Hostýnský poutní chrám měl být zbořen a byl dokonce odsvěcen

Příspěvek navazuje na předchozí článek.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně byl postaven v letech 1721-1748 na druhém, nižším vrcholu Hostýna v nadmořské výšce 718 metrů. Je to nejvýše položená stavba tohoto druhu na Moravě. Chrám postavil na svůj náklad hrabě František Antonín Rottal, majitel holešovského a bystřického panství. Stavitelem chrámu byl Tomáš Šturm z Holešova, nadaný a proslulý stavitel své doby ( stavěl i kostel sv. Jiljí v Bystřici p. H.) a také dovedný sochař. Chrám byl postaven pravděpodobně podle projektu kroměřížského projektanta italského původu Ignáce Ciraniho.
Stavba chrámu byla zahájena 4. května 1721, kdy základní kámen položil Bernard Vanka, prelát premostranské kanonie z Hradiska u Olomouce. Přítomen byl i hrabě František Antonín Rottal a jeho manželka hraběnka Cecilie Marie, rozená Trautmansdorfová. Kostel byl postaven ve slohu novořímském. 

  

Erb Rottalů

Hostýnský kostel se stavěl dlouho - celých 27 let. Mělo to několik příčin, z nichž první byla nadmořská výška a proměnlivé horské podnebí Hostýnských vrchů.

 

Tehdy se veškerý stavební materiál dopravoval koňskými potahy po nerovných lesních cestách.

 

Když se už zdálo, že chrám bude dokončen, stalo se něco, s čímž nikdo nepočítal. V r. 1740 zemřel císař Karel VI. a habsburský trůn zdědila jeho nejstarší  dcera - Marie Terezie. Nástup ženy do čela rakouské monarchie vyvolal válečné tažení proti Rakousku. Největším nepřítelem Rakouska se stal pruský král Friedrich II. a pak bavorský kurfürst Karel Albert (pozdější císař Karel VII).  Války trvaly několik let, musela finančně přispět i česká šlechta, tedy i F. A. Rottal.

I přes tyto potíže byl chrám koncem roku 1747 téměř dostavěn a 24. února 1748 v něm byla sloužena první mše bystřickým kaplanem Janem Hübnerem. Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila 28. července 1748 za účasti 30000 poutníků a věřících, což byla jistě jedna z největších návštěv Hostýna do té doby. Svěcení chrámu provedl hrabě a kardinál Ferdinand Julius Troyer, 52. biskup olomoucký. 

 

Mariánský obraz, pořízený v roce 1655, přenesli do nového poutního chrámu čtyři děkani okolních děkanátů.

Jenže 24. září 1769 byl kostel poškozen požárem vzniklým od blesku. Poškozena byla střecha a věž a roztavily se i tři ze čtyř zvonů, zatímco čtvrtý se po schodech zřítil bez poškození až dolů. Dovnitř stavby se oheň přes silnou klenbu nedostal. Do dvou let se našlo tolik dárců, že chrám mohl být obnoven ve své dřívější kráse.
  V roce 1787, v době osvícenské, z rozhodnutí vládnoucího císaře Josefa II. (syn Marie Terezie), byl hostýnský chrám odsvěcen a uzavřen. (Vysvětleno ZDE). Odsvěcení provedl hrabě Tadeáš Trautmansdorf, děkan z Holešova a Josef Liver, farář z Domaželic, za velké účasti smutných poutníků a věřících.
Majitelem chrámu a příslušných budov byl tehdy hrabě Monte L´Abbate, zeť zakladatele kostela F. A. Rottala. Jeho zástupci, ředitel bystřického panství Josef Antonín Rybka a jeho nástupce Roček, nařídili rozboření chrámu, což se naštěstí neuskutečnilo. Z chrámové stavby byly strženy věže, krov a střecha. Zbytek kostela, tj. zdi a klenba byly ponechány svému osudu a dílo zkázy měl dokončit čas s nehostinným horským počasím.

