Valašská kolonizace na našem území

 

Pokračování článku o Valaších ZDE

Naše republika patří mezi menší země a přitom má tolik národopisných oblastí, např. Horácko, Prácheň, Slovácko, Haná ... O Valašsku celkem často slyšíme, některé známé osobnosti zdůrazňují svůj valašský původ a hrdě se k němu hlásí. Kdo byli původní Valaši a odkud přišli? Pokud někdo  byl v typické valašské vesnici, nemyslím moderní, ale ještě v té původní, slyšel jejich nářečí nebo navštívil rožnovský skanzen, jistě si všiml typického způsobu života Valachů. Však jen ta valašská příjmení jsou svérázná, ale o tom někdy jindy.

Dějiny severovýchodní Moravy se odvíjely v mnoha ohledech netypicky. Neúrodné, většinou hornaté území bylo významněji osídleno až během valašské kolonizace, kdy se zde usídlil pastevecký lid Valachů původem z jižního Rumunska.

 

 

Sledujte šipku Moravian Wallachia nahoře

 

Horalé postupně splynuli se zde usazenými Moravany a jejich kultury se smísily. Nebylo to najednou a v jedné době, těch migračních vln bylo několik a nepřišli z jednoho směru. Které území u nás se označuje jako Valašsko, vidíme na mapě.

Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – zkrátka Valašsko je všude tam, kde se lidé považují za Valachy. 

To, že do těchto oblastí přišli noví kolonisté je jasné, ale původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Už od poloviny minulého století se desítky badatelů z několika zemí přeli o zejména tzv. rumunský původ Valachů.

• Jedni zdůrazňovali existenci knížectví Valachie v Rumunsku, nacházeli početná rumunská slova ve valašském dialektu a sledovali spojitosti v salašnickém způsobu hospodaření  v horách. Z hospodářských důvodů osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině a později v Polsku, Slovensku i jinde. Severovýchodní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
• Druzí argumentovali historií osídlení a jazykem. Zvláštnosti kultury Valachů považovali za slovanské archaizmy. První osadníci se u nás objevují ve 13. a 14. století.

Teprve  v 16.  století je osídlování  moravských hor při slovenské hranici přistěhovalci ze sousedních karpatských pohoří výraznější a začíná se to vnímat jako  valašská kolonizace. V jejím průběhu zde přihánějí stáda hrubovlnných ovcí – valašek, které dobře snášely drsné podmínky pobytu v horách a navíc jejich mléko sloužilo k výrobě velmi chutného sýra, v dokladech biskupského dvora ze 16. století nazývaného „Valašský parmezán“. Tito osadníci se v celých Karpatech nazývali Valaši.

Samotný kočovný život valašských pastevců nebyl samoúčelný , protože  nutnost vhodného místa k přezimování spojená s potřebným dostatkem vody nejenom pro sebe , ale i pro ovce je dovedla ke zdroji vody a to k vsetínské Bečvě. Jejich nenáročný způsob života spjatý s přírodou a okolím vedl k jejich brzké asimilaci s místním obyvatelstvem. Jejich vliv na místní kulturu, zvyklosti, jazyk se začal velmi výrazně prosazovat a to natolik, že v průběhu času byl náš kraj po nich pojmenován. Vzniká nový druh karpatských horalů s jejich dialektem, ovlivňujícím salašnické názvosloví, ale také místopisné názvy a pojmenování všeho, co souviselo se způsobem života, prací, chováním, jednáním apod.

Tkaní z ovčí vlny

Valašská kolonizace byla  podporována snahou tehdejších feudálů, proto Valaši požívali v ohledu soudním a správním značné autonomie, od vrchnosti se jim dostávalo rozsáhlých pastvin, a tak vedle osobních svobod vynikali nad starousedlé obyvatelstvo i hospodářsky. Např. na  panství Brumovském bylo osídlování Valachy silné, jejich salašnický způsob hospodářství velmi ničil lesy pastvou dobytka, prořeďováním porostů a odlesňováním pro získání lepších pastvin. I když tento způsob hospodaření byl od vydání tereziánského lesního řádu postupně omezován, jeho zánik znamenala až konkurence australské vlny v 19. století. Nejstarší zprávy o užívání rozsáhlých lesních latifundií poddanými dávají obraz o vývoji těchto svobod. Zpočátku bylo palivové a stavební dříví, pastva na žaludu a bukvici, braní krmného klestu a hrabanky, salašnictví, travaření a brtnictví poskytováno Valachům zdarma, později za nájem. Zejména výnos z hrabání steliva daleko převyšoval příjmy z prodeje dříví, avšak ani tyto vedlejší produkty nebyli obyvatelé schopni platit, jak dokládají časté prosebné listy vrchnosti o prominutí úhrady.

V českých zemích bylo Valašsko oblastí s nejchudším obyvatelstvem, prakticky bez průmyslové výroby. 

zdroj: J. Macůrek - Valaši v Západních Karpatech, Wikipedie, ic.vsetin.cz, internet