Tradice Zeleného čtvrtku a recepty na jidáše

Dnešní příspěvek záměrně dávám s předstihem, abychom se případně mohli připravit na pečení jidášů. "Když je Zelený čtvrtek, ukliďte, nic z domu nepůjčujte a nehádejte se." To jsem nevymyslela, to je doporučení z našich tradic. 😉

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Pro úplnost připomenu Ježíšovu poslední večeři a také jeho modlitbu v Getsemanské zahradě. Mnozí znají jen název, tak raději napíšu, že tato zahrada je v Jeruzalémě na úpatí Olivové hory (jinak Olivetské hory), dnes je to poutní místo křesťanů. Podle Bible zde Ježíš se svými apoštoly bděl a modlil se tu noc, kdy byl zatčen a později ukřižován. Zahradě dominuje Kostel všech národů, známý také jako Kostel Utrpení.

 

Poslední večeře je nástěnná malba z 15. století, jejímž autorem je Leonardo da Vinci. Nachází se v refektáři dominikánského kláštera u milánského kostela Santa Maria delle Grazie. Z pravé strany obrazu sedí nejdál od Ježíše Matouš, Juda Tadeáš a Šimon. V blízkosti Ježíše sedí (nevěřící Tomáš) Tomáš, Jakub větší a Filip. Nejedná se o fresku, je to vaječná tempera.

Název zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag, tedy „lkavý čtvrtek“, na Grünner Donnerstag = Zelený čtvrtek.

Křesťané si připomínají, že právě v tento den Ježíš s učedníky, ještě než ho Jidáš zradil, povečeřel. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek má být den milosrdenství a obdarovávání.

Na Zelený čtvrtek a Velký pátek neuslyšíte kostelní zvony, protože mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří také „odlet zvonů do Říma“. Ty na Zelený čtvrtek umlkají a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.

Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus (s tímto zvykem se dodnes můžete setkat v oblastech na Slovácku, Valašsku či Chodsku). Jejich zvuk navíc vyhnal nečisté síly z domů a stavení.

________________________________

Když se na Zelený čtvrtek zavazují zvony, má se třást se stromy v zahradě, aby se do ovoce nedali „chroboci“. Kdo pojí trošku medu, toho neuštkne had. Až do úterka po Veliké noci nesmělo se prát za pomocí pístu, ženy mohly máchat prádlo jedině v rukou.

Také se v tuto dobu nesmělo hýbat se zemí, orat ani jiné polní práce nebyly přípustné. Každý má pojíst něco zeleného – zelí s mladými kopřivami, salát z „jiskerek“, tedy sedmikrásek, nověji se jí například špenát. 

Ve Frýdku kluci na Zelený čtvrtek kolem farního kostela honili Jidáše, tento zvyk byl velmi rozšířen v Čechách a v některých vsích se dodnes dodržuje.

Při obřadu kolem oltáře stáli mladí, desetiletí až dvanáctiletí hoši a jak kněz obřad započal, jeden z nich zprudka vyběhl ven a ostatní se za ním hrnuli s řehtačkami a klepačkami a při tom zpívali: „My Jidáše honíme, klekání zvoníme a při tom se modlíme.“ 

 

K tomuto dni patří zelené pokrmy. V minulosti lidé jedli zelené pokrmy jako hrách nebo zelí, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. V moderní době na talířích obvykle převažuje špenát. A „zelené“ tradice využívají i některé pivovary, které každoročně připravují zelené pivo.

Dnes máme zelených surovin na výběr ještě víc – rukolu, avokádo, brokolici, okurky, různé bylinky, medvědí česnek… Perfektní volbou jsou také zeleninové jarní polévky. 

Tradičním zvykem bylo pečení jidášů z kynutého těsta, které nemusíte dělat jen tradičního tvaru zakrouceného provazu, ale vytvoříte různá zvířátka: 

 

tyto recepty i s návody najdete ZDE.

Kynuté těsto je pro někoho problém, i když pekárna vám ho připraví bez námahy a vy jen vytvarujete tvary a upečete. 

Vybrala jsem i nekynutou variantu - těsto s práškem do pečiva, což je rychlejší:

___________________________

Velikonoční nekynuté tvarohové jidáše (z televize - Peče celá země)

Recept podle J. Maršálka:

260 g hladké mouky
250 g tvarohu Madeta v kelímku
50 g nasekaných sušených brusinek (nemusí být)
20 g oleje
50 g vajec
8 g kypřícího prášku
40 g moučkového cukru
1 g soli
kůra z 1 pomeranče

Na potření 1 vejce

Na potření po upečení: 50 g medu, 25 g pomerančové šťávy

V míse smícháme tvaroh, olej, vejce, sůl, cukr a nastrouhanou kůru z pomeranče. Poté přidáme mouku, prášek do pečiva a na malé kousky nasekané brusinky a vypracujeme těsto. Těsto necháme 5 minut odpočinout, rozdělíme na 10 stejných kousků a upleteme jidáše.

Dáme na plech s papírem na pečení, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v rozehřáté troubě na 170 °C asi 15 až 18 minut dozlatova. Po upečení potřeme rozvařeným medem s pomerančovou šťávou.

Přeji vám, aby se velikonoční pečení povedlo a všem chutnalo! 👍 🌺

 

Úplně nejjednodušší způsob k upečení jidášů je použití listového těsta, to zvládnou i děti. Fantazii se meze nekladou, klidně bych použila velikonoční vykrajovačky - zajíček, vajíčko, ptáček...

zdroj: Wikipedie, česká televize - Peče celá země, manželé Poláškovi

elený čtvrtek patří k důležitým dnům předvelikonočního pašijového týdne. Tento den byl ve znamení modliteb, ale také celé řady lidových pověr, které měly zajistit hlavně pevné zdraví a dostatek peněz.

Více na https://prozeny.blesk.cz/zeleny-ctvrtek-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Zelený čtvrtek patří k důležitým dnům předvelikonočního pašijového týdne. Tento den byl ve znamení modliteb, ale také celé řady lidových pověr, které měly zajistit hlavně pevné zdraví a dostatek peněz.

Více na https://prozeny.blesk.cz/zeleny-ctvrtek-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy