Gotické poklady olomoucké radnice - kaple sv. Jeronýma

Víte o tom, že v budově olomoucké radnice jsou ke zhlédnutí tři stálé expozice? Nebo znáte radnici jenom zvenku? Prostě, na olomouckou radnici se nechodí jen úředně něco vyřizovat. 😌

1. Expozice orloje

První expozice věnovaná olomouckému orloji se zaměřuje na šestisetletou historii tohoto unikátního stroje času. Návštěvníkům je orloj představen jak z hlediska zajímavé ikonografie a umělecko-řemeslného zpracování. Podoba olomouckého orloje je návštěvníkům představena v různých etapách jeho vývoje a doplněna originálními předměty ze staršího stroje. Expozice je umístěna ve 2. patře radnice (východní křídlo).

2. Historie olomoucké radnice

Druhá expozice mapuje historii olomoucké radnice od jejího vybudování až po současnost. Dodnes je sídlem volené městské samosprávy a jejího úřadu. Expozice je k vidění v 1. patře radnice naproti pracovně primátora (východní křídlo).

3.  Olomouc v proměnách staletí

Nejnovější expozice nazvaná „Olomouc v proměnách staletí“ se věnuje historii města Olomouce. Její jádro tvoří věrné kopie historických listin, které jsou k vidění ve vitrínách v 1. patře v gotické chodbě podél obřadní síně (severní křídlo). Listiny jsou doplněné textovými a obrazovými panely, které dále přibližují vývoj města Olomouce.

Expozice jsou volně přístupné veřejnosti v úředních hodinách magistrátu nebo v rámci prohlídky Olomouc v kostce. Ptejte se v Infocentru dole v radnici. 

__________________________________________________________

Dnes představím tu "dvojku":

Na Horním náměstí v Olomouci už  603 let stojí radnice. Zažila doby slavné i zlé a bývala symbolem samosprávy měšťanů královského hlavního města Olomouce. Za tu dobu se v ní nahromadilo hodně zajímavého, něco z toho představím na blogu. Psala jsem už o výměně radniční věže (hrotnice) a slunečních hodinách.

 

Kamenná radnice byla postavena okolo roku 1420, proto nejzajímavější památky pocházejí už z doby gotiky. Nejviditelnějším příkladem je radniční kaple sv. Jeronýma, jejíž část zná každý, kdo obešel radnici i zezadu a prohlížel si barokní Caesarovu kašnu. Nádherný arkýř totiž vystupuje z fasády jižní strany radnice. 

Je docela možné, že jste v Olomouci byli a netušíte, že v budově radnice je kaple svatého Jeronýma! Tento světec je patron asketů, teologů, učenců, studentů a žáků, univerzit a vědeckých spolků. Stavebně je ta kaple skutečně perlou, odborníci ji srovnávají s díly vrcholné gotiky na jiných místech Evropy. Kaple, dokončená zřejmě v roce 1488 a vysvěcená o tři roky později, má netradiční půdorys, daný dodatečným umístěním do již stojící radniční budovy. Kaple vznikla o zhruba šedesát let později než celá stavba při zvýšení budovy o druhé patro. Původní vzhled radniční budovy: 

Umístěním do staršího půdorysu nemá kaple základ pravidelného obdélníku s pravoúhlými rohy, jak tomu běžně bývá - její půdorys tvoří nepravidelný lichoběžník. Systém kleneb proto musel být tomuto nepravidelnému tvaru uzpůsoben, což si vyžadovalo zkušeného architekta a velmi dobré propočty.

Každá konzola tam vystupuje ze zdi v jiném úhlu, přesto je výsledný celek harmonický. Člověk si ani moc neuvědomuje, že stojí v nepravidelném prostoru. Je to unikátní použití gotické kroužené klenby, první svého druhu na sever od Dunaje a první v českých zemích.

Autor stavby kaple není znám, ale musel to být velmi zkušený stavební mistr, nejspíš příslušník některé ze stavebních hutí, které tehdy pracovaly v bohatých městech střední a západní Evropy. Dříve se mluvilo o slavném vrcholně gotickém staviteli Antonu Pilgrimovi, vliv na stavbu prokazatelně měla škola Nicolause Gerhaerta van Leyden. To byl špičkový nizozemský stavitel, který zhruba deset let před stavbou olomoucké kaple pracoval ve Vídni. Podle kvality práce znalci uvažují o vrcholné gotice, která byla v ještě mnohem větší míře využita při stavbě věhlasné katedrály ve Štrasburku. V českých zemích té doby nemá olomoucká radniční kaple obdoby.

Podle některých badatelů na radnici mohly být kaple dvě. Dochovaly se opakované zmínky o kapli sv. Vavřince, ale i dochovaný svorník gotické klenby s motivem beránka Božího (viz snímek). Dnes je tato klenba na chodbě prvního patra, nedaleko portálu kaple sv. Jeronýma. Mohlo jít také o boční oltář v kapli sv. Jeronýma, on totiž sv. Vavřinec byl v určitých historických obdobích "módním světcem". 

