Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 4. března 2024

Království železnic pro malé i velké

 

Je březen, jaro klepe na dveře, tak se třeba vypravíme na výlet. Jezdíte rádi vlakem? Já ano, s Pendolinem, ale i s jinými vlaky jsem spokojena. Přece jen se ta úroveň cestování změnila. Do těch nových souprav se pohodlně nastupuje a ne jako před léty, kdy vylézt po těch vysokých schodech ještě s kufrem či batohem byla noční můra nejen pro "majitele krátkých nohou". Moje vzpomínky na cestování vlakem by byly na celý dlouhý článek, to se mi dnes nehodí. 

Naše republika má jednu z nejhustších sítí železničních tratí v Evropě, i když nejedna místní trať už byla zrušena. Někdy tomu napomohla nepředvídaná náhoda, např. povodně v r. 1997. Tehdy nefungoval systém včasného varování a v nepředvídané živelní katastrofě nikdo nevěděl, co přesně by měl v krizové situaci dělat. A právě 1. března byl Mezinárodní den civilní obrany, kterou bych chtěla aspoň takto připomenout. 

 Mezinárodní den civilní ochrany - logo

V Ostravském muzeu je mým nejoblíbenějším exponátem je docela malý obraz - přesněji řečeno "Reliéf slavnostního příjezdu prvního parního vlaku do Brna na trati z Vídně do Krakowa r. 1839". Překvapuje, kolik je u nás milovníků železnic a hlavně v létě bývají různé nostalgické jízdy starými vlaky, takže tam uvidíte Šlechtičnu nebo Skaličák, což jsou ty známé lokomotivy. Proto jsme v září navštívili i Národní den železnice a zájemci o staré lokomotivy se mohou podívat ZDE

V Ostravě je Železniční muzeum moravskoslezské, ale asi největší u nás je ... v Praze. Ty tři tečky jsou podle toho, kde žijete. Najdete ho na Smíchově a i když mě od Prahy dělí dálka dobrých 400 km, byla jsem tam třikrát! Myslím v Království železnic, ne v Praze, samozřejmě. 😉 No řekněte, jeli byste takovou dálku na otočku do muzea nebo na takovou expozici?? Poprvé jsem jela sama, pak s kamarádkou, která vzala vnoučka a potřetí s přítelem. Pro návštěvu je třeba si vyhradit více času, protože to tam pohltí snad každého a pak fotíte a fotíte, upoutá to vaši pozornost... a vy nevnímáte čas. Kdo má "alergii na vlaky", ať tam nechodí. Ale možná i takové by to zaujalo, protože tam není jen modelové kolejiště, které je na ploše 600 m2, přitom celková rozloha "Království železnic" se uvádí 3500 m2. A to neproletíte za hodinu. 

Na fotografiích uvidíte, že to tam je propracované do detailu. Určité úseky krajiny, některá konkrétní a známá místa a tam pozorujete: lidi na nádraží, část města v zimě, kde silničáři odhrnují sníh, nebo se tam opaluje krásná "squaw" nahoře bez. Prostě, nuda tam není, jsou zobrazeny běžné situace ze života, tím je to návštěvníkům blízké. 

I pro mimopražské návštěvníky je tam dobré trefení. Je třeba se dostat na smíchovskou stranu Vltavy a asi nejjednodušší je využít metro B a dojet na stanici "Anděl". Odtud je to už blízko. Možná jste tam už byli a máte svoje fotky i zážitky, já jich mám plno. Na mapě podle adresy Stroupežnického 23/3181, 150 00 Praha 5-Smíchov.

   https://scontent.fbrq1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.18169-9/1919364_135403375877_4921387_n.jpg?_nc_cat=100&ccb=1-7&_nc_sid=7a1959&_nc_ohc=FLPtYzK-jo0AX9GD_fh&_nc_ht=scontent.fbrq1-1.fna&oh=00_AfAJtekS9Jx_EUQTsn22lKPQSjCaqWgftuOlE99oW-oXjQ&oe=66073C56

 

 

 

 

 

 

 






Kterak může cestující měřiti rychlost jedoucího vlaku.

Kolejnice, po nichž běží kola vagonů, bývají z pravidla tlakem poněkud sníženy. Poněvadž pak nejblížší kolejnice, dosud volná, jest o poznání vyšší, nastává při přechodu kol z kolejnice na kolejnici slyšitelný náraz, jenž tvoří znamé dusání kol jedoucího vlaku.

