ZOO Schönbrunn III. - Krmení lachtanů a medvěd lední

 

Léto láká k vodě, ale některá zvířata jsou s vodou spjata trvale. U lachtanů hřivnatých probíhalo komentované krmení.

V ZOO Schönbrunn je takhle krmí 2x denně, kromě úterý. Není divu, kýbl ryb má tolik zájemců na polechtání žaludku.

 Nudááá...

Lidé se scházeli na krmení lachtanů a že jich nebylo málo, je vidět na fotkách. Někteří lachtani leželi doslova jak "placky"- malí i velcí. 

 

Po chvíli nastalo oživení, ti mrštnější vstali, ti zavalití jen zvedli hlavu, aby se náhodou nenamáhali marně. Menší jsou mrštní, už to brali ke schodům. 

Krmení a představení pro lidi může začít. Joo, tvůj kýbl my milujeme.

 

Lachtani žijí v přírodě v koloniích čítajících až několik set jedinců. V době rozmnožování samci vylézají na souš první, bojují o strategická místa, na kterých se později usadí samice, které vytvoří pro vítězného samce harém. Do jednoho harému  samec nashromáždí kolem dvaceti samiček, ti zdatnější dokonce ještě více. V této době využívají zásobu podkožního tuku a vůbec nepřijímají potravu. Samice je březí 333–340 dní, poté rodí jedno mládě o velikosti 85 cm a váze 10–15 kg. Samice má schopnost svou březost pozastavit (tzv. odložená nidace), tak aby bylo mládě přivedeno na svět pro ni v ideální dobu.

 

Při komentovaném krmení se krmič věnuje zvířatům, opodál stojí pracovník ZOO s mikrofonem a má komentované slovo pro diváky.

 

 

Ahoooj 😆 

 

*** 

 

Výběh ledního medvěda Země Franze Josefa

 

Eisbärgehege Franz Josef Land

Země Františka Josefa je souostroví v Severním ledovém oceánu, na severním okraji Barentsova moře. Jde o nejsevernější část Evropy – Fligelyho mys na Rudolfově ostrově 920 km od severního pólu.

 

Medvěd lední (Ursus maritimus) je také uváděn jako medvěd polární. Je to velký druh medvěda typický pro severní polární oblast. Výborně se adaptoval na nízké teploty, na pohyb na sněhu, po ledu a na plavání v chladné vodě. Živí se zejména lovem tuleňů. Není-li potravy dostatek, žije ze své tukové rezervy a je schopný hladovět několik měsíců.

V kohoutku může dospělý medvěd měřit až 1,6 metru. Stojí-li na zadních nohou, měří okolo 2,4–3,3 metru. Dospělý samec dosahuje hmotnosti 300–800 kg a délky těla 2–2,7 metru (od nosu po ocas), výjimečně až 3 m. Samice je výrazně menší, váží zhruba 150–350 kg (v březosti až 500 kg) a její tělo nebývá delší než dva metry. Hmotnost se dosti liší u konkrétních jedinců a značně kolísá i v průběhu roku. Medvědí tělo rychle spaluje energii a už za pouhý týden může šelma přijít o více než 10 % hmotnosti. 

 

Medvěd lední je velmi obratný, silný a mrštný. Je to velmi zdatný plavec, ze všech druhů medvědů je pobytu ve vodě nejlépe uzpůsoben (oči blízko horního obrysu hlavy, soustředění svalové hmoty do zadní části těla).  Má velmi hustou podsadu a srst (při plavání se namočí pouze chlupy a kůže zůstane suchá), k tomu navíc má silnou vrstvu podkožního tuku - ta zdvojnásobuje ochranu před podchlazením. Kůži má černou, která lépe a rychleji absorbuje sluneční paprsky a medvěd se tak snadněji prohřeje. 

Při plavání nepoužívá zadní nohy, ale pouze přední končetiny, což je vodní adaptace, která není u žádného jiného čtyřnohého savce vypozorována. Dokáže v kuse plavat i několik dní a urazit přitom stovky kilometrů (zaznamenaným rekordem je 687 km v Beaufortově moři).

 

Lední medvěd má skvěle vyvinutý čich. Je schopen zaznamenat pachovou stopu tuleně zahrabaného více než jeden metr pod sněhem z více než kilometrové vzdálenosti a  detekovat kořist vzdálenou až devět kilometrů! Dle některých zdrojů dokáže vycítit i více než 30 km vzdáleného ploutvonožce. 

Citlivým sluchem si pomáhá při hledání potravy tak, že naslouchá odrazům vody o tvrdý led, aby našel vhodné místo k jeho rozbití. Na okraji štěrbiny pak číhá na tuleně. Při vstupu do vody chrání jeho oči průhledná blanka coby spodní víčko, které mu umožňuje dobré vidění i pod vodní hladinou. 

Velikostní srovnání: 

 

 1. medvěd lední

2. medvěd hnědý

3. medvěd brýlatý

4. nosál

  Zdroj: Tiergarten, Wikipedie