Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc květen

 

Jako bonus tři události celorepublikového významu:

15. květen 

Mezinárodní den rodiny (International Day of the Family) se slaví od roku 1994 na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN. Tento den má celosvětově připomenout důležitost rodiny jako základu společnosti.

 

Kvalita života celého národa spočívá ve spořádaných rodinách. Všichni otcové a matky by si měli uvědomit, že oni přelévají do srdcí svých dětí lásku nebo sobectví. 

 

18. květen 1923

Z Prahy začal vysílat Československý rozhlas. Letos je tomu přesně sto let.

28. květen 1872

Toho dne vzniklo na Mladotickém potoce nedaleko vsi Odlezly sesuvem půdy po průtrži mračen hrazené Odlezelské jezero - nejmladší svého druhu na území České republiky. Jezero má plochu 4,5 ha.  

  

Nejmladší přírodní jezero na severu Plzeňska.

Pranostiky:

Deštivý květen – žíznivý říjen.

Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena. 

Je-li o dni sv. Floriana (4. 5.) veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů. 

Když se v máji blýská, sedlák si výská.  

Svítí-li slunce na sv. Urbana (28. 5.), bude úroda hlavně na víně.

  

Vybrané události za měsíc květen z Moravskoslezského kraje:

1. květen 1847

Dne 1. května 1847 přijel na nádraží v Přívoze první vlak železniční společnosti Severní dráha Ferdinandova. Ostrava tak získala poprvé v dějinách rychlé a spolehlivé spojení s českými zeměmi a Rakouskem-Uherskem, po napojení na síť pruských drah i se světem – s Vratislaví a Berlínem. Dráha umožnila snadný odbyt výrobků průmyslových podniků i dovoz surovin a dopravu pracovních sil ze značně odlehlých oblastí, čímž významně stimulovala růst zaměstnanosti. Teprve železnice byla rozhodujícím faktorem, který nastartoval bouřlivý rozvoj celého regionu.

1. květen 1916

V Rakousku byl 1. května 1916 poprvé zaveden letní čas, jež trval do 30. září. Tato úprava byla provedena i v sousedních Uhrách a také v Německu, Rusku a některých balkánských zemích. Zavedení letního času mj. usnadnilo zorganizování polodenního vyučování na školách v Moravské Ostravě. Dopolední vyučování trvalo od 8 do 12 hod a odpolední od 13 do 17 hod. Po skončení války byl letní čas v tehdejším Československu zrušen, stejně jako v dalších zemích kromě Ruska. S druhou světovou válkou byl znovu zaveden, ale v roce 1950 opět zrušen. Od 1. prosince 1946 do 23. února 1947 byl v Československu aplikován tzv. zimní čas, kdy byly hodiny posunuty o hodinu dozadu. Jednalo se o světový unikát.

2. květen 1996

Došlo v areálu bývalého dřeviště a. s. OKD Salma k výbuchu metanu. Příčinou bylo nahromadění důlního plynu v části nezasypané jámy Hugo. Vlastní výbuch se kanálem v délce 10,6 m přenesl do suterénních prostor bývalých hlavních důlních ventilátorů, kde byla zřízena kantýna pro zaměstnance společnosti ZAM s. r. o. Ostrava. Budova byla následkem výbuchu silně zdevastována. Jedna osoba zahynula, devět lidí bylo zraněno, z toho 4 těžce.      

6. květen 1998

Za pomoci ocelových lan a těžké techniky byla 6. května 1998 stržena k zemi jedna z dominant kdysi hornické Ostravy, těžní věž dolu Zárubek ve Slezské Ostravě. První kutací práce zde probíhaly od roku 1843. Do roku 1914 důl nesl název Hermenegild. Po ukončení těžby byly k dolu přičleněny nedaleké jámy Vilém a Jakub. V roce měl název 1926 důl Alexander a v roce 1954 důl Jan Maria. Slučování dolů pokračovalo v roce 1967 sloučením dolů Zárubek a Petr Bezruč v jeden podnik s názvem Důl Ostrava (důl Zárubek se stal Závodem 2). V roce 1987 byl sloučením dolů Ostrava a Hlubina završen slučovací proces v důlním poli jámy Zárubek. Těžba v dole Zárubek probíhala v letech 1862–1990, největší hloubka jeho důlních děl činila 970 m. V důsledku požáru byla v dubnu 1990 těžba uhlí zcela ukončena a následně začala postupná likvidace dolu.