O dvaadvacet let později však byla situace daleko horší, jak o ní referuje tehdejší kronikář: "Hrůza obcházela člověka, když měl do zbořenin vkročit. Na klenbě nebylo ani kouska malty. Okna a dveře vyloupány a odklizeny… V klenbě jsem vypadlou cihlou uviděl oblohu a ty kvádry navenku ještě hojněji vylámané a zeď začernanou od ohňů jako v kovárně. Kde byl hlavní oltář, naznačoval jen velký kámen, vedle něhož vyrůstala na rumech kostela břízka."

Ale již na začátku 19. století se začaly ozývat hlasy, volající po obnově chrámu na Sv. Hostýně. Zasloužila se o to v roce 1809 obec Dubany.

V dalších letech nábožný lid dával peněžní dary na obnovu hostýnského kostela, které shromažďoval bystřický farář Bernard Reger, jeden z trojice mužů, kteří stáli v čele sílícího hnutí za obnovení hostýnské baziliky. Dalšími dvěma muži této trojice byli Řehoř Volný, benediktýn z Rajhradu a baron Vincenc Ehrenburg, děkan z Holešova. Svolení ke znovuzřízení kostela dal baron Oliver Loudon, majitel bystřického panství, a pak i císař Ferdinand V. Dobrotivý, který tím vlastně přiměl moravskoslezské gubernium, že po čtyřech letech vyhovělo požadavku a 31. 10. 1840 vydalo povolení k obnově chrámu. Císař věnoval na opravu stavby 300 zlatých, baron Loudon v r. 1840 věnoval 800 zlatých a další se peněžními dary připojili.
Oprava hostýnské baziliky byla zahájena 10. května 1841, v den jubilejního 600. výročí vpádu Tatarů na Moravu, kde byli poraženi u Olomouce a pod Hostýnem. Práce zednické, tesařské, stolařské, pokryvačské, sklenářské, zlatnické, řezbářské a malířské probíhaly s velkým úsilím. Byla zřízena nová střecha, která byla pokryta šindelem, opraveny byly věže i zdi. Zvon pro chrámovou věž dodal a daroval František Pípal z Kroměříže. Dále byla pozornost věnována vnitřku chrámové lodi. V r. 1844 pořídil hlavní oltář na své náklady Ř. Volný, kazatelna byla v r. 1845 pořízena zásluhou Antonína Hamerského z Brna.

Řehoř Tomáš Volný (1793–1871), též uváděný jako Gregor Thomas Wolny, byl český katolický kněz, člen benediktinského řádu a středoškolský profesor. Rodák z Příbora pořídil hlavní oltář:

Zvláštní obdiv si při opravách chrámové ruiny získala klenba. Víc jak 50 let nad ní chyběla střecha. Celý tento čas byla vystavena působení větru, mrazu, deště, sněhu a slunce. Rostla na ní nejen tráva, ale i křoví a stromy! Zvláštní komise složená z odborníků z Vídně, Brna a Hranic však přesto shledala, že klenba neztratila téměř nic ze své původní kvality, až na několik cihel, vypadlých nad kazatelnou. Komise proto rozhodla, že klenba zůstane. Byla po vnější straně upravena a zalita vápnem.
Na začátku roku 1845 byl mariánský chrám natolik upraven, že bylo vyhověno požadavku faráře Regera a mohly se konat mše již v první polovině tohoto roku. Hlavní mše spojená z provedením slavnostní benedikce (vyžehnání, vysvěcení) chrámu se uskutečnila 2. července 1845, kdy si věřící připomínali svátek Navštívení Panny Marie.

Mši sloužil a svěcení chrámu provedl V. Šlosar, asistoval mu Olomoucký prelát a probošt baron Jan Peteáni, rytíř ze Steinbergru. Slavnostní kázání mimo jiné vykonal i V. Ehrenburg. Počet poutníků toho dne byl odhadován na 50 000 -   jedna z největších návštěv Hostýna.

zdroj:Vlastimil Doležel, Bystřice p. H., internet

Pokračování