Korunovační klenoty - symboly moci a prestiže III.

Dnešní příspěvek navazuje na I. díl ZDE a II. díl ZDE.

Dnes je 6. května. Očekávaná korunovace Karla III. proběhne ve Westminsterském opatství, ve kterém se od roku 1066 konaly všechny obřady nastupujících britských panovníků.

Karel III. bude sedět na stejném trůně, na který před 70 lety usedla i jeho matka Alžběta II. a před ní i další významní monarchové. Podle odborníků je dubový trůn vůbec nejstarším dochovaným kusem nábytku na světě, který stále slouží svému původnímu účelu. Zhotovit jej nechal král Eduard I. už v roce 1297. Součástí trůnu je i tzv. kámen osudu, tedy 150kilogramový kus pískovce, který se v minulosti používal pro korunovace skotských králů. 

Dnešní přehled nabízí tyto královské a císařské koruny: 

Karel X. Gustav (1622 – 1660) byl švédský král od roku 1654 do své smrti. Byl synem Kazimíra Falcko-Zweibruckenského z rodu Wittelsbachů a princezny Kateřiny Švédské.

Karel X. se měl původně stát manželem své sestřenice a předchůdkyně na švédském trůně Kristýny I., ta si ho ale vybrala jako svého nástupce i beze sňatku a po zajištění nástupnictví pro Karla abdikovala v jeho prospěch. Vedl válku s Polskem a Dánskem.

Nizozemská královská koruna 

 

 

 

 

Vilém II. Nizozemský  - nizozemsky Willem Frederik George Lodewijk van Oranje-Nassau; (1792  –  1849) byl mezi léty 1840–1849 nizozemský král, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda. Jako následník nizozemského trůnu nesl v letech 1815–1840 titul kníže oranžský. Pocházel z oranžsko-nasavské dynastie.

 

 

Koruna krále Kristiána V., krále Dánska a Norska 

 

Kristián V. (1646  – 1699) byl v letech 1670–1699 král Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg 9. února 1670.

Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.

 

Státní znak Dánského království s korunou Kristiána V.

Prstenec koruny je zdoben mj. čtyřmi velikými safíry, spinely, granáty a diamanty. Z prstence stoupají obruče zdobené diamanty a ve středu zakončené modrou smaltovanou koulí s křížem na vrcholu. Koruna váží 2080 g.

 

 

 

 

 

Dánské korunovační klenoty jsou považovány za nejhezčí ze všech severských království. Jsou uloženy v paláci Rosenborg v Kodani. 

Stříbrná koruna cášské bysty Karla IV.

Koruna římského krále byla zhotovena pro Karla IV. při příležitosti korunovace králem Svaté říše římské 25. července 1349 v Cáchách. 

Karel IV. byl už předtím korunován jako římskoněmecký král dne 26. listopadu 1346 v Bonnu. Korunovace v Cáchách, nad hrobem Karla Velikého, měla symbolický význam přihlášení ke státotvorné a sakrální tradici zakladatele Svaté říše římské. Titul král užíval zvolený panovník Svaté říše římské až do oficiální korunovace císařskou korunou v Římě.

 

Koruna byla vyrobena ve dvorní zlatnické dílně v Praze. Je ze zlaceného stříbra a zdobí ji antické a byzantské kameje, antické gemy a drahé kameny. Po stranách obroučky jsou otvory pro uchycení zlatnických závěsů. Koruna vychází z francouzských vzorů a lze předpokládat, že ji zhotovili francouzští zlatníci, kteří v té době pracovali pro Karla IV.  

Neobvykle velký obvod obroučky (66 cm) odpovídá zjištěným antropologickým údajům o Karlově lebce.

Svatováclavská koruna 

Koruna je zhotovena ze zlata, z 21–22 karátového 1 mm silného zlatého plechu. Váží 2,358 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm.  

"Léta páně 1347….se pan Karel, král římský, vrátil z Tyrol do Prahy a byl s převelikou radostí uvítán od knížat, urozených, prelátů i duchovenstva a lidu a v nejbližší neděli před svátkem Narození blahoslavené Panny Marie ( 2. září ) byl spolu se svou manželkou, paní Blankou, ctihodným panem Arnoštem, prvním pražským arcibiskupem, šťastně a slavnostně korunován, on na krále a ona na královnu v Království českém. I byl postaven dům pro hostinu v městě pražském, na tržišti u svatého Havla, ověšen čalouny a hedvábnými látkami a všichni byli nádherně obslouženi. V ten den přišli páni Království českého každý podle svého stavu a vykonávali na krytých ořích své úřady novému králi a posluhovali, jak bylo zvykem, u stolu. A po smutku, jejž měli pro smrt krále Jana, zavládla z této korunovace mezi lidem veliká radost."

Beneš Krabice z Weitmile k roku 1347

Karel IV. 

 

Císařská koruna 

 

Ota I. Veliký (912  – 973) byl synem Jindřicha I. Ptáčníka, vévoda saský a východofranský král (od 936), král italský (od 951) a první císař Svaté říše římské (od 962).

 

Korunu tvoří osm zlatých půlkruhově zakončených destiček, které jsou spojeny panty se závlačkami. Insignie tedy není kruhová, ale osmiúhelníková (podobně jako císařská kaple v Cáchách). Z hlediska numerologie je osmička nejmocnější, číslice dokonalosti. Čtyři pole výhradně klenotnického charakteru se střídají s poli s figurální výzdobou v přihrádkovém emailu lemovanou klenoty.

Postavy prostřednictvím nápisů představují čtyři hlavní křesťanské ctnosti, kterými se má císař vyznačovat. Starozákonní král David symbolizuje spravedlnost, jeho syn a nástupce Šalomoun moudrost a pokoru před Bohem, král Ezechiáš s prorokem Izaiášem symbolizují důvěru v Boha. Na čtvrté destičce je zpodoben trůnící Kristus – král králů – mezi dvěma cheruby, jeho význam charakterizuje nápis „Per me reges regnant“ (Skrze mne vládnou králové). Obrazové destičky lemuje 12 safírů a perly.

Klenotnickou výzdobu tvoří smaragdy, safíry, ametysty, almandiny (granáty), turmalíny a perly. Drahokamů je celkem 144, nejsou broušené (fazetované), ale jen leštěné do oblých tvarů, perel je podstatně více. Aby kameny měly jasnou barvu a lesk, jsou zasazené do zlaté, velmi jemné filigránové architektury se sloupky, pod něž proniká světlo. Drahokamy, z nichž některé nesou stopy druhotného použití, přidržují zlaté lístky ve tvaru pestíku posvátné lilie, který symbolizuje svatou Trojici.

 

 

Železná koruna Lombardie

Železná koruna Lombardie  je královská koruna a jedna z nejstarších královských insignií v Evrope. Koruna se stala symbolem Langobardského království a později Italského království. V současnosti je uložená v katedrále Duomo di Monza v městě Monza.

Koruna vznikla na začátku nebo v druhé polovině 9. století. Název železná pochází od železného, asi 1 cm širokého, pásku uvnitř koruny. Pásek byl údajně vykován z hřebů, které se používaly na ukřižování. Obvod koruny tvoří 6 segmentů z tepaného zlata, částečně smaltovaného, které jsou spojeny klouby vykládané 22 drahokamy. Drahokamy vyčnívají z reliéfů květů a křížů. 

Její velikost je relativně malá. Někteří historikové se domnívají, že koruna byla původně náramkem, ostatní argumentují tím, že byla upravená poté, co se dva segmenty ztratily.  

Zdroj: Wikipedie, internet