Strážnický zámek seznámí s lidovou kulturou

Tímto článkem navazuji na sérii příspěvků z dovolené na Slovácku, o strážnickém skanzenu jsem už psala. To, že původní strážnický hrad měl skutečně strážní funkci, je vyjádřeno v názvu města. Poloha v těsné blízkosti moravské hranice s Uhry byla kdysi strategická. Proto Strážnice byla obklopena valem s dřevěnou palisádou a malými baštami, hlavní přístupové cesty byly chráněny mohutnými branami s baštami, schopnými odolávat i těžším zbraním. Tady je důkaz, co této oblasti hrozilo. Rozklikněte:

 

Líbí se mi městský znak: Městská brána má po stranách otvory pro kladky padacího mostu, věnec na tyči představuje právo vinného šenku a lev s hroznem vína a vinařským nožem v tlapě je znakem Žerotínů.

    

Zámek dnes a pro srovnání:

Strážnický zámek byl původně vodní královský hrad už ve 2. pol. 13. století. Sídlí zde Národní ústav lidové kultury. Základem je stálá expozice „Hudební nástroje v lidové kultuře”, výrobky lidových řemesel „Skromné umění“ a jízdy králů „Na krála, matičko, na krála“.  

Návštěvníci si mohou prohlédnout historickou knihovnu, která obsahuje 13 000 svazků knih. 

 

  

Knihovna a předpokoj knihovny.  

S knihovnou souvisí pověst o duchu Modrého rytíře, který se prý zjevuje pouze tomu, kdo dokáže přečíst z knihovny alespoň tisíc svazků během jediné noci. 🙀 Kdo to zvládne, odhalí skrytý vchod do podzemí, kde měl být v časech válek uschován tajný poklad.

Pro koncerty se využívají prostory růžového, zeleného a žlutého salonku.

 

 

Salón a pohled do kaple.  

Zmíním se o majitelích, i když jsem na blozích viděla, že to bývá "problém": nikdo si to nepamatuje, je to složité, tak to provedu jinak - žensky. 🙆 

Hleďte, přece si pamatujeme, že do bábovky patří mouka, cukr, máslo i vejce, nemám pravdu? Tak to zkusme jednoduše, nahradíme mouku a další jinými slovy - prvními vlastníky byli páni z Kravař, od 16. století to byli Žerotínové a po Bílé hoře se majiteli stali Magnisové. Ti založili anglický park s cizokrajnými dřevinami - nejdelší platanová alej ve střední Evropě. Takže ještě jednou: Kravařové, Žerotínové, Magnisové... 🙇 😸 

A máme ten historický "recept" na to, jak odcházet ze zámku ne s tím, že průvodkyně měla pěkné šaty, ale se základními poznatky o zámku. 👏 😻

 

  

Ve strážnickém parku stojí busta p. Slávka Volavého. Znáte tohoto folklóristu? Často bylo o něm slyšet z rozhlasu v pořadu "Na pěknú notečku". Vlastním jménem PhDr. Vítězslav Volavý.

 

Primáš, muzikant, zpěvák a etnolog, po dlouhá léta působil jako ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a v roce 1946 se podílel na vzniku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice.

 

Slovácké kroje jsou krásné a ty velké vitríny jsou osvětleny spoustou světel, aby bylo vidět výšivky a krajky na krojích. Světla se na zasklených vitrínách odrážejí, omlouvám se za kvalitu fotek.

     

 

  

Suvenýrem se rozloučíme se Strážnicí. 👍