 

Čtyři zvířecí chrliče: divoký vepř, kozel, beran a medvěd. 

 

Gotický arkýř na jižní straně radnice. 

 

 

Devět gotických maskarónů, pod nimi znaky rodu Ze Švábenic. Pro zájemce - kniha: 

 

 

Portrét stavitele?

 

 

Zoomorfní chrliče

 

Interiér kaple - Svorník s motivem beránka Božího, dnes na chodbě radnice - bývala zde druhá kaple?

Gotické klenby v severní části radnice, slavnostní sál a detail výzdoby - vše z pol. 15. století.

 

Originály fresek z konce 15. století, objevené v Ostružnické ulici.

Kaple sloužila svému sakrálnímu účelu do roku 1785. V rámci radikálních josefinských reforem byla coby zbytečná svatyně kaple zrušena. Následně v ní správci města skladovali městské prapory a registratury, po roce 1836 dokonce sloužila jako dřevník. (A pak, že podobné postupy byly až po r. 1945!) Jako radniční „kůlna“ a sklad otopu sloužila kaple po několik desetiletí.

Teprve v 70. letech 19. století se to změnilo. Roku 1874 byla z iniciativy starosty Josefa von Engel vyčištěna a byly objeveny i gotické fresky, na jejichž restaurování si ale tehdy nikdo netroufnul (k restaurování došlo až roku 1946, a prý se to moc nepovedlo). Následně byla kaple upravena a využívána jako síň městského historického muzea, otevřeného roku 1879.

V době oprav kaple byly pořízeny neogotické vitráže s motivem tří slavných panovníků – Přemysla Otakara II., Rudolfa Habsburského a Jana Lucemburského. Všichni tři panovníci sehráli nějakou roli v dějinách Olomouce. Ze tří panovnických postav se dodnes dochoval jen jeden - Rudolf Habsburský, v bočních oknech kaple jsou už od konce 19. století jen ornamentální motivy. Kam a proč zmizeli z kaple další dva králové, není známo.

 

Rudolf I. Habsburský a jeho listina:

  

Římský král Rudolf I. Habsburský potvrzuje a rozšiřuje městu Olomouci jeho privilegia (1278). Po smrti českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli 26. srpna 1278 se představitelé města Olomouce dostavili do tábora vítězného římského krále Rudolfa I. Habsburského, aby mu vzdali svůj hold. (Zdroj: Státní okresní archiv Olomouc)  

 

 

Bytelně zamřížovaná okna do věže.

 

 

Detail portálu vstupu do věže.

 

Strop v jedné z místností věže, kde mohly být uloženy městské cennosti. 

 

Vstup do věže 

 

Kovové dveře a gotický portál, jeden z původních vstupů do věže. Je doloženo, že právě ve věži uchovávala městská reprezentace nejdůležitější listiny.  Vzhledem k několikanásobnému zajištění vstupu do této místnosti tu kromě listin zde bývalo uloženo i něco cenného - např. pokladnice s městskou hotovostí. 

 

 

Archiv v gotické kapli a kaple jako registratura úředních dokumentů.

Po válce zanikla zdejší muzejní expozice a původní sakrální funkce už vzhledem k novým politickým poměrům nebyla obnovena. Kaple opět sloužila pracovníkům městského národního výboru jako skladiště. Po roce 1990 nastala změna.  Roku 1991 byla kaple znovu vysvěcena a v roce 1993 prošla zásahem restaurátorů. Dnes ji mohou vidět návštěvníci radnice jako doklad vrcholné fáze gotiky, v lednu se zde koná novoroční bohoslužba, jindy pak 24hodinové čtení bible.   

 

Novogotické úpravy radnice, rok 1902 (zdroj: Státní okresní archiv Olomouc) 

 

Litografie z roku 1857 ukazuje arkýř, zčásti zakrytý kupeckými krámky. (Zdroj: VKOL) 

 

Pohlednice z přelomu 19. a 20. století ukazuje radnici ještě s kupeckými krámky.

 

 

Arkýř na snímku z roku 1924 a 1935/Zdroj: Národní památkový ústav 

 

 

Arkýř na snímcích z r. 1947 a  oprava radnice, rok 1950. Zdroj: Národní památkový ústav

Nádherný arkýř kaple byl dlouho z části zakryt přístavbou krámků, které podél radnice byly až téměř do poloviny 20. století. Spodní část arkýře s maskaróny nebo s portrétem stavitele kaple tak nikdo nemohl vidět. Krámky byly zbourány teprve po druhé světové válce a radniční stěna s arkýřem a malými gotickými okénky tak byla konečně v letech 1946 až 1947 opravena a odkryta.  

Zdroj: tourism.olomouc.eu, stary-olomoucky.rej.cz 

Slavomíra Kašpárková – Jan Muk, Stavebně historický průzkum Olomouc: Radnice, I. etapa. Podrobný výzkum exteriéru, Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze, Olomouc, 1975

Marie-Christine Simek: Architektura a kamenosochařská výzdoba radniční kaple sv. Jeronýma v Olomouci, Olomouc 2014