Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, to se prostě musí připomenout a v tomto tématu zdůraznit. Proto se s oslavou Velikonoc setkáme v zemích, kde jsou tradice křesťanského náboženství, jinde tomu prostě nemůže být. Všude na světě se slaví trochu jinak, tomu se nemůžeme divit. Řekla bych, že ty oslavy vyjadřují mentalitu národa: někde jsou halasné, bouřlivé, pro oko famózní, jinde tišší a spíše v domácí atmosféře. Mimo kostel se většinou setkáváme se společným základem: velikonoční zajíčci, barevná vajíčka a veselá výzdoba. V článku bych chtěla upozornit hlavně na typické znaky a rozdílnosti v slavení svátku ve vybrané zemi. Třeba vás oslavy nebo tradice v některé z těchto zemí zaujmou.
Německo:
Mapy si rozklikněte.
Německo je velké a v různých spolkových zemích mohou být různé "odchylky". Nejznámější tradicí, která se v německých rodinách dodržuje, je hledání kraslic a velikonočních zajíčků. Vyfouknutá obarvená vajíčka dospělí schovávají na zahradě a spolu s nimi i velikonoční zajíčky. Děti je pak hledají.
Zajíček jako symbolika pochází z Německa a existuje rovnou několik vysvětlení vzniku této tradice. O tom jsem psala už ZDE. Zajíc se prý často pohyboval okolo lidských obydlí a hledal zde potravu, jiné vysvětlení říká, že se o Velikonocích pekl chléb ve tvaru zajíce a doprostřed tohoto chleba se ukládalo vařené vajíčko. Podle Bible je zajíc mezi „stvořeními maličkými na zemi a moudřejšími nad mudrce“, symbolizuje tedy skromnost a pokoru. V křesťanské církevní symbolice pak zajíc bývá u nohou Panny Marie jakožto znamení vítězství čistoty nad tělesným pokušením. Je to spojeno také s příslovečnou zaječí plodností.
Starým německým zvykem bylo házení vajec přes střechu domu, které mělo ochránit stavení před bleskem, ale podobně jako u nás, staré zvyky upadají a v praxi se s tím už téměř nesetkáme. Hlavně na severu Německa si lidé berou s sebou na procházku vařená vajíčka a používají je k různým velikonočním hrám. Velmi oblíbené je házení vajec na cíl, do kterého se házející musí trefit s co nejmenším počtem hodů.
Anglie:
Hlavním symbolem Velikonoc je hledání vajíček, to se přeneslo i do USA, což souvisí s tím, že tyto zvyky si tam donesli osadníci z Evropy. Malování kraslic není v Británii rozšířené, proto se hledají vajíčka čokoládová. Svátky zde začínají Masopustním úterkem, který je známý jako Palačinkový den.
Tyto svátky jsou věnovány dětem, proto se pořádají různé večírky a slavnosti, ve školách se nosí velikonoční klobouky. K jídlu se podává jehněčí pečeně se sladkými bramborami a jarní zeleninou.
Hot cross buns neboli bochánky s křížem jsou sladkou, kořením vonící buchtou z kynutého těsta plnou rozinek a proslazované kůry. Tradičně se podávají na Velký pátek a jsou velikonočním pokrmem nejen ve Velké Británii a Irsku, ale i v celém Commonwealthu. Srovnat ho můžeme s českým mazancem.
Tady si troufám říci, že tyto tradice známe nejlépe, souvisí to ještě se společným státem, což si mnozí pamatujeme. Hodně tradic je podobných - zdobí se vajíčka, trhají se kočičky, muži chodí s pomlázkou a hodně se polévá vodou. Pokud se jedná o velikonoční speciality, mnohé jsou jiné než ty naše. Třeba nám to naše slovenské blogerky přiblíží víc.
Myslím, že mohu napsat, že ty velikonoční zvyky a oslavy se liší podle regionů. Pro celé Slovensko jsou společná různá jídla z vajíček, ale také vám nabídnou bramborový salát s řízky.
