Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)
pondělí 18. ledna 2021
Příběhy slavných značek: Baťa
Kdo by neznal značku Baťa. Ve městech stojí obchodní domy, stejně jako na mnoha vesnicích u silnice domky - prodejny, kde dole byl obchod s obuví a nahoře byt prodavače. Zaměstnanec, měl-li svědomitě vykonávat svou práci, musel mít i byt na dosah. Domky většinou vypadaly stejně - taková "kostka", stejně jako Baťovy domky ve Zlíně. Baťa se prostě snažil a měl to promyšlené, aby i jeho dělníci měli dobré podmínky. Poznali jste někoho takového? Já ano, dokonce dvě manželské dvojice. Jako mladí u Bati začínali a tam se i seznámili. Baťa se postaral i o jejich kvalifikaci - navštěvovali Baťovu školu práce. S nadšením o tom vyprávěli a o "mladém" Tomášovi mluvili jako o Tomíkovi. Většinou se o práci tak nadšeně nemluví.
Baťovka - plátěná bota s koženou podešví a elegantní koženou špičkou.
Rod Baťů měl ševcovinu v krvi. Jenže Tomáš měl i smysl pro obchod. A
nápad. Díru do světa udělal plátěnými "baťovkami" s koženou špičkou.
Nejdříve ale musel selhat.
Dámské
dřeváčky Baťa kombinované z textilního svršku a opatku a špičky z umělé
kůže. V době přídělového systému byla obuv dostupná bez lístků.
Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně. Tou dobou byly jeho
staršímu bratrovi Antonínovi dva a sestře Anně čtyři roky. Po smrti
maminky se otec znovu oženil a přestěhoval rodinu do Uherského Hradiště.
Tam se pak narodí Jan Karel, který si bude říkat Jan Antonín Baťa.
Tomáš Baťa odmala pracoval v rodinné dílně a učil se tím, že koukal
tátovi pod ruce. Zajímal se nejen o to, jak boty vyrábět, ale i jak je
co nejlépe prodat. V patnácti letech odešel po neshodách s otcem do
Vídně a zkusil prodávat vlastnoručně ušité boty sám.
Nevedlo se mu ale dobře, a tak se nakonec musel se sklopenou hlavou
vrátit domů. Doma to ale skřípalo dál, a tak si Antonín, Anna a Tomáš
Baťovi 21. září 1894 v moravském Zlíně založili vlastní živnost.
Podnik přebírá Tomáš
Tomáš a Antonín začali vyrábět valašskou prošívanou houněnou obuv na
symetrickém kopytě (pravá byla stejná jako levá). Sestra Anna vedla
bratrům domácnost i účetnictví. Ale ani tentokrát se nedařilo. Už po
roce se dostali do finančních potíží.
Když
nejstarší Antonín odešel na vojnu, převzal vedení Tomáš. Během necelého
roku se mu podařilo firmu z krize dostat. Jenže sotva se začalo blýskat
na lepší časy, museli sourozenci Baťovi řešit další potíž.
Zrod baťovek
Firma Koditsch a spol., u níž měli všichni ševci
včetně Baťových uloženy směnky, zkrachovala. Tomášův otec podnikání
ukončil, jeho syn to ale vzdát nechtěl. Přišel s chytrým řešením: udržet
firmu nad vodou měly tzv. baťovky. Šil je z plátna, které bylo
mnohem levnější a dostupnější než pravá kůže. A začal jejich výhody
hlásat do světa. O „baťovky“ začal být obrovský zájem a tak Baťa
zakoupil v Německu první šicí stroje s ručním pohonem.
Tomáš Baťa při práci
/foto: Wikimedia Commons (Public domain)
Tomáš Baťa zavedl mnoho novinek, které u nás dosud neměly obdoby
pro své zaměstnance vystavěl praktické ubytování – tzv. Baťovy domky
se svými dělníky uzavíral smlouvy a vytvořil systém odměn a srážek ze zisku
dělníci měli možnost kariérního postupu a studia
zavedl americký způsob práce – tzv. pásovou výrobu
Baťovské ceny 99,- a 999,- se rychle rozšířily i mezi ostatní obchodníky.
"Náš zákazník - náš pán"= heslo podnikatele.
Dámské sandály s dřevěnou podešví vyráběné za 2. světové války jako nouzová obuv.
Reklama na obuv Baťa z r. 1963
Tomáš Baťa v Luhačovicích 10 dnů před nehodou.
Hrob na Lesním hřbitově Zlín:
Připravil: Jan Kovařík, režie: Jitka Škápíková, YouTube
Baťa je skutečně fenomén. Dopisuju si s pár lidmi ve světě. Většina mi v prvním dopise píše, že o ČR neví vůbec nic. A já jim odepisuju, že to není pravda, že určitě znají boty značky Baťa a kontaktní čočky. Znají, jen dosud nevěděli, že to pochází od nás.
