Světový den nemoci zvané "Bolest hlavy sebevrahů"

 

Dnešní článek je zároveň ke Dni zdraví, který se připomíná 7. dubna. 

Předjaří a nástup jara pravděpodobně lidem připomíná, že jsou součástí přírody. Měla jsem kolegu, kterému se právě v tomto období ozvaly žaludeční vředy a podle jeho slov jindy měl pokoj. Možná sami víte o podobných případech. Dnešní příspěvek připomene velmi nepříjemnou nemoc - migrénu.

„Migrénou trpí každý sedmý člověk. Pokud jste se s ní nesetkali doma, určitě řádí u vašich sousedů nebo kolegů.“           Lékař - neurolog

Den pacientů s cluster headache připadá na 21. března. Je to světový den šíření povědomí o této nemoci. Připomínám to dnes, nechtěla jsem na první jarní den psát o nemoci.  Každoročně se připomíná 21. března proto, že k typickému nakupení záchvatů u této primární bolesti hlavy dochází právě v období předjaří. Prodlužující se dny jsou ale u řady lidí známkou blížícího se vysvobození od bolesti.

 

První fáze: prodroma

Jeden nebo dva dny před migrénou si můžete všimnout drobných fyzických změn, které mohou být varovným signálem blížící se migrény. Ty mohou zahrnovat:

• zácpu,
• ztuhlost krku (může se jevit jako migréna od krční páteře),
• zadržování tekutin,
• častější močení,
• častější zívání,
• změny nálady.

Migréna s aurou (komplikovaná migréna)

U některých lidí se ještě před samotnou bolestí hlavy objeví varovný signál známý jako aura. Pojem aura označuje tzv. reverzibilní příznaky nervového systému, které zpravidla bývají vizuální. Každý symptom narůstá postupně a může trvat až jednu hodinu.

Migréna s aurou se nazývá také komplikovaná migréna. Samotná aura může zahrnovat poruchy vidění, což doprovází záblesky světla nebo slepá místa, ale i jiné příznaky, jako je brnění na jedné části obličeje či paži nebo dokonce i noze. Objevit se rovněž mohou obtíže s mluvením. Mezi příznaky aury patří:

• vizuální jevy (vidění různých tvarů, záblesky světla apod.),
• ztráta zraku,
• tunelovité vidění,
• mravenčení či těžký pocit v paži nebo noze,
• slabost či necitlivost v obličeji,
• potíže s mluvením,
• zvonění v uších,
• změny čichu, chuti nebo pocitu při doteku.

 

Záchvat migrény

Samotný záchvat migrény typicky trvá 4 až 72 hodin, pokud není zahájena léčba. Migréna často začíná jako tupá bolest a přerůstá v pulzující bolest hlavy. Také má tendenci se zhoršovat během fyzické aktivity. Asi u 80 % lidí ji doprovází nevolnost a kolem 50 % lidí zvrací. Během migrény tedy můžete zažívat následující obtíže:

• tupé až pulzující bolesti hlavy na jedné straně nebo obou stranách,
• silná citlivost na světlo, zvuky a někdy také vůně a doteky,
• nevolnost a zvracení,
• pocit na omdlení.

To, jak často se migrény objevují, se u každého liší. Zatímco u někoho se migréna objevuje vzácně, u jiného může udeřit i několikrát za měsíc. Migrény tedy mohou být epizodické nebo chronické.

Poslední fáze: postdroma

Po skončení migrény můžete být unavení a vyčerpaní až po dobu jednoho dne. Někteří lidé se ale naopak cítí neobvykle svěží a šťastní. Objevit se rovněž může ztráta chuti a svalová slabost. Dále se mohou dostavit tyto příznaky:

• neschopnost se soustředit,
• depresivní nálada,
• nedostatek porozumění,
• euforická nálada

Choroba přináší nesmírné utrpení

Cluster headache postihuje sice jen jednoho člověka z tisíce, přináší ale nesmírné utrpení. „První záchvat cluster headache přichází obvykle mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku. Vzhledem k nízkému povědomí o této diagnóze pacient mnohdy marně hledá úlevu a průměrná doba ke stanovení správně diagnózy může být i deset let“.

Záchvaty bolesti budí člověka i v noci

Choroba se podle něj projevuje opakovanými epizodami intenzivní bolesti okolo jednoho oka. „Postižené oko slzí, je červené a má pokleslé horní víčko. Záchvat bolesti pacienta často budí i v noci, trvá 2 až 3 hodiny a v aktivním období se záchvaty objevují až osmkrát denně. Pacient je neklidný a běžná analgetika mu obvykle nepřináší úlevu“. 

Naprosto zásadní je diagnostika. Lékař si musí být jistý, že on i pacient hovoří o stejné věci. Migrénu je také docela obtížné nějakým způsobem změřit. Můžete spočítat hodiny či dny s bolestí hlavy, počet dnů ztracených pro pracovní nebo volnočasové aktivity, ušlý zisk ze snížené práceschopnosti, finanční výdaje za léky. Celkový součet je však reálně mnohem vyšší. Aby odpovídal skutečnosti, musel by být zohledněn také dlouhodobý negativní vliv onemocnění na osobní, partnerský, rodinný, pracovní a společenský život. Vše, co migréna způsobuje, se zkrátka do lékařské zprávy nevejde.

Spouštěče migrény

Nejčastějším spouštěčem migrény bývá emocionální stres. Během stresové situace se jakožto obranný mechanismus v mozku uvolňují chemické látky, které vám mají umožnit „utéct, nebo bojovat“. Ty samé látky mohou vyvolat migrénu. Jiné emoce, jako je například strach, úzkost či vzrušení, mohou také zvýšit svalové napětí a rozšířit cévy, což může migrénu zhoršit. Dalšími spouštěči migrény mohou být:

• hladovění,
• přecitlivělost na určité chemické látky nebo potraviny,
• kofein,
• časté užívání léků proti bolesti,
• hormonální změny (u žen),
• silné světlo,
• sexuální aktivita,
• změny spánku,
• změny krevní koncentrace.

Pokud se u vás opakovaně objevují migrény, může pro vás být užitečné vést si migrénový deník, kde si budete vždy zaznamenávat, co jste dělali, jaké emoce jste prožívali, jaké potraviny jste jedli nebo jaké léky jste užívali předtím, než se migréna objevila. Může vám to pomoci identifikovat spouštěč migrény, případně pomoci vašemu lékaři ke správné diagnostice.

Pro pacienty s nižším výskytem záchvatů migrény může být dostačující léčba doporučená praktickým lékařem nebo neurologem.  

Zdroj: zdravi.euro.cz, nzip.cz, www.ordinace.cz