V mnoha rodinách se podobně jako u nás peče mazanec, různé koláčky nebo beránek. Ten má v některých regionech i svoji slanou podobu. V jižních částech středního a západního Slovenska ho připravují z vajec, housek a klobásy.
Španělsko:
Ve Španělsku jsou velikonoční oslavy velkolepé. Během svatého týdne se po celé zemi během dne i v noci konají velikonoční průvody, které jsou velkou show. Tím hlavním je při tom tzv. vynášení soch. Na velkých nosítkách jsou sochy svatých v životní velikosti. Může to být socha Krista nesoucího kříž, nebo celé sousoší, např. poslední večeře nebo další výjevy z bible. Některá nosítka jsou tak velká, že je nesou desítky lidí.
Ve Španělsku je to velkolepé - někde zpívají flamenco, jinde pořádají závody koní, někde bubnují, např. v provincii Albacete je vrcholem velikonočního týdne tzv. Tamborada, kdy na tomto místě se rozléhá zvuk až 20 tisíců bubnů!
Ve městě Cuenca pořádají Průvod opilců. Při něm lidé pijí víno a při tom se vysmívají Kristovi, brání nosítkám s jeho sochou v průvodu a troubí na rozladěné trubky. Smyslem tohoto hlučného průvodu je připomenout posměch, který Ježíš Kristus utrpěl na cestě na horu Kalvárii před svou obětí.
Originální je i svatý týden ve městě Lorce, protože se v procesí kromě postav z Bible objevují i výjevy ze starověkých civilizací.
Ve městě Cuenca pořádají zase Průvod opilců. Při něm lidé pijí víno a přitom se vysmívají Kristovi, brání nosítkám s jeho sochou v průchodu a troubí na rozladěné trubky. Smyslem tohoto celkem hlučného průvodu je, navzdory tomu, jak to celé vypadá, připomenout posměch, který Ježíš Kristus utrpěl na cestě na horu Kalvárii před svou obětí.
Více na https://prozeny.blesk.cz/velikonoce-spanelsko?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy
Originální je i svatý týden ve městě Lorce, protože se v procesí kromě postav z Bible objevují i výjevy ze starověkých civilizací.
Ve městě Cuenca pořádají zase Průvod opilců. Při něm lidé pijí víno a přitom se vysmívají Kristovi, brání nosítkám s jeho sochou v průchodu a troubí na rozladěné trubky. Smyslem tohoto celkem hlučného průvodu je, navzdory tomu, jak to celé vypadá, připomenout posměch, který Ježíš Kristus utrpěl na cestě na horu Kalvárii před svou obětí.
Více na https://prozeny.blesk.cz/velikonoce-spanelsko?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy
Velikonočním průvodem jdou také postavy v kápích, které mají na hlavách vysoké kuželové čepice. Celé procesí díky nim působí tajemně a v noci trochu strašidelně. Postavy však ve skutečnosti představují kajícníky. Připomínají doby, kdy ve Španělsku panovala inkvizice a odsouzenci museli tyto čepice nosit jako symbol pokání. Noo..., umíte si představit něco podobného v našich krajích?
I v Rakousku vše začíná na Květnou neděli = Karwoche. Vijí se věnce z vrbového proutí, květin a listů, které se nosí do kostela, jako památka příchodu Ježíše do Jeruzaléma. Těmto věncům se říká Palmbuschen a umisťují se před domy nebo na pole, chránit pak mají rodinu i úrodu před nemocí a bouřkami.
Na Velikonocích si Rakušané dávají záležet. Pořádají tu velikonoční průvody, divadelní hry, velké trhy, kde se nabízí spousta místních specialit. Většina regionů má své vlastní tradice, které se jinde nedodržují.
Např. v obci Obertraun byste si v noci na Velikonoční pondělí měli dávat pozor na své kolo, protože se tam pohybují "zloději". Místní obyvatelé totiž v rámci velikonoční tradice unášejí vše, co má pneumatiky a přenášejí to jinam. Ráno pak někoho překvapí, že spatří kolo na střeše garáže nebo na pouliční lampě. Srandičky, srandičky...