9. květen 1952

Dne 9. 5. 1952 byl v Ostravě slavnostně zahájen provoz trolejbusové dopravy. První linka, kterou obsluhovaly ve 25minutových intervalech dva trolejbusy, vedla po 5,5 km dlouhé trase z točny na náměstí Republiky po Českobratrské ulici k Nové radnici, dále po Sokolské ulici do Přívozu a odtud zpět po Cihelní ulicí opět na náměstí Republiky. Ještě v témže roce zprovoznili další linku z náměstí Republiky do Hrušova, kde byla konečná zastávka nedaleko chemičky Dukla.

9. květen 1963

Právě tehdy byly v Ostravě slavnostně otevřeny nové lázně s krytým bazénem, kterým se podle nedaleké Čapkovy sokolovny začalo lidově říkat Čapkárna. Jejich výstavba trvala čtyři roky, o dva roky déle, než předpokládal plán, a vyžádala si náklady převyšující 96 milionů Kč. Autorem projektu byl Jan Chválek z Krajského projektového ústavu, realizace byla svěřena Pozemním stavbám Ostrava. Provoz budovy zajišťovaly Komunální služby města Ostravy, neboť kromě bazénu se v nich nacházely vanové, sprchové a parní lázně, sauna, horské slunce, kadeřnictví a jiné. Od roku 2003 patří areál mezi zařízení společnosti SAREZA a v letech 2008–2009 prošel komplexní modernizací.

18. květen 1943

Dne 18. 5. 1943 v noci byl založen požár pracovního úřadu na Nádražní ulici v Přívoze. Jednalo se o největší akci odbojové sabotážní skupiny Karla Břenka, jejímiž členy byli mladí dělníci z Vítkovických železáren. Pětice mužů se rozhodla zapálit německý pracovní úřad a zničit jeho evidenci, zejména kartotéky osob povolávaných na nucené práce. Bohužel akce se nezdařila podle jejich představ. Podle vzpomínek pamětnice odbojáři zapomněli na zápalky a oheň museli vzít z karmy uvnitř budovy. Neotevřená okna způsobila, že část dokumentů neshořela, zničené už ale úřad do konce války neobnovil. Na pamětní desce jsou vyryta čtyři jména: Karla Břenka, jeho synovce Aloise Břenka a bratrů Bronislava a Ferdinanda Madryových. Jméno pátého účastníka akce Horymíra Reclíka chybí. Po zatčení se stal konfidentem gestapa. Alois Břenek i bratři Madryovi byli zatčeni a zabiti v koncentračním táboře.

Foto: Pamětní deska na budově Krajského vojenského velitelství na Nádražní ulici připomínající akci odbojářů v roce 1943.

20. květen 1971

Dne 20. 5. 1971 bylo v zámku ve Vítkovicích otevřeno podnikové muzeum Vítkovických železáren, v němž nalezly své místo exponáty bývalého Hornického a průmyslového muzea. Pro svou činnost využívalo jednak budovu tzv. zámečku ve Vítkovicích a pro uskladnění exponátů také některé průmyslové haly Vítkovických železáren. Jeho největším, veřejností velmi pozitivně přijatým projektem byla výstava nazvaná Člověk – tvůrce tradic Vítkovických železáren 1828–1988, otevřená v dubnu 1989. Ta byla výsledkem spolupráce s Klubem genealogů a heraldiků v Ostravě a mapovala vícegenerační rodiny pracující v tomto podniku. V roce 2000 došlo ke zrušení muzea. O nashromážděné sbírky pečuje nyní Archiv Vítkovice, a. s. 

