Skřítek Rašeliníček nás provede Soumarským rašeliništěm

Nejdelší česká řeka Vltava pramení pod jihovýchodním svahem Černé hory na Šumavě. Pramen najdete v nadmořské výšce 1172 m. 

Na snímku z Wikipedie je vidět, jaké meandry tvoří Teplá Vltava.

 

Tok Vltavy začíná pramenem, který se jmenuje Černý potok. Potok od pramene teče jako Teplá Vltava směrem ke Kvildě.  A pak směrem přes Borovou Ladu a Lenoru k Mrtvému luhu. Tam se spojuje s dalším hlavním pramenným tokem - Studenou Vltavou. V tom místě vzniká Vltava. Říká se, že pramen má léčivé účinky. Vykazuje vyšší přítomnost stříbra. Traduje se, že voda vyvěrá z nějakého důlního středověkého díla. Kolem pramene je pro návštěvníky vybudován dřevěný ochoz se zábradlím. Pod hladinu vody lidé házejí drobné mince. Zřejmě z důvodu pověry o opětovném návratu.

 

Rašelinišť je u nás více, my jsme naposledy byli před dvěma lety na Mechovém jezírku v Jeseníkách. Na rašeliništi se chodí po povalovém chodníku. Dnešní příspěvek navazuje na minulý článek o Soumarském mostě. Naučná stezka Soumarské rašeliniště se nachází nedaleko Volar v okr. Prachatice, je to na území Národního parku Šumava. Procházka po vytyčené trase má délku přibližně 1,5 km. Musíte přidat další kilometr, když se napojíte na okruh zpět.

Tím, že se chodí po rovině po dřevěném chodníku, není to náročné a naučná stezka má 6 zastavení, kde si jednak odpočinete, ale z tabule se i něco dozvíte. Průvodcem po Soumarském rašeliništi je skřítek Rašeliníček, který nejen informuje, ale celé to tam hlídá, aby tam neukáznění návštěvníci netropili "neplechu". Hned za vstupní bránou je tabule, která vysvětluje, že soumaři byli, řečeno moderním jazykem, dopravci zboží, hlavně však soli na hřbetech koní a mezků, protože touto oblastí vedla Zlatá stezka. Trasu měli stanovenou, aby s koňmi a svým nákladem nezapadli do bažin.

První zastavení s názvem Osud rašeliniště popisuje vznik a vývoj údolního vrchoviště v místě zvaném Vltavský luh. Přirozený vývoj rašeliniště o rozloze 85 hektarů přerušila těžba rašeliny, která tu probíhala od přelomu 19. a 20. století a nejintenzivněji asi 30 let až do roku 2000.

Procházíme březovým lesíkem s příměsí borovice, který připomíná lesy dalekého severu. Je tu vlhko, okolo povalového chodníku jsou bochníky mechu ploníku obecného, roste tu i rašeliník. Slyšíme zpívat ptáky.

 

 

 

 

 

 

 

 

  

         

 

 

 

 

Tady se měří mocnost rašeliny a hladina podzemní vody.

Dřevěná rozhledna, na kterou vede 31 schodů, poskytuje z ochozu ve výšce 6 m rozhled do okolí. Nejvyšší vrch, který je trochu vidět, je Stožec. Je to hora o výšce 1065 m nedaleko Volar mezi Teplou a Studenou Vltavou. Škoda, že rozhledna není trochu vyšší.