Zdobená vajíčka se zde těší ohromné tradici. Když se projdete slavnými vídeňskými velikonočními trhy, pokocháte se pohledem na plné koše tohoto velikonočního zázraku.
Nemusíme připomínat, že je to země silně katolická, což se musí projevit právě o Velikonocích. Většina lidí se na Bílou sobotu nechává své pokrmy v kostelích posvětit. Mezi tradiční jídla patří klobásy, šunky, ke všemu se přidává křen, který zde považují za symbol zdraví, ale také utrpení. Pečou se bábovky z kynutého těsta, ale také beránci z cukru a tradičním pokrmem je "mazurek". Jedná se o moučník s různými náplněmi. Na Velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, což jim má zajistit dlouhý a hlavně zdravý život.
Italskou tradicí je karneval a trvá od ledna do Popeleční středy. Jeho součástí jsou různé průvody, maškarády, tance a hudba. Důležitou součástí karnevalu jsou masky. Největší událostí je tzv. smrt karnevalu. V Benátkách je slaměné tělo Krále karnevalu naplněno výbušnými žabkami a o půlnoci je spáleno na Piazza San Marco.
Děti dostávají postavičku staré ženy, která má sedm nohou, což symbolizuje sedm týdnů půstu. V polovině postavičku rozpůlí, jednu polovinu zahodí a druhou si ponechají do konce půstu. Tradice a oslavy prožívají lidé v Itálii velmi silně, pořádají různá procesí a modlí se. Za největší lahůdku je považováno pečené jehněčí a velikonočním pokrmem jsou také preclíky. Jejich zkroucený tvar má připomínat sepjaté ruce při modlitbě.
V Itálii se pečou jablečné dorty s citronovou polevou:
Na Ukrajině se místo Květné neděle slaví Vrbová neděle. Po bohoslužbách se lidé jemně poťukávali požehnanými větvemi vrby. Často se jemné ťukání větvemi doprovázelo větou: “Buď velký jako vrba, zdravý jako voda a bohatý jako země”.
Vrbové proutí si pak lidé vzali domů. Často ho otec nebo nejstarší syn zkusil zasadit. Věřilo se, že když zakoření, přijde do rodiny štěstí. Na Velký pátek se na Ukrajině dodržuje přísný půst. Dokonce i běžnýhovor mezi lidmi probíhá v tichosti.
V sobotu se připravuje velikonoční košík - proutěná nádoba, která nesmí chybět na žádném svátečním stole. V košíku je Paska (mazanec), vajíčka, šunka, kolečko klobásy, zapékaný tvaroh - tradiční jídlo, máslo, sůl a křen.Tento košík se nosí do kostela k posvěcení.
Po bohoslužbě se koná bohatá snídaně, nebo rovnou hostina z jídla, které bylo požehnáno ve velikonočním košíku. Oslavuje se konec půstu.
Velikonoce zde začínají poslední postní nedělí, obecně zvanou
Cvjetnica = Květná neděle. Lidé si připravují zelené větvičky, nejčastěji z vavřínu,
které si posléze nechají v kostele vysvětit a poté si je doma vystavují,
jako svatý symbol.
O Bílé sobotě se malují vajíčka, podobně, jako u nás. Kromě toho se v tento den peče pečivo velice podobné našemu mazanci zvaném sirnica nebo pinca, to se poté odnese do kostela posvětit, aby bylo celý rok co jíst.
Soused je Chorvat, tak kolikrát vyprávěl o zvycích v Chorvatsku. Také se barví vajíčka a "zajímavým zvykem" je ťukání kraslic o sebe, které probíhá na rodinných oslavách. Každý z rodiny si vezme jedno vejce a vzájemně s ostatními o sebe ťukají špičkou. Komu vejce nepraskne, stane se vítězem a odnáší si výslužku domů. Toto tuckanje pisanice, jak se zvyk nazývá, je náhražkou našeho koledování, kdo má šťastnou ruku, může si domů odnést i celou nůši barvených vajíček.
