Vila Grossmann

Jsou vily, u kterých pozorujete jak chátrají a nevíte proč. Léta jsem občas kolem chodila k tetě a strýci, kteří bydleli o dvě ulice dál. I když vila je v ulici Na zapadlém, není to žádný zapadákov, o tom svědčí sídlo hejtmanství Moravskoslezského kraje poblíž. Před sto lety to mohlo být jiné. 

  

Na Slezskoostravském hradě letáček zval do Vily Grossmann, využili jsme toho. 

Vilu nechal postavit František Grossmann jako reprezentační sídlo. Dosáhl přepychu, přijímali vlivné návštěvy a přesto se vila stala místem tragického příběhu. 

 

  

František Grossmann byl ostravský stavitel a potřeboval vilu, která by jednak byla rodinná, ale také reprezentovala, zároveň tam chtěl mít sídlo kanceláře své stavební firmy. Rodinnou vilu si nechal postavit v letech 1922 až 1924 ve stylu dekorativismu v přepychovém provedení, k tomu luxusní nábytek a cenné umělecké sbírky obrazů a porcelánu. Obklopovala ji zahrada s exotickými dřevinami, sochařskou výzdobou, altánem a vodními prvky.

František Grossmann se narodil v roce 1876 v Pustějově u Bílovce (okr. Nový Jičín). Dětí tam bylo jako smetí, František měl dvě sestry a čtyři bratry, ale nejvíc spolupracoval s nejmladším Richardem. 

Základy stavebního řemesla získal od svého otce, který byl zednickým předákem. Studoval na mistrovské škole při německé průmyslovce v Brně, pak se vypracoval na samostatného stavitele ve Frýdku. V roce 1906 se přestěhoval do Moravské Ostravy a začal spolupracovat s architektem Františkem Fialou. 

Své zkušenosti, jmění a společenské postavení po konci 1. světové války promítl do plánů své luxusní vily. Využíval ji nejen pro bydlení, ale návštěvám předváděl i stavební schopnosti své firmy.

 

 

Zachovaly se původní plány budovy.

Krátce před kolaudací v r. 1923 se František Grossmann oženil s Otýlií Lihotzkou. V původních plánech domu bylo počítáno s dětským pokojem, jejich manželství však bylo bezdětné. Přepychového bydlení si užívali jen necelých deset let. 

   

Dobový snímek těsně po dokončení vily a nyní.

 

Vila budila svou výstavností a honosným vybavením u ostravské veřejnosti velkou pozornost. No, aby ne, byla nejvýstavnější v celé Ostravě, majitel se vyšvihl mezi smetánku ostravských milionářů. Tady se tomu říkalo honorace. Na přelomu 20. a 30. let přišla velká hospodářská krize a všechno se začalo hroutit.

 

 

Newyorská burza byla nucena v pátek 25. října 1929 oznámit krach. V USA nepřežilo 30. léta téměř 10 000 bank – jedna třetina ze všech.

 

Grossmannova firma se dostala do složitých finančních problémů, které majitel nebyl schopen řešit a tak se se ženou rozhodli v roce 1933 problémy řešit dobrovolným odchodem ze života. Dopis na rozloučenou adresovaný bratru Richardovi vypovídá o zoufalé situaci vyvolané nesnesitelným tlakem věřitelů, kterému již nebyli schopni čelit. V obálce nechal dva tisíce na obyčejný pohřeb. Snad text v novinách přečtete:

 

 

Majetek se tak dostal do konkurzního řízení. Vila byla roku 1937 v dražbě přiklepnuta Hypoteční a zemědělské bance moravské v Brně. V březnu 1939 zakoupili dům Josef a Alžběta Rybovi, kteří ho upravili na vícegenerační dům.

Po konci 2. sv. války rodina odprodala polovinu domu manželům Pištovým. V letech 1964-65 vilu odkoupil městský národní výbor pro zřízení mateřské školy a školní družiny.

Dům si zachoval mnoho původních prvků, od roku 1992 je kulturní památkou. Město za opravu zaplatilo 132 miliónů.

Nyní tam můžete přijít na komentovanou prohlídku, pořádají kulturní akce i svatební obřady. Hodně se mi tam líbí okenní vitráže.

 

 

Vila kdysi a dnes.

 

 

 

Nika s vanou v horní koupelně.

 

 

Překrm: 

Rostbeef, zauzená majonéza, paprikový kečup, cibulová drobenka

 

Polévka: Hráškový krém, panchetta, pomeranč, máta

 

Hlavní chod:

Vepřová panenka

gratinovaný brambor

lanýžová omáčka

Caponata z grilované zeleniny

 

 

 

Mezi koberci je vzácný kus z íránského Kášánu, pákistánský koberec Jaldar z ovčí vlny, protkaný hedvábnou nití nebo vlněný a přírodně barvený Mauri.

 

Nahlédnete i do podkroví. 

 

 

  

Zimní zahrada.

 

 

Ve sklepních prostorách je horkovzdušné vytápění vily.

 

  

Prohlídka končí, obrazně zhasneme světlo a zavřeme dveře vily, která za sto let svého trvání zažila příběhů na román. A poučení, že štěstí člověka se nemusí skrývat v luxusu.