Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 28. října 2025

K státnímu svátku: Jak vznikala Československá republika

28. října je u nás státní svátek, už 107 let si připomínáme vznik Československé republiky. V článku stručně připomenu události té doby.

Republika je opakem monarchie. Termín republika pochází z latinského výrazu "res publica", což znamená "věc veřejná". Osudy republiky byly ovlivněny hlavně politickými mezinárodními a společenskými událostmi. Mapa ukazuje původní rozsah ČSR. Obrázky zvětšíte rozkliknutím.

V roce 1918 stále probíhala 1. světová válka, i když na hlavních bojištích už boje byly vybojovány. Také můj dědeček bojoval v legiích v Rusku v nepředstavitelných mrazech na sibiřské magistrále u Omska, proto mám i rodinné vzpomínky. Kdo si prohlédl Legiovlak, bude mít lepší představu. 
 
"Když zahřměla první děla světové války, nebyli jsme ničím. Než dohřměla poslední děla války národů, stál tu již nový svrchovaný stát československý. Byl to jeden z největších převratů světové války a ve skutečnosti jeden z největších triumfů světové revoluce! ... 28. říjen jest dnem dějin evropských a světových." Tak píše dále v citované knize Dr. František Soukup. 

    
     
Americký prezident Wilson shrnul nové zásady vztahů mezi zeměmi a principy světového řádu do "Čtrnácti bodů prezidenta Wilsona", což byl program vyhlášený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států. 10. bod: Vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska. Národy žijící v Rakousku-Uhersku měly obdržet autonomní status.

Na paměť těchto událostí stojí před hl. nádražím v Praze ve Vrchlického sadech bronzová socha prezidenta Woodrowa Wilsona a hlavnímu nádraží se dodnes říká "Wilsoňák". Původní sochu svrhli za války v r. 1941 němečtí vojáci, tato socha je její kopií.

Ochotu jednat o mírových podmínkách prezidenta USA Wilsona Vídeň vyslovila 27. října 1918, ale Pražané to pochopili jako kapitulaci monarchie. Vypukly živelné demonstrace a strhávaly se symboly monarchie. Lidé se sešli u sv. Václava: 

 
Pětice "Mužů 28. října" tehdy převzala moc v zemi a vydala první zákon. Na fotografiích zleva doprava - Slovák Vavro Šrobár, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, František Soukup, Alois Rašín:

Byly to dramatické chvíle, o nichž A. Švehla později prohlásil: „Nikdo nic nevěděl napřed. Na to není matematika – na to je nos.“ Přesto pětice mužů jednala velmi rozumně. Švehla se Soukupem hned ráno převzali jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Po těch mnoha uplynulých letech to zní jako pohádka.

JUDr. Alois Rašín je autorem textu prvního zákona. Už za studií práv se politicky angažoval a byl odsouzen v procesu s Omladinou. Za 1. sv. války se aktivně zapojil do odboje jako člen organizace Maffie a byl za to v roce 1916 odsouzen pro velezradu. Jako historicky první ministr financí byl postřelen při atentátu, na následky zemřel a je pochován na Šáreckém hřbitově v Praze.

Ze zkušenosti vím, že je lepší podívat se a začíst do původních pramenů než číst texty mnohokrát zpracované a "přežvýkané" historiky. Prostudovala jsem knihu jednoho z "mužů 28. října" Dr. Františka Soukupa, která vyšla deset let po událostech, tedy v r. 1928. Několik úvodních stran nabízím k nahlédnutí, abyste viděli originál:

 

 

Muži 28. října adresovali »lidu československému« tento vzkaz: 
„Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných kulturních států světa… Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý…“

16 komentářů:

  1. Hanko, číst si texty mne samotnou dojalo a při některých pasážích mi běhal mráz po zádech od vzrušení, od velikosti té chvíle....Legiovlak jsem navštívila kdysi před pár lety v Hranicích na Moravě a dokonce jsem ho zdokumentovala velmi důkladně a nevím proč, na článek v mém novém blogu nedošlo, i dkyž jsem se chystala to napravit. Snad ty fotky i s texty někde najdu. Mně osobně je velmi líto, že jsem se se Slováky rozešli. Ještě za ČR šel do Liptovského Mikuláše bratr na střední vojenskou školu, pak vysokou, oženil se a zakotvil tam a zapustil kořeny už hodně hluboko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, moc děkuji za komentář k popisovaným událostem. ☺ Já jsem si pročetla tu knihu Dr. F. Soukupa, tedy zatím 1. díl a také mě některé pasáže dojímají, my vlastně nevíme, jak to bylo očitým svědkem hodnoceno, vždy to zpracoval nějaký historik a to není ono. Ještě mě čeká druhý díl, to jsou věci, které mě zajímají...
      Legiovlak jsme navštívili dvakrát, poprvé v Č. Těšíně, nestihli jsme to u nás a chtěli jsme to vidět. Já jsem si tam nechala ověřit, že dědeček skutečně je veden mezi vojáky legionáři na transsibiřské magistrále. Podruhé jsme jeli s partnerem do Olomouce, i my jsme jeli vlakem a opět to byl zážitek.
      Myslím, že "muži 28. října" by tedy zírali, že se republika, o kterou se zasloužili, rozdělila.
      Děkuji za podnětný komentář a věřím, že ty své dokumenty k Legiovlaku najdeš.

