Koala připomíná plyšáka, ale medvídek to není

 

Koalu zná určitě každý, ale asi málokdo ho viděl na vlastní oči. Pokud se podíváte do Slovníku spisovné češtiny na jmenný rod tohoto slova, budete možná překvapeni. Ve spisovné češtině je totiž koala rodu mužského životného. Správně je tedy ten koala, nikoliv ta koala. Proto můžeme říci:

Malý koala, kterého jsme viděli, se narodil v Austrálii.

Koala medvídkovitý je vačnatec s jemnou srstí.

Řeklo by se, že toto zvířátko bude mít poklidný život, když vypadá jak na hraní, ale bohužel, pravda je jiná. Říká se jim "koala medvídkovitý", ale druh medvěda to není. Je to vačnatec žijící v Austrálii. A dobře, že je v zoologických zahradách. Hrozí jim vyhubení a jedna organizace koaly už prohlásila za funkčně vyhynulé. Na začátku 20. století byli hojně loveni pro svoji kožešinu. Jako varující příklad se uvádí měsíc lovu - srpen v r. 1927, kdy tam ulovili na 600 000 koalů! Dnes jim škodí mnohé nemoci, ale hlavně velké požáry, útoky psů nebo také hynou pod koly aut. Je to smutná pravda.

  

Výskyt koaly v Austrálii 

 

Měla jsem možnost vidět koalu v ZOO Schönbrunn, která je jednou z mála zoologických zahrad v Evropě, které koaly chovají. Nafotila jsem dost fotek, ale po pravdě, koala se dobře fotí. Není neposedný jak jiná zvířata, která jsou pořád v pohybu. Koala je pomalý, takže "ideál pro fotografa". Jejich potrava je jednotvárná, jedí jen listy blahovičníků - eukalyptů, těch je sice na 680 druhů, ale koalům vyhovuje jen 22 druhů.

 

 

Větévka blahovičníku kulatoplodého

Koala pije velmi málo, většinu vody získává z potravy. Zbytek doplňuje lízáním vody, která při dešti stéká po kůře stromů.

Teď se zmíním o blahovičníku neboli eukalyptu, kterého tam ve výběhu má dost a když pořád "papá", říkáte si, to bude pro něj lahůdka, když na tom tak ujíždí. Je to trochu jinak a souvisí vývojem druhů, jak říkal Darwin, s evolucí.

Možná udiví, že blahovičníkové listí není ani výživné, ani zdravé. Řeknete si, člověk také konzumuje potraviny, o kterých ví, že zdravé nejsou. Jenže my máme stravu pestrou, ale koala požírá jen blahovičník! Koaly jedí asi 22 druhů eukalyptů, oni si prý vybírají druhy s menším množstvím toxinů. Ale proč to koala tedy dělá? Vědci to vysvětlují tím, že tento živočich obsadil volný ekologický stupeň v přírodě, v němž mu takřka nikdo nekonkuruje. Pochází z Austrálie, kde toho na výběr moc nebylo a ostatní býložravci se blahovičníkům z výše popsaných důvodů vyhýbají. Díky tomu, že příjem energie z blahovičníkového listí je extrémně malý, koala s tou energií moc neplýtvá a raději spí - až 12–22 hodin denně.

Na to, že koalové moc rychlí nejsou, doplatili také při požárech. Jenže nebylo kam utéct. V r. 2020 byla část Austrálie v plamenech, které tam zahubily asi miliardu savců, ptáků a plazů! Podívejte se na video z té doby, jsou tam i záběry, jak dopadli koalové:

 

 

Klokaní ostrov - Kangoroo Island na jihu Austrálie

Asi nejhorší situace byla na Klokaním ostrově, kde oheň spolykal až 155 000 hektarů buše. Třetí největší australský ostrov obývaný klokany, ptakopysky či tuleni byl jednou z nejhůře postižených oblastí. Na snímku popálený koala, vybrala jsem "snesitelnou" fotku:

Na Klokaním ostrově se před požáry dařilo koalům, kterých zde žilo asi 50 000. Od 20. let, kdy sem byli dovezeni z australské pevniny, se tak rozšířili, že je někteří místní považovali za škůdce a vláda připravovala program na redukci jejich počtu. 

Požáry tento problém vyřešily. Experti odhadují, že asi polovina koalů na ostrově při požárech zahynula.

Koalí kroky ve větvích vědce překvapily. Končetiny používají diagonálně – pravou přední a levou zadní se přidržují, zatímco levou přední a pravou zadní vykračují vpřed. V dalším kroku je vystřídají. To jim na větvi zaručuje dokonalou stabilitu. Udržet se jim pomáhájí dva palce na předních končetinách, říká se jim dva protistojné prsty. 

Někdy ale koaly podávají překvapivé výkony – zdánlivě nemotorný vačnatec přeskočí z větve na větev na vzdálenost větší než metr a má takovou sílu, že se klidně zavěsí za zadní nohy hlavou dolů.

Gravidita trvá u nich 35 dní, pak se narodí zpravidla jedno mládě, které váží méně než 1 gram. Vyškrábe se do vaku, ve kterém zůstane asi půl roku. Pak se už do vaku nevejde a matka ho nosí na zádech. 

Zajímavost na závěr: Koalové mají podobné otisky prstů jako člověk, a to natolik, že je od lidských nerozezná ani mikroskopická analýza. Podobnost papilárních linií lze podle vědců vysvětlit evolučně: důvodem je patrně způsob, jakým koalové uchopují listy, jimiž se živí. Jejich kůže se přizpůsobila podobným způsobem jako lidská – hmat člověka a koaly se podobá.  

Zdroj: Wikipedie, idnes

Už mě neotravuj s tím foťákem, já chci spááát... 😚