21. květen 1871

Provoz na Ostravsko-frýdlantské dráze, spojující po levém břehu Ostravice Moravskou Ostravu s Místkem, Frýdkem, hutěmi v Lískovci, Bašce a Frýdlantě, byl zahájen 21. května 1871. Spojení s Pobeskydím bylo nutné zejména v souvislosti s růstem spotřeby dříví pro doly, pro zvyšující se potřebu levných pracovních sil i se vzrůstajícími nároky na dopravu uhlí a surovin. Ostravští radní si uvědomovali význam dráhy, a proto se snažili, aby nádraží bylo postaveno co nejblíže městskému centru. Skutečně se tak stalo, neboť bylo vybráno místo blízko jámy Karoliny asi 200 m od císařské silnice na pozemcích zdarma věnovaných městem.

20. květen 1670

V tento den obnovil olomoucký biskup Karel kníže Liechtenstein-Kastelkorn městu Ostrava právo konání výročního trhu, které mu udělil český král Jiří z Poděbrad 26. 12. 1461, ale z důvodů válečných nepokojů se trh přestal konat a upadl v zapomnění. 

24. květen 1823

Právě tehdy je datován rozpočet na opravu Dolní (Kostelní) brány a věže, nacházející se v blízkosti kostela sv. Václava, která byla součástí moravskoostravských městských hradeb. Rozpočet sestavil zednický mistr Jan Michna a nárokoval si náklady na odstranění renesančního cimbuří, opravu klenby v bráně a zahlazení trhlin v kamenném zdivu. K provedení oprav požadoval 20 dnů zednické práce, 27 dnů práce nádeníka a 20 dnů pěší roboty. Celkové finanční náklady vyčíslil na 41 zlatých a 48 krejcarů. Zda k této opravě město přistoupilo, nemáme důkazy. Jisté však je, že o pár let později v roce 1830 došlo ke snesení této brány, stejně jako Horní (Vítkovské) brány stojící poblíž dnešního hotelu Imperial a Přívozské brány v místech, kde vychází Přívozská ulice z Jiráskova náměstí. Foto: Účet zednického mistra Jana Michny na opravu Dolní brány z 24. 5. 1823

27. květen 1936

V tento den na letišti v Hrabůvce přistálo v 10.20 hod. první letadlo a jednalo se o dvouplošník Baťa. Oficiálně bylo letiště založeno 21. března 1936 díky úsilí Ostravského aeroklubu a podpory majitelů továren, firem a zastupitelů města v čele se starostou Moravské Ostravy Josefem Chalupníkem. Ještě téhož roku žádal Ostravský aeroklub o rozšíření letiště k silnici Moravská Ostrava – Příbor a o stavbu hangáru. Vše bylo realizováno do konce roku 1938. Plocha letiště činila 48 ha s přistávacím pásem 1 000 x 150 m. Letiště bylo využíváno i k vnitrostátní letecké dopravě Československých aerolinií. Svému účelu sloužilo do roku 1959. Dnes jej připomínají např. ulice U Letiště, Startovní, Aviatiků, restaurace Dakota na Plzeňské ulici nebo jeden z hangárů nacházející se na Dubině, poblíž ulice Václava Jiříkovského.

29. květen 1941

Dne 29. 5. 1941 bylo vydáno vládní nařízení (č. 236/1941 Sb.), na základě kterého se stala Moravská Ostrava statutárním městem a převzala též působnost zrušeného okresního úřadu (s platností od 1. 7. 1941). Podle tohoto nařízení bylo s městem Moravskou Ostravou sloučeno osm slezských obcí z politického okresu Frýdek (Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Slezská Ostrava a Radvanice) a čtyři moravské obce z politického okresu Moravská Ostrava (Stará Bělá, Nová Bělá, Hrabová a Výškovice). Městu, které v roce 1940 mělo 129 920 obyvatel, přibylo dalších 65 158 osob. Celkový počet se zvýšil na 200 tisíc.  

Zdroj: www.ostrava.cz