Švýcarsko:
Velikonoce ve Švýcarsku jsou v mnohém podobné velikonočním svátkům v Německu a Rakousku. Jedna historická tradice se ale podobá spíše tradicím španělským. Jde o zvláštní nástroj, kterému se říká chlefele a který v mnohém připomíná španělské kastaněty.
Jde o dvě malá dřevěná prkénka, na jedné straně vyříznutá tak, aby se dala zavěsit na obě strany prostředníčku. Když se s nimi třese, vydávají rytmický zvuk, který lze slyšet od Popeleční středy do Velkého pátku.
Nejběžnější švýcarskou tradicí je, že velikonoční vajíčka přináší kukačka. V každé části země jsou tak nezbytné tři zásadní velikonoční dekorace – vajíčka, kukačka a košíky. Švýcarsko je však mimořádně zajímavé tím, že každý kanton má též alespoň jednu specifickou tradici.
Zdobení vajíček je jednou z nejběžnějších švýcarských velikonočních tradic. S barevnými vajíčky uvařenými natvrdo se ve Švýcarsku rovněž hrají různé velikonoční hry. Nejznámější je Eiertütschen, jejímž cílem je rozbít vajíčko druhé osoby tím, že ho rozbijete svým vajíčkem, aniž byste to své poškodili. Tuto aktivitu lze provádět doma s ostatními členy rodiny. Ve větších městech, například v hlavním městě Švýcarska Bernu, pořádají na velikonoční neděli velkou soutěž v rozbíjení vajec.
Jedinečná velikonoční tradice se odehrává na Velký pátek v městečku Romont v kantonu Fribourg. Tato náboženská událost se koná po zahájení páteční mše a čtení pašijí. Při zmínce o křížové cestě vychází z kostela asi dvacet místních žen oblečených celých v černém v doprovodu muže s kapucí, který drží velký kříž, a další plačící ženy symbolizují Pannu Marii. Plačící ženy nesou na červených polštářích několik předmětů symbolizujících Kristovo umučení, jako je trnová koruna, kladivo, hřeby a také bílé plátno s údajnou Kristovou tváří, která je na něm natištěna.Více na https://prozeny.blesk.cz/velikonoce-ve-svete?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy
Některá tradiční jídla bych si asi odpustila. Třeba jehněčí, sladké brambory a pečená zelenina. Anglie má v mnoha případech zvláštní gastronomii, zlaté Čechy 😀😉
OdpovědětVymazatČím je člověk starší, tím je asi konzervativnější a v oblasti gastronomie upřednostňuji českou kuchyni. Stejně si myslím, že na dovolené nebo na kratším pobytu se člověk k těm jejich typickým jídlům ani nedostane. ☺
VymazatHody, hody doprovody, dejte vejce malovaný nebo bílý, slepička vám snese jiný.
OdpovědětVymazatMoc děkuji, to je milé překvapení. 👍
VymazatJak se říká, jiný kraj - jiný mrav.
OdpovědětVymazatTo je pravda, ale není na škodu vědět, jaké zvyky provozují jinde. ☺
VymazatHani, tohle jsem si přečetla opravdu moc ráda. Když byly děti malé, hledaly po zahradě vajíčka, zažila jsem i palačinkový den v Londýně (to byl super zážitek) i svěcení palmového listu v Barceloně. Tuto sobotu jsem nakoukli do Německa, určitě o tom napíšu. Ráda se poučím, jak slaví jinde.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji hezký večer, Helena
Jsem moc ráda, Helenko, že Tě to zaujalo. Já jsem hledání vajíček nikde nezažila, asi se to k nám nedostalo. Vlastně jsem byla o Velikonocích vždy doma, nepočítám na skok v Polsku před Velikonocemi. V Londýně jsem nebyla a asi se tam nedostanu, v Barceloně jsem byla v létě. Také patřím mezi ty, kteří rádi poznávají a tím se poučí. 👍
VymazatTaké děkuji a přeji příjemný povelikonoční týden. ☺