Dle těchto nárazů lze snadno měřiti rychlost jedoucího vlaku. Na našich dráhách užívá se tří typů kolejnic v délce šesti, devíti a dvanácti metrů. Stačí dotaz u konduktora, jakého typu kolejnic na té které trati užito. Cestující potřebuje si zapamatovati toliko tři čísla: 22, 33, 44.

Kolik nárazů učiní vagon na kolejnicích šestimetrových za 22 vteřiny, právě tolik kilometrů urazí vlak za hodinu. Při kolejnicích devítimetrových dlužno počítat nárazy po 33 vteřiny, při dvanácti-metrových 44 vteřiny.

Napočítal-li tudíž cestující při dvanáctimetrových kolejnicích ve 44 vteřinách 50 nárazů, jede vlak rychlostí 50 kilometrů za hodinu. (zdroj Národní listy - 1900, použito i s dobovým pravopisem)

Pokračování

15 komentářů:

  1. Hani, Království železnic jsem navštívila mnohokrát, zejména s vnoučaty. Nemáme to tam daleko a já kdysi kousek odtud i bydlela.
    Děda z tatínkovy strany byl železničář, či jak se říkávalo "ajznboňák". Když se jezdívalo na prázdniny do Kostelce, tak zásadně vlakem, i když se muselo dvakrát přestupovat. Vlaky mně provázely notnou část života. Když jsem byla malá, za naším domem jezdívaly vlaky. Trať do Německa bývala hodně vytížená, zejména pro nákladní dopravu. Pak jsem šla na intr a za ním opět koleje a nedaleko nádraží. Později po škole v Motole kousek za domem trať Pražského semmeringu a později na Smíchově velké nádraží. Nádražní rozhlas byl každodenní kulisou. Vlakům jsem se vzdálila v roce 1974, kdy jsem přesídlila na Bílou Horu. Vlaky vystřídala letadla, která létala nad domem. Dodnes létají v době, kdy se čistí od nánosu gumy hlavní ranvej. S oblibou si letadla na obloze fotím. Vnoučata od útlého věku znají nejen typy letadel, ale podle znaků i jednotlivé letecké společnosti. A zatímco já si je nadšeně fotím a na flightradaru sleduji, kdy poletí něco zajímavého, naši sousedé zamračeně s meřičem hluku vyčkávají, kdy si zase budou moci stěžovat. 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc děkuji za komentář opravdu k věci. Je mi jasné, že Pražáci v KŽ byli určitě častěji než já. Já tam jela vždy pendolinem a to jsou tři hodiny jedna cesta. Takže suma sumárum 6 hodin jen čistá jízda tím vlakem. Přičti čas, než se dostaneme na nádraží, další hodina ne-li déle. Už tím je člověk unavený, protože i vstávat musíš aspoň o půl čtvrté, aby se do Prahy nepřijelo v poledne. Píši to jen pro představu, že pro nás vzdálené je taková návštěva "pěkná štrapáce". Někoho ty vlaky provázejí od dětství a jak vidno, jsi také ten případ. Zkrátka, v Praze máte širší možnosti. 😊

      Vymazat
  2. Hanko, pro milovníky železnice určitě skvělá příležitost pokochat oko. V naší rodině se vlakem téměř nejezdi a ani nejezdilo, takže k této dopravě žádný vztah nemám. Fotky jsem si ale se zájmem prohlédla, pá 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, Evi, počítám s tím, že i takových lidí, kteří vlakem nejezdí a nebyli k tomu vedeni, je dost. Tak můžeš navštěvovat zase četná muzea nebo výstavy, kterých je v P. "neúrekom". 😊

      Vymazat
  3. Ahoj Hani, v Království železnic jsem nebyla, ale možná tam pojedeme příští týden s vnučkami, budeme je mít na jarní prázdniny a zrovna včera jsme se o tom s mužským bavili, že bychom si tam udělali výlet. Několikrát jsme byli s vnučkama na výstavě modelů mašinek a líbilo se jim to. Já jsem také z nádražácké rodiny, děda i taťka pracovali u ČD, táta projektoval nové tratě. Měj se hezky, Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Leni, takže jsem tento článek načasovala dobře, jak vidím. Pokud tam s vnučkami pojedete, určitě se jim tam bude líbit, jen ty menší bude třeba zvednout, aby lépe viděly. Blahopřeji k nádražácké rodině, jak vidno, táta byl odborník a někdy o tom napiš na blogu.
      Měj se také hezky a pěkný MDŽ. 😊

