Podzimní přírodou se zamyšlením o stromech

V České republice připadá na 20. října Den stromů. Připomíná se společným vysazením stromů. Kdysi jsme takto zasadili stromky u školy a byl to zážitek pro mnohé. V dalších letech bylo možno sledovat, jak náš společný strom roste. Fotografie zvětšíte rozkliknutím.

Stromy jsou odpradávna symbolem života a tak se vysazovaly na počest významných událostí, např. narození dítěte. Stromy se označovala místa, která lidé považovali za významná. Proto je sázeli na rozcestích, u pramenů i na hranicích pozemků, u křížů, kapliček a památných kamenů.

Zeleň vytváří životní prostředí člověka. Stromy fungují jako účinné lapače prachu. Čím větší má strom korunu, plochu listů a větší povrch, tím více prachu zachytí. Stromy nejvíce zachytávají obávaný jemný prach, který je lidskému zdraví nejvíce škodlivý. 

Kromě prachu stromy pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík. Např. 1 dospělý vzrostlý buk o listové ploše 1600 m² uvolní  za den 1,75 kg kyslíku. Za vegetační období takový strom zásobí kyslíkem 10 lidí! Proto se ustálilo úsloví, že lesy jsou zelené plíce planety.

Kromě produkce kyslíku stromy z atmosféry odčerpávají oxid uhličitý CO₂, který využívají při stavbě svých těl. Je to důležité, protože oxid uhličitý je nedýchatelný a ve vyšších koncentracích může způsobit ztrátu vědomí i smrt.

 

Na podzim je všude plno listí, tak zkuste přiřadit listy dřevin k jejich plodům. Dole najdete správné řešení. 

 

Stromy hrají obrovskou roli při tvorbě klimatu. Na tom se podílí výparem vody, který je důležitý při vyrovnávání teplotních extrémů. Jeden  vzrostlý buk o výše zmiňované listové ploše dokáže v letním období odpařit  až  400 litrů vody, což vede k zvýšení vlhkosti v jeho okolí až o 10%. 1 hektar (čtverec o straně 100 x 100 metrů) bukového lesa odpaří  za den 25 000 – 30 000 litrů vody a za celé léto je to až 3 600 000 litrů vody. Neptejte se, jak se to množství zjišťuje, to jsem vyčetla na důvěryhodných stránkách.

Voda, která se přes den odpaří, v noci zase kondenzuje v podobě rosy. Při kondenzaci vodních par se pro změnu uvolňuje teplo, takže se zase vzduch ohřívá. Kromě výparu vody přijaté půdou stromy při dešti zachycují vodu v korunách, kterou pak znovu odpaří. 

 

Příroda dovede svými plody vyzdobit keře a lidem přinést užitek i radost. Mnozí obyvatelé vesnic si okolí svých domů také vyzdobili a já jsem několika záběry chtěla tu jejich snahu předat dál. 

Stromy dokáží díky své stavbě rostlinného těla pohlcovat i hluk. Samozřejmě až větší plochy vegetace mají větší účinek, přesto je ve městech každé procento snížení hluku vítané. Např. pás  lesa o šíři 80 metrů tlumí hluk přibližně o 20 decibelů. Účinek narůstá s velikostí plochy listů a nejvíce pohlcují hluk stromy s velkými listy, naopak méně účinné jsou jehličnany.

 

Podzimní vítr může přinést radost dětem, ale velkou radost měli i dospělí, kteří si zavzpomínali na pouštění draků v dětství. Jen vzhled dnešních draků je už jiný než dříve. I letos proběhly "drakiády" - soutěže pro děti v pouštění draků. Bylo zajímavé sledovat, jak to mnohé baví, byla to vítaná změna než u mobilu. 👍

V Česku tradice pouštění draků sahá do 19. století. Nejvíce se tato podzimní zábava rozšířila v průběhu 20. století.

Nejstarší zmínky o pouštění draků se objevují ve 4. století před naším letopočtem v Číně. Podle legendy drak spojoval lidi s bohy.

Tehdy k výrobě draků používali především bambus a hedvábí.

 Správné řešení: Listy a plody

1 D - jírovec (Aesculus hippocastanum)

2 C - dub (Quercus)

3 G - buk (Fagus sylvatica)

4 A - platan (Platanus)

5 B - smrk (Picea abies)

6 E - javor (Acer)

7 F - habr (Carpinus betulus)

 

Na stromech žije mnoho druhů hmyzu, který láká ptáky a slouží jim jako zdroj potravy. V korunách stromů si ptáci staví hnízda, v dutinách  stromů se rozmnožují netopýři a někteří drobní savci.

 

Pobyt v přírodě a přístup ke stromům má příznivý vliv na psychickou pohodu. Stromy rostou na Zemi už více jak 300 miliónů let a po dlouhá tisíciletí byly a jsou svědky lidské historie.