Příběhy slavných značek: Škoda

 

Škoda: Auta, která nesou jméno jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů naší historie a možná tuto značku máte v garáži/vlastníte škodovku.

 

Jak rytíř k podniku přišel a z malé továrničky se 33 dělníky udělal podnik se světovou reputací? Největší výrobce automobilů v ČR navazuje na společnost Laurin a Klement. 

 

Firma L & K zavádí výrobu sportovních vozů, které dobývají slávu po celém světě. Přestože se Voiturett v různých modifikacích neprodalo pravděpodobně více jak 500 kusů, továrna se úspěšně rozvíjí. Již v následujícím roce byl představen čtyřsedadlový typ B. První čtyřválec se objevil v typu D (1906). Laurinky jezdily mimo jiné na Novém Zélandu, v Japonsku, Rusku, Německu, Anglii, Mexiku. V roce 1907 byla zrušena výroba motocyklů, firmy se změnila na akciovou společnost a došlo k r ozšíření závodu. Tajemství úspěchu se skrývali mimo jiné i v úspěšném účinkování na závodech a soutěžích. V roce 1910 byla už firma největší automobilkou v rakousko – uherské monarchii. O dva roky později byla k firmě připojena liberecká automobilka RAF, firma tím získala licenci na výrobu složitých šoupátkových motorů typu Knight. Kromě osobních automobilů vyráběla firma L & K autobusy, nákladní vozy, motorové pluhy i stacionární motory.

Slavia (1894)	L & K Slavia	L & K Slavia	L & K Slavia	L & K Voituretta A   (1905)	L & K  B (1906)	L & K Voituretta B2 (1907)
L & K  F (1907)	L & K  G (1908)	L & K  FC (1908)	L & K  L (1910)	L & K  SE (1913)	L & K  RK   (1913)	L & K  MH (1920)

Všechno to začalo v roce 1866, kdy do plzeňské strojírny hraběte Waldsteina nastoupil jako vrchní inženýr Emil Ritter von Škoda. Tento 27letý plzeňský rodák měl za sebou studium na několika technických vysokých školách i praxi v cizině. Poznal prudký rozmach světového strojírenství a průmyslového podnikání, a nebýt vypuknutí prusko-rakouské války, možná by i v cizině zůstal.

Než inovaci, to fabriku radši prodám

 

 

Emil Škoda|foto:autor neznámý, Wikimedia Commons

Jen co se nadějný mladý muž ve Waldsteinových strojírnách rozkoukal, přemýšlel o tom, co by se dalo dělat lépe. Bylo mu jasné, že se strojírna musí modernizovat, jinak neobstojí v konkurenci. Jenže než by se hrabě pouštěl do nějakých novot, raději Škodovi strojírnu prodal.

Emil byl rád, že může podnik řídit podle svých představ, a hned se pustil do úprav. Z rodinných peněz. A tak 12. června 1869 vznikla Škodovka. Škoda z malé továrničky s 33 dělníky udělal brzy obrovský podnik se světovou reputací. Ale ještě to trvalo, než se v něm začala vyrábět auta.

Nemožné jako výzva

Emil Škoda byl vynikající technik a také výjimečná osobnost. Osobně řídil provoz, chtěl být u všeho, o všem rozhodovat. Říkalo se o něm, že byl autokrat a cholerik. Býval v práci od rána do noci, neuznával hry za zády, všechno řešil „chlapsky“ a na místě. Nesnášel výmluvy a lži. Práce pro něj byla vším.

Roku 1869 založil Emil Škoda podnik v Plzni|foto:autor neznámý, Wikimedia Commons

Nejraději přijímal zakázky, které jinde odmítli jako nerealizovatelné. Bral to jako výzvu. Vyráběl odlitky pro stavbu obchodních i válečných lodí, stroje pro pekárny, cihelny, pily, plynárny, vodní pumpy, vodovody, chladicí zařízení, rekonstruoval staré dílny, přistavěl novou slévárnu, strojírnu, ocelárnu, kovárnu, vlastní železniční dráhu a zbrojovku, vyvážel zboží do ciziny…

Důsledky stresu

S novým stoletím vznikla akciová společnost Škodovy závody. Emil rytíř Škoda v nich i nadále zůstal prezidentem a generálním ředitelem. Ale moc si toho neužil. Po padesátce se u něj začaly projevovat důsledky permanentního duševního a tělesného vypětí.

Lékaři doporučovali klid, cestování, zejména na jih a k moři, cestu do lázní. Poslechl. 8. srpna 1900 ale ve vlaku poblíž Selzthalu ve Štýrsku cestou domů z lázní náhle zemřel. Bylo mu jednašedesát let.

