Chřipka a nachlazení - dvě rozdílné nemoci

 

V zimním období se šíří chřipka. Je to onemocnění virového původu. Přenáší se buď přímým vdechnutím kapének z okolí již nemocné osoby, nebo kontaktem s virem například na klice ode dveří nebo kapesníku, které kontaminovala nakažená osoba. Pokud se virus usadí v dýchacích cestách, začne se rychle množit, virus může nakažený člověk „vylučovat“ po dobu 10 dnů. K nakažení stačí i jen 2-3 viriony (virové částice). Inkubační doba je několik hodin až 3 dny.

Jako první z indikačních příznaků vás může potkat pocit mrazení nebo naopak velkého horka, únava, bolesti hlavy nebo až mírné závratě. Mohou se dostavit bolesti svalů a kloubů nebo tzv. bolest za očima. Následně přichází suchý dráždivý kašel, často doprovázen horečkou. V těžších případech se může dostavit zácpa nebo zvracení.

 

Struktura chřipkového viru

Nejvyšší výskyt chřipkových onemocnění je v zimě. Výskyt se však zvyšuje již s podzimem a odeznívá v jarním období. Lidský organismus je v tu dobu oslabenější, nemá dostatek vitamínu D, který si přes léto syntetizuje za pomoci UV záření a který má výrazný modulační vliv na imunitní systém.

Virus se šíří především vzduchem. Nemocný člověk vylučuje velké množství viru z dýchacích cest zejména v prvních dvou dnech onemocnění. Jeden mililitr sekretu z dýchacích cest obsahuje více než milion virových částic. Na to, aby došlo k infekci je však třeba jen několik desítek částic v malých kapičkách aerosolu z dýchacích cest (1-5 nm), které proniknou až do plicních alveolů. Virus je schopen krátký čas přežívat ve venkovním prostředí - na rukou, kapesnících, povrchu předmětů, takže se může přenášet i touto cestou.

Pobyt v uzavřených, přelidněných prostorách s nedostatečným větráním a výměnou vzduchu šíření urychluje.

Chřipka (německy die Grippe, rusky gripp) se Evropou začala šířit spolu s válečným neúspěchem pruského krále Bedřicha Velikého. Česká varianta pojmenování nemoci má ale nejblíž k původnímu zdroji.

Právě české slovo „chřipka“ je nejvíc podobné původnímu zdroji. Je odvozeno od starého slovanského slovesa „chrípati“, které znamená „chraptět/sípat“ a je zřejmě zvukomalebného původu. Od stejného slova je odvozeno i třeba koňské „chřípí“ nebo moderní „chrápat“.

V ruštině bylo původní pojmenování nemoci, při které lidé sípali a chroptěli neboli chrípali kratší a znělo jenom „chrip“. To se pak nejspíš stalo i základem pro německé „die Grippe“. Abychom to ale vysvětlili, musíme se vydat do evropské historie.

Virus se šíří ve vojsku. Pruský král Bedřich (Fridrich) Veliký nebyl ve svých válečných taženích vždy tak úspěšný, jak se nám to zdá dnes, když Marie Terezie prohrála Slezsko. Občas se mu na válečném poli dokonce vedlo dost špatně. Například, když 20 000 vojáků ruské carské armády pod velením generála Černyševa obsadilo spolu se sborem rakouského generála Lacyho Berlín. 

Po pár dnech  se dobyvatelé z města stáhli, ale drželi stále velké části Pruska. A spolu s tímto obsazením země se v Prusku rozšířila i nemoc, která měla charakter chřipky a které ruští vojáci taky tak říkali.

Bedřich Veliký píše Voltairovi

 

Fridrich II. Veliký (1712 – 1786 ) byl v letech 1740–1786 pruský král z rodu Hohenzollernů a jeden z největších vojevůdců 18. století. Za své vlády pozvedl Prusko na úroveň velmoci a rozšířil državy svého rodu, zejména na úkor Rakouska (Marie Terezie prohrála Slezsko).

Rusové obsadili Berlín v roce 1760 a skutečně se slovo „Grippe“ začalo v němčině šířit v druhé polovině 18. století. Ale první doklad slova „grippe“ v tomto významu máme z roku 1743. I když ovšem ve francouzštině.

Bedřich Veliký nebyl jenom válečník, ale taky velmi vzdělaný muž, příznivec a podporovatel osvícenství. V dopise Voltairovi 6. dubna 1743 píše: „Jsem velmi zarmoucen zprávou, že vás chřipka (grippe) tak silně postihla.“

 

Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (1694 –  1778), byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.

Přitom je dost nejasné, odkud se tohle francouzské slovo, použité v dopise pruského krále, vzalo. Není vlastně ani jasné, zda je to skutečná francouzština nebo nějaký výtvor Bedřicha Velikého. Takže to vypadá, že to slovo má v němčině jakýsi "dvojí původ".

Slovo „grippe“ nejspíš nejdříve nějak začal používat pruský král a to pak bylo dotvrzeno v jazyce jeho poddaných převzetím z ruštiny. Ruština pak slovo převzala v pozměněné podobě zpět. Spolu s Bulhary nebo Poláky. 

 Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, symptomy.cz