To je dobrý poznatek, jestli cizinci znají něco českého. Také jsem si kdysi dopisovala s lidmi z různých zemí, ale to byly klasické dopisy. Cena poštovného stoupla, tak to také ovlivní. Koníček však velmi pěkný a užitečný. ☺
O Baťovi jsme se dokonce učili i na střední, v marketingu. Díky tomu jsem se dozvěděla, jaký to byl úžasný člověk, protože do té doby jsem o tom neměla tušení. Jeho chování k zaměstnancům bylo opravdu přelomové, a to i v tom, že od nich vyžadoval opravdu stoprocentní práci. Skvělý člověk, takoví se už dnes nerodí...
Takové soukromé podnikatele bychom potřebovali. Většinou myslí na svoji kapsu než na svoje zaměstnance. Všichni snad ne, ale těch zase není moc. Zdravím ☺
Mít prosperující firmu,bez loajalních zaměstnanců nelze a z toho tudíž " moudrým zaměstnavatelům" vychází - postarat se o zaměstnance se vším všudy - viz. Baťa ☺
Oba mí rodiče pracovali u Baťů(žili na internátě-i když mamka bydlela pár kroků od internátu). Děda u nich taky pracoval.My jsme s bratrem chtěli pokračovat...Školy sice máme,ale díky Bohu-už jsme staří,tak nám nevadí zničení průmyslu(myslím pracovně-v srdci je bolest).Já jsem se narodila ještě ve Zlíně,ale můj bratr už v Gottwaldově ☻ Dopisování s cizinou je stále můj koníček(známky jsou opravdu moc drahé a služby tomu neopovídají).Řekla bych,že znají spíš sklo a porcelán.V našem městě "růžový porcelán"zanikl ☻ Omlouvám se,až dnes jsem přišla na to,že musím kliknout na novější článek. Přeji krásný den ☺
Evi, děkuji za pěkný komentář, který je k věci. Tím, že vaše rodina tam žila a pracovala, jistě o tom víš víc, já spíš z návštěv, exkurze a poslechu pamětníků. Do Zlína to moc daleko nemáme, tak jsem tam jezdívala pravidelně a myslím, že Zlín mám "prošlapaný". Téměř všude jsou nějaké stopy po Baťovi. ... K dopisování: já jsem si dříve hodně psala s lidmi z ciziny, z různých států, ukončila jsem to dříve, než poštovné podražilo, ale tvrdím, že to člověka obohatí. ... Celkově je smutné, když jsme svědky toho, jak se mnohé továrny a výroba, které fungovaly, likviduje. Také přeji krásný den a víkend. ☺
Když ještě Tržnice byla tržnicí,tak jsem tam ráda zašla nakoupit.Milovala jsem boty ☺.Tam jsem si vybrala,a tady je ještě nikdo neměl.Milovala jsem boty na podpadku,dnes jsem ráda,že... Šokovalo mně,že zlikvidovali i Prior.Nikdy jsem neopomněla navštívit galanterii a papírnictví. A to nemluvím o bývalé Svitu(jak ve Zlíně,tak v Otrokovicích)Baťovské domky si každý předělal podle svého.Poslední roky jsem se tam moc neprocházela.(Jedině okolo Moravy) Přeji krásný den ☺
Pro toho, kdo ten tehdejší Zlín znal, ty změny moc potěšující nebyly. Tržnici si také pamatuji a i když jsme do Zlína jezdívali spíš jako na výlet, také jsme tam něco koupili. Samozřejmě pokaždé jsme zašli do prodejny Svitu a boty si vybrali. Priory se likvidovaly po celé republice, zůstalo jich už jen málo a s tím, co bylo, se to nedá srovnat. Někde se to jmenuje Prior, ale je to ani ne poloviční, co se týče prodeje a místo se pronajalo butikům a je tam toho spousta a v podstatě "nic". Baťovské domky jsem viděla, byla jsem i na Lesním hřbitově. Ve Zlíně myslím, teče Dřevnice. ☺
"Náš zákazník - náš pán" = heslo podnikatele. 
Dámské sandály s dřevěnou podešví vyráběné za 2. světové války jako nouzová obuv. 
Reklama na obuv Baťa z r. 1963 
Tomáš Baťa v Luhačovicích 10 dnů před nehodou.
Baťa je skutečně fenomén. Dopisuju si s pár lidmi ve světě. Většina mi v prvním dopise píše, že o ČR neví vůbec nic. A já jim odepisuju, že to není pravda, že určitě znají boty značky Baťa a kontaktní čočky. Znají, jen dosud nevěděli, že to pochází od nás.