Letecký motor Škoda L s reduktorem Farman na motorové brzdě /foto autor neznámý, Wikimedia Commons

 

 

Dělostřelecký tahač Škoda U (kolem r. 1920)/foto autor neznámý, Wikimedia Commons

 

  

Tank KH50 vyr. ve Škodovce 1924 /foto autor neznámý, Wikimedia Commons

 

 

Výroba dělostřelockých nábojů ve Škodovce /foto autor neznámý, Wikimedia Commons

 

 

Československé obrněné vozidlo OA vz. 23, výr. Škoda /foto Wilhelm Willinger, Wikimedia Commons

 

 

Vůz Škoda kolem r. 1939

 

 Škoda Sentinel (1939) /foto Fortepan, Lissák Timadar, Wikimedia Commons  

 

Vedle přípravy různých součástí zbraní se v Mladé Boleslavi vyráběly během války zejména různé druhy terénních vozidel, jako například těžké tahače RSO (návrh Ferdinand Porche).

Š Hispano Suiza (1924)	Š 450 (1924)	Š 422 (1929)	Š Popular 420 (1934)	Š Rapid (1935)	Š Popular MC (1936)	Š Favorit 938   (1937)
Š Super B (1938)	Š Rapid 1500 OHV (1938)	Š 1101 (1946)	Š 1200 (1952)	Š 440 (1954)	Š Felicia (1959)	Š 1000 MB

 

 

Reklamní plakát z r. 1949 na vůz Škoda 1101-1102 Sedan a Roadster /foto Keijo Knutas, Flickr 

 

 

Škoda 1200 (1950-1954) /foto Andrew Bone, Flickr 

 

 

Vozy Škoda v Drážďanech (1963) /foto Richard Peter, Wikimedia Commons 

 

Přelomem ve výrobě je rok 1964, kdy byla dokončena výstavba nového závodu a rozjíždí se (po velkém počtu zkoušek různým návrhů s motory vpředu i vzadu) velkosériová výroba automobilu se samonosnou karosérií s motorem vzadu a pohonem zadních kol - typu 1000 MB, který významně ovlivnil motorizaci země. Vůz byl na svoji dobu velmi moderní a o zasloužené uznání ho připravila železná opona. V roce 1969 došlo k drobným úpravám a přejmenování na Škoda 100 a výkonnější 110. Následující rok se v Kvasinách začalo s výrobou 110 R Coupé. Až do roku 1971 se souběžně vyrábí Octavia combi. Roku 1973 sjel z montážní linky poprvé v historii československého automobilového průmyslu milióntý vůz Škoda 1000 MB / 100. Modelová řada 1000 MB, 100 / 110, 105 / 120 / 130 se, i přes velký počet moderních prototypů s italským designem a motorem vpředu, jejichž výrobu nedovolila politická moc, po několika inovacích vyráběla až do roku 1988 v celkovém počtu 3,5 milionu vozů. I přes technické nedostatky se vozy dobře prodávali v Anglii, severských státech, Belgii, Nizozemsku, Řecku a na Kostarice. Závodní verze 130 RS je jedním z nejúspěšnějších závodních vozů na světě.

Jméno "Automobilové závody, oborový podnik" přijala automobilka v roce 1986, tedy krátce před uvedením modelu Favorit (byl představen na brněnském veletrhu 1987 a vyráběl se od 1988). Ten znamenal zásadní změnu ve výrobním programu automobilky, která do té doby vyráběla auto koncepčně vycházejících ještě ze šedesátých let. Favorit byl první vůz Škoda se samonosnou karosérií a motorem uloženým vpředu s pohonem předních kol.

Š 100 Standard   (1973)

Š 105 / 120 (1976)

Škoda Garde / Rapid (1983)

Š 130 (1984)

Š Favorit 136 (1988)

Š Forman 135 (1991)

Š Pick - up (1991)

Po politických změnách v listopadu 1989 začala mladoboleslavská firma hledat silného zahraničního partnera, který by prostřednictvím svých zkušeností a investic zajistil dlouhodobou mezinárodní konkurenceschopnost podniku a zvýšil objem výroby. 28. 3. 1991 byla proto zařazena do německého koncernu Volkswagen Group (VW, Audi, Seat, Lamborghini, Bentley, Bugatti). Tímto získala přístup k moderním technologiím. Roku 1991 dostala firma i nový název "Škoda, automobilová akciová společnost". To byl počátek dlouhé těžké cesty zpět na vrchol automobilového světa. Jména továrny se změnilo ještě jednou a nyní zní "Škoda Auto". Felicia, uvedená na trh roku 1995, byla ještě postavena na základu "revolučního Favorita". I tak si ovšem získala značnou oblibu zejména díky ceně a užitné hodnotě i kvalita poskočila mílovými kroky ku předu. V roce 1994 získala továrna certifikát kvality výroby motorů a dalších agregátů ISO 2002.

