Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 27. srpna 2023

Olomoucká radnice jak ji neznáme

 

Téměř v každé publikaci o Olomouci se dočteme, že to je po Praze druhá největší památková rezervace u nás. Také proto jsem si letošní pobyt v této hanácké metropoli přála k narozeninám. Během krátkého pobytu - přijít, podívat se a vyfotit, toho moc nepoznáte. Kolik lidí mi řeklo: "Tam to znám". Jenže trefit ke sloupu nebo radnici neznamená, že o tom něco vím.

Olomouckou radnici zná asi každý, kdo město navštívil. Představím ji jinak, než ji pozná většina turistů. Kdo nenavštívil Olomouc v posledních třech letech, zná radnici takto: 

Je známo, že má orloj a stojí uprostřed Horního náměstí. Privilegium mít radnici udělil městu už Přemysl Otakar II., mezi městská práva patřilo právo samosprávy. Ale až po privilegiu vydaném Joštem, markrabětem moravským (to je ten, co má známou sochu v Brně), byl položen základní kámen ke stavbě původně dřevěné budovy, kterou zničil požár.  Od roku 1420 tam stojí kamenná radnice a letos je tomu už 603 let. K šestistému výročí byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, při níž stavebníci přišli na pár zajímavých zjištění, např. že nejstarší části krovů jsou vyrobeny z jedlí, pokácených r. 1503! 

 

Rekonstrukce nejstarší podoby radnice ještě před dostavěním druhého patra.

Důležitá byla kompletní obnova fasád, protože povětrnostní vlivy mají podíl na životnosti fasády. Bylo třeba provést spoustu prací: obnovit štukové a kamenné prvky, oplechovat římsy a vyměnit dešťové svody. Po těch letech bylo nutné restaurování pískovcového obložení, oprava schodišť na východní a západní straně radnice, restaurování truhlářských i kovových výrobků - mříží, bran, vrat i dveří u obou vstupů včetně nádvoří. 

Dnes se zaměříme na výměnu věže. Uvidíme, jak opravená věž vypadá zblízka i zevnitř a jak se zvedá pomocí jeřábu: 





Vynesení hrotnice (špičky věže) si vyžádalo více než šesti hodin náročných prací, které uprostřed turistické sezóny vzbudily na Horním náměstí i nevšední podívanou. Nejvyšší díl věže bylo totiž nutné přesně vyvážit, aby ji jeřáb mohl vynést do potřebné výšky. Celá hrotnice měří téměř sedmnáct metrů a váží bezmála osm tun. Ve své konstrukci má uloženy i tři zaletované kovové tubusy s historickými dokumenty a s odkazem současné doby příštím generacím. Usazením hrotnice získala věž opět svou výšku 75 m.

Po usazení špičky věže se centrem Olomouce rozezněl i potlesk. Byla to jistě napínavá a vzácná podívaná, kterou přihlížející veřejnost hlasitě ocenila. Potlesk patřil všem pracovníkům stavby, kteří se na vynesení špičky podíleli. 👍 Proto zveřejňuji i tu společnou fotku před hrotnicí ještě na zemi. Jistě jsou na svou práci náležitě hrdi.

Oprava radniční věže byla hodně náročná a to jak konstrukčně, tak i finančně. Právě při ní se ukázalo, jak složitá je rekonstrukce historického objektu, starého 600 let. Oprava věže si totiž vyžádala mnohem rozsáhlejší stavební zásah, než bylo původně v plánu. Celá 17 metrů vysoká dřevěná špice musela být sejmuta, rozebrána a podle ní vyrobena přesná replika. Původní trámové konstrukce byly už prakticky nepoužitelné, i když se původně počítalo s tím, že se nahradí jen poškozené části dřeva. O tom, že je konstrukce špice v havarijním stavu, se přesvědčili projektanti až při práci na krovech střechy, původní průzkum vypadal optimističtěji.

Sama konstrukce špice byla oříškem. Odborníci byli překvapeni dost odvážným ukotvením vysoké špice do zdiva. Celá dřevěná část konstrukce věže nebyla nijak zakotvena do zděné části věže a prakticky neexistovalo žádné propojení mezi spodní středověkou částí dřevěné konstrukce a horní novější částí. V tomto místě barokní tesaři dosti neobvykle vše odřezali a začali stavět znovu. Tak vysoká dřevěná část věže byla držena pouze dvěma metry zdiva, což bylo značně odvážné i na tehdejší dobu.

Projektanti po průzkumu věže a vypracování statického modelu konstatovali, že barokní stavitelé navrhli proporce výšky a štíhlosti věže na samé hranici statických možností. To bylo příčinou, že v následujících letech musela být konstrukce věže postupně zpevňována a doplňována různými příložkami, až byla v podstatě celá okována. Její stabilitě nepomohlo ani dodatečné instalování velmi těžkých kovových cymbálů.

Cymbál bývá na rozdíl od zvonů zavěšen pevně a rozeznívá jej bicí kladivo, které do něj tluče z vnější strany. Bývá také výrazně nižší než zvon o stejném průměru. Každý z cymbálů měl na věži olomoucké radnice jinou funkci. Velký cymbál sloužil k odbíjení celých hodin, malý umístěný pod ním k odbíjení čtvrtí. Původně byl ve věži jen velký pozdně gotický cymbál, ulitý už roku 1501. K němu byl přidán v roce 1603 menší renesanční cymbál. Autorem většího gotického cymbálu je mistr Jan Konvář (Johannes Kandler), menší renesanční nástroj zhotovil olomoucký zvonař Zachariáš Milner. Podle odborného posudku Leoše Mlčáka jde o významné umělecké i technické památky.