OdpovědětVymazatTo je dobrý poznatek, jestli cizinci znají něco českého. Také jsem si kdysi dopisovala s lidmi z různých zemí, ale to byly klasické dopisy. Cena poštovného stoupla, tak to také ovlivní. Koníček však velmi pěkný a užitečný. ☺
VymazatO Baťovi jsme se dokonce učili i na střední, v marketingu. Díky tomu jsem se dozvěděla, jaký to byl úžasný člověk, protože do té doby jsem o tom neměla tušení. Jeho chování k zaměstnancům bylo opravdu přelomové, a to i v tom, že od nich vyžadoval opravdu stoprocentní práci. Skvělý člověk, takoví se už dnes nerodí...
OdpovědětVymazatNa tom je vidět, že škola je opravdu základem života, dali základ, který se rozvíjí. Moc hezky napsáno, díky. ☺
VymazatTakové soukromé podnikatele bychom potřebovali. Většinou myslí na svoji kapsu než na svoje zaměstnance. Všichni snad ne, ale těch zase není moc. Zdravím ☺
OdpovědětVymazatJe na tom kus pravdy, takového Baťu bychom potřebovali. Jenže... kdoví, jak by naše česká povaha na něj reagovala. Také zdravím. ☺
VymazatMít prosperující firmu,bez loajalních zaměstnanců nelze a z toho tudíž " moudrým zaměstnavatelům" vychází - postarat se o zaměstnance se vším všudy - viz. Baťa ☺
OdpovědětVymazatMít prosperující firmu není jen tak, to může ovlivnit více věcí, jak vidíme v současném světě. Málokdy se to vše dobře sejde. ☺
VymazatMoc krásný a poučný článek.
OdpovědětVymazatA já moc děkuji za krásnou pochvalu. ☺
VymazatOba mí rodiče pracovali u Baťů(žili na internátě-i když mamka bydlela pár kroků od internátu). Děda u nich taky pracoval.My jsme s bratrem chtěli pokračovat...Školy sice máme,ale díky Bohu-už jsme staří,tak nám nevadí zničení průmyslu(myslím pracovně-v srdci je bolest).Já jsem se narodila ještě ve Zlíně,ale můj bratr už v Gottwaldově ☻
OdpovědětVymazatDopisování s cizinou je stále můj koníček(známky jsou opravdu moc drahé a služby tomu neopovídají).Řekla bych,že znají spíš sklo a porcelán.V našem městě "růžový porcelán"zanikl ☻
Omlouvám se,až dnes jsem přišla na to,že musím kliknout na novější článek.
Přeji krásný den ☺
Evi, děkuji za pěkný komentář, který je k věci. Tím, že vaše rodina tam žila a pracovala, jistě o tom víš víc, já spíš z návštěv, exkurze a poslechu pamětníků. Do Zlína to moc daleko nemáme, tak jsem tam jezdívala pravidelně a myslím, že Zlín mám "prošlapaný". Téměř všude jsou nějaké stopy po Baťovi. ... K dopisování: já jsem si dříve hodně psala s lidmi z ciziny, z různých států, ukončila jsem to dříve, než poštovné podražilo, ale tvrdím, že to člověka obohatí. ... Celkově je smutné, když jsme svědky toho, jak se mnohé továrny a výroba, které fungovaly, likviduje.
VymazatTaké přeji krásný den a víkend. ☺
Když ještě Tržnice byla tržnicí,tak jsem tam ráda zašla nakoupit.Milovala jsem boty ☺.Tam jsem si vybrala,a tady je ještě nikdo neměl.Milovala jsem boty na podpadku,dnes jsem ráda,že...
OdpovědětVymazatŠokovalo mně,že zlikvidovali i Prior.Nikdy jsem neopomněla navštívit galanterii a papírnictví.
A to nemluvím o bývalé Svitu(jak ve Zlíně,tak v Otrokovicích)Baťovské domky si každý předělal podle svého.Poslední roky jsem se tam moc neprocházela.(Jedině okolo Moravy)
Přeji krásný den ☺
Pro toho, kdo ten tehdejší Zlín znal, ty změny moc potěšující nebyly. Tržnici si také pamatuji a i když jsme do Zlína jezdívali spíš jako na výlet, také jsme tam něco koupili. Samozřejmě pokaždé jsme zašli do prodejny Svitu a boty si vybrali. Priory se likvidovaly po celé republice, zůstalo jich už jen málo a s tím, co bylo, se to nedá srovnat. Někde se to jmenuje Prior, ale je to ani ne poloviční, co se týče prodeje a místo se pronajalo butikům a je tam toho spousta a v podstatě "nic". Baťovské domky jsem viděla, byla jsem i na Lesním hřbitově. Ve Zlíně myslím, teče Dřevnice. ☺
Vymazat