      Vymazat
  2. Hanko, je to krásný článek, který připomíná nejen všechna ta utrpení, ale i odhodlání pro svobodu našeho národa. Jeden rok byl také v Náchodě Legiovlak, kde byla možnost prohlídky. Dosud jsem nepochopil odtržení Slovenska, když jsme přece jeden Slovanský národ. Texty, které uvádíš ve svém článku, by měly být povinné i na školách. Přeji hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirku, moc děkuji za pochvalu článku. Moc hezky jsi to v komentáři vyjádřil, myslím, že Legiovlak stále objíždí republiku, ale už se o něm nepíše.
      Jo, Mirku, slovanský národ..., právě to kdysi byla snaha Slovanů osamostatnit se a nebýt součástí Rak.-Uherska, dnešní svět už na nějakou sounáležitost Slovanů neslyší a všichni vidíme, co se děje. Teprve budoucnost ukáže, jak to bude. Jsem ráda, že Tě zaujaly i texty, dalo mi to víc práce se knihou probírat a vhodné pasáže vybrat.
      Komentář mě potěšil a také přeji příjemný sváteční den.

      Vymazat
  3. Nahlédnutí do takových pramenů je zajímavé. Docela by mě zajímalo, co by tehdejší lidé říkali na to, co tu máme dnes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lili, napsala jsi to trefně a za to Ti patří "sto bodov" ☺. Já jsem od dob studií zvyklá pracovat s archivními dokumenty, tak člověk už vycítí, kam je dobré sáhnout. Při tvorbě článku mě napadlo hned to samé - co by ti "muži 28. října" asi řekli na naši současnost. No, osobně si myslím, že by z mnohého byli zklamáni a to těžce... ☻

      Vymazat
  4. V dnešní sváteční den jsem si ráda připomenula historii tohoto dne.Stálo to takové úsilí a jak to dopadlo.Bohužel Slovensko se vydává poněkud jiným směrem.U nás se dnes v Městském divadle budou předávat ceny významným osobnostem města.
    Hezký sváteční den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem ráda připomněla historii 28. října všem, kteří projeví zájem si článek přečíst. Záměrně nejdu do podrobností a vybrala jsem jen to "hlavní". Slováci prošli jinou historickou minulostí, to ovlivní ty lidi i názorově, přirovnala bych to k dětem, které vyrůstají v různých rodinách - také je to ovlivní i v dospělosti.
      Pěkný den přeji. ☺

      Vymazat
  5. Zajímavé čtení. Bylo mnoho úsilí, abychom byli samostatní a ne součástí Rakouska-Uherska. Bohužel myslím, že TGM by se v hrobě obracel, kdyby viděl současnou situaci. Navíc už mnoho let si myslím, že vlastenci vymřeli. Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za návštěvu blogu a komentář. S vaším názorem souhlasím a vlastenectví dovedou někteří vyjádřit, když naši hrají hokejový zápas na mistrovství, to se i vlajky vyvěsí. Podle mne trochu podivné, raději bych viděla tu hrdost v jiné rovině.
      Přeji příjemnou neděli. ☺

      Vymazat
  6. Hanko nad slovy čistý štít jsem se neubránila úsměvu, ti muži by byli moc zklamaní. Jinak hodnotný článek, vím jak je zpracování náročné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, schválně jsem zde citovala i ten vzkaz, jak vidno, dnes se nad některými pasážemi "pousmějeme".
      Děkuji za uznání, články tohoto typu opravdu jsou časově náročné.
      Přeji příjemný vstup do listopadu. ☺

      Vymazat
  7. Rozhodně nechci polemizovat o tom, co a jak bylo, jen jsem se už dostala do fáze, kdy "vím", že nic není takové, jak se nám předkládá. Historie mě vždy zajímala, jen už ji dnes beru tak trochu jako pohádku. Zaujaly mě komentáře se zmínkou o Legiovlaku, je vidět, že to zajímá více lidí - i já ho navštívila. Přeji pěkný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář a vyjádření, že Tě vždy zajímala historie, mě jen potěší. ☺ Legiovlak jsme navštívili 2x, s přestávkou pár let a vždy to pro nás je poučný zážitek. Nejvíc mě potěšilo, že tam byla i školní třída a měli komentovanou prohlídku, na to se dobře dívá.
      Přeji hezké nedělní odpoledne. ☺

      Vymazat
  8. Trvalo mi, než jsem si článek přečetla - povedlo se. Socialistické školství zrovna tyto události nijak detailně neprobíralo, některá důležitá jména byla zmiňována jen okrajově nebo vůbec. Jako spoustu jiných událostí jsem si tohle dostudovala až daleko později než na gymplu...
    Hani, děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, hlavně, že jsi měla čas nahlédnout. Pokud vím, hlavně se nemluvilo o podílu TGM, jména mužů 28. října snad zmíněna byla, ale já jsem maturovala z dějepisu. Kdo se nedržel jen školních učebnic, mohl se dovědět víc...
      Děkuji za zájem a přeji úspěšný vstup do nového pracovního týdne. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 261. schůzka: Ctěný Albík, královský dvorní lékař, věrný a milovaný

„Po panu Zbyňku Zajíci z Házmburka byl Albík, mistr veliký vnitřního lékařství, arcibiskupem pražským zvolen a byl to Němec z Uničova rodem...