O věžních cymbálech a jejich zprovoznění se původně neuvažovalo. Při průzkumech byly zjištěny pouze kompletně zrezivělé zbytky potrhaných táhel, které nebyly funkční desítky let a je tedy vyloučeno, že by je mohl kdokoliv ze současníků slyšet. Závěs s cymbály musel být do věže zavěšen až dodatečně a cymbály byly zřejmě původně umístěny jinde. Obnovu cymbálů měl na starosti zvonař p. Rostislav Bouchal, který během rekonstrukce radnice zemřel a tak cymbály dokončila zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová. 

Součástí stavebních úprav radnice byl i návrat slunečních hodin na fasádu a obnovení polychromie erbů. O tom bude jiný článek.

Nakonec celkové náklady činily 120 miliónů Kč. Oprava střechy stála téměř 35 miliónů, oprava pláště radnice si vyžádala 32 miliónů, rekonstrukce věže stála téměř 47,5 milionů Kč.

Autoři projektu: stavební úpravy radnice zpracovali architekti a projektanti Pavel Pospíšil a Robert Binar, projektu opravy střech -  Iveta Trtílková. Práce prováděla společnost H&B delta Vsetín. Je nutné zmínit i jmenovitě odborné řemeslníky a restaurátory, kteří radniční budově vdechli nový život. To vidí i návštěvník - turista. 
 
Na restaurování se čtyři roky podíleli: kamenický restaurátor Josef Petr, výtvarný restaurátor Radomír Surma, restaurátor kovových prvků Petr Hartmann, truhlářské práce - Michal Zlámal, zlatnické práce restaurátor Jan Bittner, na věžních hodinách pracoval restaurátor Tomáš Sušeň a o obnovu cymbálů se postaral zvonař Rostislav Bouchal, po jeho úmrtí dokončila zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová.  
 
Pro doplnění:
Renovace se dočkal také haptický model olomoucké radnice. Pokud nevíte, co je "haptický model", tak je to model znázorňující historickou budovu radnice, který zdobí chodbu radniční budovy, ale hlavně slouží lidem se zrakovým postižením pro vnímání památek.
Prostě, nevidomí lidé si mohou takový model ohmatat a když jim k tomu někdo řekne více informací, získají konkrétnější představu, jak radnice vypadá. Takových modelů je víc, restaurátorský zásah čeká nyní modely kostelů sv. Mořice, sv. Michala a sv. Gorazda. Tyto modely jsem viděla, ale nenapadlo mě, že se na ně může sahat. Mají však sloužit nevidomým nebo slabozrakým, ne těm, kterým zrak slouží. 

Model radnice z lipového dřeva prošel odbornou renovací v dílně restaurátora Otakara Ručka.
Zdroj: stary-olomoucky.rej.cz, hbdelta.cz, idnes.cz, olomouc.cz

Pokračování

6 komentářů:

  1. Obdivuji projektanty, řemeslníky a všechny umělce,nadšence, investory, kteří se dokáží do takové rekonstrukce pustit. Je to opravdu náročné dílo. Navázat na historické technologie, klobouk dolů. Já jsem takto sledovala opravu střechy a výměnu zvonice na jednom z kostelů u nás. S výrazem haptický jsem se poprvé setkala na výstavě haptických obrazů ve vsetínském zámku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, tak staré historické památky je třeba opravit a dnes je kumšt na některé práce najít vhodnou firmu. Také tyto lidi obdivuji, už jsem psala o restaurátorech v kostele sv. Michala a tohle je zase z jiného soudku. Ještě některé restaurátorské práce představím.

      Vymazat
  2. Hani,ty jsi velká detailistka.Obdivuji tě za to.Já města většinou rychle proběhnu,protože nepatří do okruhu mých zájmů.Oprava radnice byla jistě velmi zajímavá a asi by mě i bavilo sledovat usazení věže.To jsme sledovali v Březině kousek co bydlí dcera na kostele sv.Vavřince.Pořád nebyla věžička rovně.Už je.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, trefila jsi to - jsem detailistka, protože mnohdy ty detaily (třeba na této radnici) patří k nejzajímavějším. Hodně mě to baví a určitě ještě připravím pár článků. ☺
      Dobře, že jste měli možnost sledovat usazování věže v Březině, to jsou věci, které člověk nevidí často.
      Měj pěkné dny. ☺

      Vymazat
  3. Hani zdravím, moc děkuju za zajímavosti z opravy radniční věže, ráda jsem si vše přečetla a prohlédla dvakrát, ještě jsem si došla pro brýle. Klobouk dolů za takovou rekonstrukci, náročnou ve všech směrech ! Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, také Tě zdravím a hlavně děkuji za zájem. Toho si vážím, moc hezky jsi tu práci firmy ohodnotila.
      Ať se Ti daří a hodně pohody do závěru prázdnin. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Z Těšínských Beskyd dohlédnete až do Tater

  Nevěříte tomu, co je v nadpisu? Tak jasně, "mostíky na Štrbskom plese" nezahlédnete, ale pouhým okem dohlédnout z "našeho k...