ambrožův se na rychtě držel nejdéle, více než 250 let. Až do jejího zániku v 50. letech 20. století, kdy objekt v důsledku převratných změn byl rodinou Ambrožů opuštěn. Potomci tohoto rodu dosud žijí ve Velkém Meziříčí. Posledním rychtářem tu byl Řehoř Ambrož. Opuštěná rychta tu stála až do roku 1987, kdy byla 4. června zbořena.
Byly to majetky Tasovců, jak byli tehdy páni erbu křídla, píšící se po různých sídlech, označováni. Statky byly již v polovině 14. století rozprostřeny na velké ploše mezi Žďárem nad Sázavou, Velkým Meziříčím a Tasovem a byla rozčleněny na několik často nesouvislých a neohraničených dílů. Část patřila k mostišťskému hradu, to je případ popisované Vídně.
Popis znaku : V červeném štítě zvýšený stříbrný heroldský kříž s červenou hvězdou uprostřed, provázený dole dvěma zlatými liliemi. Symbolika je narážkou na znak rakouské Vídně (na červeném poli stříbrný kříž). Kříž je povýšen, protože vzhledem k patronátu obce – Svaté rodině - je zde červená šestihrotá hvězda, symbol Ježíše Krista. Pannu Marii a sv. Josefa představují zlaté lilie.
Letecké snímky ze stránek obce Vídeň,
budova obecního úřadu, knihovny
a hasičárna
Bonus na závěr: V době, kdy velmi často čteme o rušení poštovních poboček, našla jsem materiál, který ukazuje, jak to měli s poštou ve Vídni.
"Vídeň měla také „poštovnu“ (Doručovací obvod poštovní úřad Velké Meziříčí), která byla zřízena od 1. 1. 1907 – zrušena 31. 12. 1955. Od r. 1910 zde byl pošťák p. Vlček. Do 1. 11. 1910 dostával odměnu 60 korun ročně, od 1. 11. 1910 byla odměna zvýšena na 100 K ročně. Pošta byla do Vídně z Vel. Meziříčí doručována současně s dopravou pošty do Horních Borů.
Poštovnu a později také telefonní hovornu vedl při provozování krejčovství p. František Věžník z č. 4, který pocházel z Bochovic a byl také dlouholetým funkcionářem SDH (hasiči) v obci. Zemřel v r. 1954 ve věku 67 let. Ještě rok poštovnu vedl p. L. Hedbávný z č. 4, pak byla zrušena. Telefonní hovorna byla v č. 4 zrušena v r. 1957, později byla v č. 113. "
Nahlédla jsem i do vídeňské kroniky, odkud jsem vybrala zápis o měnové reformě z r. 1953:
Přehrada Mostiště
Hani to je moc zajímavý článek. Máš pravdu, že plno lidí chodí a kouká do telefonu, chodí se sluchátky v uších a ani neví, kolik krásy a zajímavostí kolem nich je. Četla jsem také ten zápis o měnové reformě. Lístky měla maminka dlouho doma uložené a já mám dokonce schovanou papírovou korunu - které se také říkalo "hladová". Měla také schovanou papírovou tříkorunu a pětikorunu. Nevím, kam se ty potravinové lístky a bankovky po maminčině smrti dostaly. Řešila jsem tehdy mnoho jiných důležitých věcí...Možná, že je měli u sebe bratr nebo sestra, ale ani jeden z nich už nežijí. Děkuji Hani, za hezké čtení a přeji Ti příjemný den.
OdpovědětVymazatDěkuji, Jari, za pochvalu článku. S těmi mobily je to asi všude stejné. Ale nejen chodí s očima na mobilu, sedne do autobusu nebo tramvaje a už má mobil v ruce a nespustí oči. Lidé se spolu nějak přestali bavit. O měnové reformě vím od rodičů, také se jich to týkalo, ale staré peníze asi nemám. Je dobré to nevyhazovat, pokud by to někdo nechtěl, jistě je lepší dát to do muzea.
VymazatMěj příjemný večer. ☺
Hani, shodou okolností teď zrovna čtu knihu, která se odehrává ve Vídni v roce 1893. Název má ponurý, jmenuje se Hrobník. 😀 Měst a městeček, které mají stejné jméno jako evropské a světové metropole, je u nás povícero. Při našich cestách na Šumavu jsme objevili Mnichov.
OdpovědětVymazatMěj hezké jarní dny.
Ali, ta kniha je určitě zajímavá, protože v daném období bylo ve Vídni hodně Čechů. O shodných názvech jako některá větší města vím také, Mnichov je místní část Vrbna pod Pradědem. Věřím, že jste měli bezva pobyt. ☺
VymazatDěkuji a také přeji pohodové jarní dny.
Rakousko je nádherné, my tam kdysi s partnerem chodili pěšky na procházky, bydleli jsme tehdy u Mikulova, takže jsme obešli přehradu a po silnicích a dálnici pěšky do Mikulova a po dálnici do Rakouska, žili jsme několik kilometrů od hranic, takže jsme chodili pěšky no. 😅😅😅 Ale dávno už tam nežijeme. 🥺🥺🥺 Ale přímo ve Vídni jsem nikdy nebyl, ale chci se tam někdy podívat.
OdpovědětVymazatRakousko je opravdu nádherné, stačí projíždět alpskými tunely dále na jih nebo dál do Francie apod. Ve Vídni jsem byla mockrát, ale většinou to bylo spojené s vánočními trhy, tak když řeknu 10x, určitě si nevymýšlím. Doporučuji navštívit, ale spíše v jiném období.
VymazatHani, děkuji za zajímavé čtení.
OdpovědětVymazatMohu snad dodat, že nedaleko od nás - v Luži je restaurace Vídeň. Do té pravé Vídně to máme alespoň 4 hodiny jízdy, takže když člověk neznalý slyší, že si byla na obědě ve Vídni, má o čem přemýšlet... :o)
Měj pohodový den. Helena
Děkuji, Helenko, za další Vídeň ☺. Od nás je ta vzdálenost zhruba stejná, jak píši výše, byla jsem v rakouské Vídni mockrát, cestovky tu pořádají zájezdy hlavně v předvánočním čase.
VymazatMěj také pěkný den. ☺
Hanko, pěkná vesnička a její historie. Zaujal mne i osud poštovny a početla jsem si o měnové reformě. Je dost možné, že se toho také dožijeme, i když v trochu jiné podobě. Peníze už dávno nemají hodnotu. Jen se mezi bankami přehazují čísla. A pokud změníme měnu z Kč na Euro, tak to bude měnové reformě z padesátých let podobné. Opava je krásné město a její sady také. Prý se dočká i bývalý obchodní dům přestavby. Nyní tam primátoruje syn mého bratrance. :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, Maruško, že Tě ten článek zaujal. Použila jsem dostupné materiály, které jsou srovnatelné s nynější situací. S tím Eurem máš pravdu, také bych nebyla nadšená. Do Opavy jsem se dost najezdila, hodně do zemského archivu, máme tu dobré spojení, zase někdy to tam budu muset "prozkoumat". 😅
Vymazat