V roce 1995 oslavila firma stoleté výročí založení otevřením muzea, první internetové stránky byly spuštěny v dubnu roku 1996, před tím byly od prosince dostupné na vnitřní síti - intranetu. V roce 1996 byl představen zcela nový hatchback střední třídy - Octavia. Již i náročná západní Evropa začala objevovat kvality vozů s okřídleným šípem ve znaku, však taky dvě třetiny produkce šly na export. Nástupce Felicie - Fabia - se vyrábí od roku 1999, ale zákazníci se od stále populárnější Felicie ani v závěrečných letech neodvrátili, a tak se tento sympatický automobil vyráběl až do roku 2001. Od roku 2000 se o webové stránky stará Škoda internet tým. Webová prezentace patří k nejnavštěvovanějším českým stránkám na internetu a stihla již posbírat řadu cen, mimo jiné i za aplikaci Konfigurátor (dříve Auto na přání). Škoda Superb, navazující na tradici velkých luxusních limuzín, sjíždí z výrobních pásů od roku 2002. V první polovině roku 2004, po velkém očekávání a dlouhých diskusí, byla představena nová Octavia, vedle které se bude ještě nějakou dobu starší verze vyrábět.

Š Felicia (1994)	Š Felicia combi (1995)	Š Pick - up (1995)	Š Octavia (1996)	Š Felicia FUN  (1997)	Š Felicia (1998)	Š Octavia combi (1998)
Š Fabia (1999)	Š Fabia  combi (2000)	Š Octavia RS (2000)	Š Fabia sedan (2001)	Š Superb (2001)	Š Octavia II (2004)	Š Octavia combi II (2004)

V roce 2006 Škoda Auto vstoupila modelem Roomster do pro ní nové, ale na trhu rychle rostoucí kategorie kompaktních MPV. Design vozu je odvážný, ale atraktivní. S nástupem nového vedení koncernu VW se mění i jeho filozofie a tak se můžeme těšit na odvážnější mladší design. Dalším příkladam změny je nová generace Fabie (2007). Pořád se továrna snaží držet filozofie "za stejnou cenu jako konkurence více auta", tentokráte ovšem již neplatí, že nový model musí mít i nový podvozek, Fabia II má optimalizovaný osvědčený z předcházející generace.

Š Roomster (2006)

Š Fabia (2007)

Škoda znak

Na konci roku 1894 začala ve strojírenské dílně v Mladé Boleslavi výroba bicyklů. Přestože se mnohé komponenty dováželi ze zahraničí, převážně z Anglie, nesly hrdou vlasteneckou značku Slavia. Název Slavia se později používal i pro motocykly L & K.

Na vozech z Mladá Boleslavi se od roku 1904 začal objevovat znak složený z příjmení zakladatelů továrny. Dnes toto logo označuje nejluxusnější modely Škoda.

 

Na tomto znaku se poprvé objevily vavříny. Logu dominují iniciály zakladatelů. Používalo se v letech 1905 - 1925. Logo navrhla mladoboleslavská firma Blecha.

Na znaku z roku 1923 lze poprvé spatřit šíp s křídly. Původ znaku není úplně jasný, jedna z variant říká, že si Tomas Maglic, tehdejší obchodní ředitel Škody, přivezl ze své cesty do Ameriky Indiána jako sluhu a křídlo je vlastně jeho stylizovaná hlava s čelenkou z peří a jeho podobu snad navrhli pracovníci z dílen. Podle druhé teorie jde o křídlo nesoucí stylizovanou traverzu - základní prvek konstrukce mostů, jejíž stavbě se plzeňská Škodovka věnovala.

Po sjednocení automobilky s plzeňským koncernem Škoda roku 1925 je podle smlouvy se tento znak na automobilech používá společně s logem Laurin & Klement, na některých autech je navíc šíp s křídly. Oválný znak se užíval do roku 1933.

Ve dvacátých letech minulého století byly u Úřadu pro zápis známek a vzorků v Plzni registrovány dvě varianta nového znaku s okřídleným šípem. Druhá (bez textu a jen se třemi pery) - stylisticky dokonalejší - se používá v podstatě dodnes. Zajímavostí je, že logo bylo prvně použito ještě před přihlášením jako ochranná známka.

