Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 26. prosince 2023

Štěpánská koleda

 

Dnes  je 26. prosince. My si tento den spíše spojujeme s návštěvami a s koledou. Asi není nikdo, kdo by neznal říkanku:

Koleda, koleda, Štěpáne! – Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu, – upad jsem s ní na ledu,
psi se na mě seběhli, – koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati? – Musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte, – jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali, – přece se mi smáli.
Štěstí, zdraví, pokoj svatý, vinšujeme vám.
Napřed panu hospodáři, pak všem dítkám.
Z daleka se neseme, novinu vám neseme,
Co se stalo, přihodilo, v městě Betlémě. (Úryvek)

Dodnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční tradičně peče husa nebo kachna. Tento zvyk je poměrně starý. Dříve lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře, k nim můžete upéct zapomenutou staročeskou přílohu, kterou jsou staročeské bramborové lokše. Jedná se o velmi jednoduché bramborové placky, které se hodí právě k pečené drůbeži v kombinaci se zelím. Lokše můžete zelím dokonce plnit a servírovat je na talíř v podobě rolky.

https://vlm-production-dam-public.fra1.cdn.digitaloceanspaces.com/1366x910/a0e/a0ea3890-e24b-4098-bdba-0f714949958e.webp

Láska a veselí jsou spojeny se svátkem svatého Štěpána. Ohnivý kazatel hlásal, že Kristus byl Mesiášem předpověděným proroky, byl roku 37 ukamenován před hradbami Jeruzaléma. 

Koledy měly přinést štěstí a blahobyt do každého stavení, k Vánocům patřily od nejstarších dob.

Každá země, která má tradici křesťanských Vánoc, má své vlastní koledy. Svatý Štěpán se považoval za patrona koní. Proto se toho dne před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou, aby byli celý rok zdraví a čilí. Světil se oves a někdy i jiné obilí, určené pro jarní setbu. Světilo se v kostele, při mši někdy hospodáři hodili na kněze hrst ovsa (symbolická upomínka ukamenování). I když byly obchůzky po domácnostech a koledování znakem mnoha lidových svátků, nikde se nerozvinulo do tak bohaté podoby, nebylo tak oblíbené a četné, jako právě na Vánoce.

Svatý Štěpán (autor: Giotto di Bondone) | foto: Museo Horne

O životě svatého Štěpána není nic známo. Novozákonní Skutky apoštolů zmiňují až závěr jeho života, kdy začátkem prvního století jako vynikající kazatel propagoval křesťanství a zároveň také kritizoval současný náboženský život. Prohlašoval také, že Židé jsou vinni smrtí Ježíše a že ten je roven Bohu. Židovská rada proto Štěpána jako rouhače odsoudila k smrti ukamenováním. Po Štěpánově popravě začalo pronásledování křesťanů. Zobrazován je tento svatý většinou s knihou evangelií, palmovou ratolestí (symbol mučednictví) a kameny (nástroj umučení). Ostatky jeho jsou v chrámu sv. Vavřince v Římě.

  • Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
  • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
  • Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.

Na Štěpána není pána. Na druhý svátek vánoční se chodívalo na koledu či jen tak pobesedovat a navštívit rodinu a přátele, tak si připomeňme zvyky tohoto dne.
Den sv. Štěpána (26. 12.) byl hlavním koledním dnem. Děti chodily ke svým kmotrům a příbuzným, kde dostávaly za zpěv dary a peníze. Pacholci dostávali v tento den volno ze služby, znovu do práce nastoupili až na Nový rok. Dívky naopak službu končily na Nový rok a svobodu měly až do Tří králů, aby na statku vždy zůstal někdo na pomoc majitelům. V této souvislosti se vykonává řada zvyků, jako např. rčení „Na Štěpána není pána“ pramení ze skutečnosti, že čeládka měla v tento den právo vystoupit ze služby a změnit zaměstnavatele. Od svých zaměstnavatelů dostali výslužku. Pro pacholky začalo období, kdy měnili svého zaměstnavatele. Znovu do služby nastoupili až na Nový rok, kdy měly stejné právo děvečky. I v 19. a 20. století chodili koledovat koledníci různých profesí. Lidé s jejich návštěvou počítali a většinou je poctili nějakým občerstvením a darem, někdy peněžitým, častěji však odměnou ve formě naturálií. Kromě dospělých chodívaly koledovat také děti. V některých obcích a vesnicích se dětská koleda objevuje dodnes, většinou ji provozují členové folklórních souborů.
A jednu takovou Štěpánskou koledu si poslechněte:

Účinkovala Cimbálová muzika Soláň. Primáš muziky: David Kulišťák 
Zdroj: zakrasnejsivimperk.cz, historie.zasova.info

4 komentáře:

  1. Hani, jako vždycky aktuální čtení. My tedy měli roládu z krůty, ale den jsme si užili i tak.
    Měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, snažím se "hlídat", aby články byly aktuální. ☺ My jsme letos ani neupekli kachnu, kuřecí prsa v bezva úpravě nám stačily a stejně ty svátky přeletí jak voda.
      Přeji, ať se rychle zotavíš z toho vánočního kolotoče. 💥

      Vymazat
  2. Páni to jsou dobroty. My jsme to letos měli takové jednodušší. Vařila jsem vlastně jen pro syna, protože oba marodíme a na jídlo není chuť. Měj se moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, být nemocní a ještě vařit pro návštěvu, je obětavost. Pokud jídlo chutná a u mne je chuť na kávu, je to známka lepšího zdravotního stavu. ☺
      Doufám, že už je to vše lepší a zdraví vám oběma přeji do nového roku. 💥

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...