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Modelové železnice máme rádi. Jednu menší velikosti TT jsme měli doma. Jinak tady jezdí podle vás ty "nostalgické vlaky" stále a jsou to hlavní spoje do Děčína. Pouze dopravci Arriva a Trilex, kteří jezdí směrem na Českou Lípu - Mladou Boleslav - Kolín, tak ty mají novější vozy, ale ty zase vyřadili v Německu a tak jezdí tady. O pohodlí Pendolína si tady můžeme nechat zdát. Nám by stačily zpět ty vlaky typu RegioShark, které tu sice nějaký čas jezdily, ale pak je ČD odtáhly pryč a nahrazeny byly opět těmi pro vás "nostalgickými vlaky", které tu znovu jezdí a někdy jede na Děčín i lokomotiva řady T 466, která táhne jeden úplně starý zelený vagón. To je ta dnešní moderní železnice na Severu Čech. Tak že u nás je pro vás ta nostalgie, stále ještě současnou skutečností...Přeji Ti krásné dny v pohodě a ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidím, Jari, že svým nevinně zamýšleným článkem jsem ťala do živého. Myslím, že obě nemáme plně vyjasněn pojem "nostalgický vlak". Ty srovnáváš u nás a u vás, což je asi dáno typy vlaků na vašich tratích. Odhaduji, že nejste na tak frekventované trati jako "my". To se nemůžeš divit, je to dáno historicky, byli jsme na té známé trati císaře Ferdinanda - z Vídně do Krakova a tam je základ. Jinak na Ostravsku bys asi trvale žít nechtěla, tak aspoń ty vlaky máme lepší. Já si tady na vlakové spojení a vlaky opravdu nemohu stěžovat.
      Nostalgickým vlakem myslím ty prázdninové spoje, kdy na určitých místech jezdí ještě i parní lokomotiva a bývá jich celkem dost, takže tyto vlaky u vás jistě běžně nejezdí. To, že lidé sedí na dřevěných sedadlech a vědí, že se tam topí pod kotlem - to je ta "nostalgie".
      Tak jsme si to vyjasnily a také Ti přeji dnes hlavně klidný a zdravý MDŽ. 😊

      Vymazat
  6. Hani, byli jsem na Smíchově s dětmi několikrát. Adam rád vzpomíná na jeden výlet, na kterém byl s dědou. Ten už s námi bohužel není...
    Měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, paráda, pro Adama to je jistě nezapomenutelný zážitek a přeji mu to. Já takové zážity s dědou nemám, jednoho jsem vůbec nepoznala. Proto by se mělo výletovat a užívat, dokud i ten starší může.
      Přeji pěkný MDŽ laděný den. 😊

      Vymazat
  7. Železnice je náš hlavní dopravní prostředek a vláčky milujeme. Manžel má i spoustu vláčků, kolejí... v krabicích, jelikož s rozrůstající se rodinou musel velký panel kolejiště včetně příslušenství rozebrat. Zatím to neprodal. Do muzea železnice do Prahy jsme měli namířeno před pár lety, měly se konat i nostalgické jízdy, jenže se mnou jel i vnuk a snacha a ti pro vláčky nadšení nebyli, chtěli spíše vidět muzeum filmových legend a tak k našemu zklamání vláčky nebyly. Do Ostravy se chystáme v květnu, musím prostudovat, zda bychom zvládli Motýlí dům Království železnice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak super, Maruško. Líbí se mi to, až na ten výlet s vnukem a snachou. Babička vždycky ustoupí a tomu moc nefandím. Vnuk, kdyby to viděl na vlastní oči, byl by nadšen. Ostravu máte mnohem blíž, tak snad v Motýlím domě nebude plno a užijete si to. Nemusíme za něčím pěkným jezdit "jen" do Prahy. 😊

      Vymazat
  8. Železniční muzeum je určitě zajímavé,v Praze byla dcera s vnuky. My moc železniční dopravu nevyužíváme, ale naše děti a vnoučata v hojném počtu👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle muzeum je fakt krásné a hodně rozsáhlé, to je tam na půl dne, pokud si to člověk chce užít. My už také tak často nejezdíme, ale komfort železniční dopravy se dost změnil, to jsem zaznamenala. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Kaštan - síla přírody i léčivé využití květů

  Kaštan zná každý už od dětství. Správně je to jírovec maďal. Po celém světě existuje asi 15 druhů této dřeviny. Doba květu závisí jednak n...