V následujících letech se znak Škoda používal společně s oválným znakem.

Ke kulatému znaku se šípem a perutí byl přidám normový logotyp slova ŠKODA a v roce 1937 je tento znak hodnocen jako jeden z nejoriginálnějších, stylově nejčistších a nejdokonalejších ochranných známek průmyslových podniků ve světě.

Na typ Favorit byl použit lehce zmodernizovaný znak bez textu. To se psal rok 1988. Se vstupem VW bylo nutné vyřešit pravidla týkající se užívání znaku, vlastníkem ochranné známky je Škoda Plzeň, která již se Škoda Auto nemá nic společného. Proto byla v polovině roku 1991 zakoupena užívací práva za 330 miliony Kč.

Na typ Felicia (1995) byl použit barevný znak s vavříny. Pro komerční účely továrna vavříny nahrazuje textem a na znaku je tak napsáno celé jméno automobilky - ŠKODA AUTO. Tento znak se používá do dneška a spolu s fontem české kubistické školy tvoří nezaměnitelnou identitu značky.

Co okřídlený šíp Škody znamená?

Šíp je symbolem rychlosti a cílené aktivity. Křídla pak pokroku, volnosti, šíře nabídky a odbyt výrobků nejen ve světě. Otvor v křídle značí stylizované oko, což má ukazovat na přesnost výroby a vnímavost k okolí. Vavříny symbolizují sílu, chytrost, vítězství a poukazují na stoleté zkušenosti firmy. Zelená barva dodává Škodě větší svébytnost, protože konkurence zelenou příliš nepoužívá. Kromě svěžího výrazu zelená barva signalizuje pozornost k novým výzvám, jako je ochrana životního prostředí, recyklace použitých materiálů a ekologická produkce. Kruh samozřejmě znamená jednotu, svět, harmonii. Základ loga vznikl na začátku dvacátých let dvacátého století ve dvou hodně si podobných verzích.

Škoda Octavia

V druhé polovin roku 2004 nadešel čas představení nové generace velice úspěšné Octavie, stalo se tak po mnoho spekulacích v médiích o vzhledu nového vozu. Skutečnost všechny překvapila, zvěsti o šípové kapotě se ukázaly jako pravdivé a nové auto už nepůsobí německy stroze, ale jeho design vyzařuje robustností, elegancí i dravou dynamikou (ostatně dostala první cenu v italské soutěži v automobilovém designu). I interiér, vzhledově navazující na předchozí generaci, je líbivě zpracován, přičemž neztratil ani kvalitě ani účelnosti. Obrovský kufr o pár litříků ještě povyrostl a díky většímu rozvoru se zvětšil i prostor pro nohy vzadu sedících osob.

  

Octavia získala v italské desingové soutěži první cenu v kategorii automobilový desing. Pro svoje vnější i vnitřní rozměry je Octavia řazena spíše do střední tříd, což škodovka komentuje jen úsměvem, protože je to plně v souladu s jejím plánem vyrábět auta vždy na samé horní okraji třídy.

  

Nabízená technika i motory jsou již to nejmodernější, čím koncern Volkswagen disponuje. Mimo jiné to čítá bohatou nabídku zážehových motorů od 1,4 a 1,6 MPI, nové 1,6 FSI po špičkový 2,0 FSI s přímým vstřikem paliva i vznětových motorů od 1,9 TDI PD (čerpadlo – tryska) po nejnovější 2,0 TDI PD a špičkové jízdní vlastnosti podpořené zadní víceprvkovou zadní nápravou. K výbavě patří mj. dvojtónová klimatizace, ESP, 6 airbagů atd…

  

V následujícím roce bylo představena Octavia combi a rok po uvedení liftbacku spatřilo světlo světa sportovní provedení Octavia RS v obou karosářských verzích.

  

Počátkem roku 2007 se rozeběhla výroba lehce upravených Octavíí i v továrně v Číně pro tamní trh (např. upravené pérování a sedadla, více chrómu). Na přelomu září a října 2006 byla v Paříži představena nová verze Octavie - po již několik let se nevyrábějící Felicii Fun druhé auto pro volný čas – Octavia Scout. Prodej má začít v březnu 2007. Inspirací pravděpodobně bylo koncernové Audi All Road. Auto má karoserii kombi, nové mohutnější nárazníky, plastové nástavce prahů a lemy blatníků, nejdůležitější je pohon všech kol (jako u verze 4x4 Haldex spojka) a o 40 mm (oproti Octavii 4x4 o 16 mm) větší světlá výška.

zdroj: J. Škápíková , M. Šorelová, J. Kovařík, skodaps