Křížová cesta Dušana Jurkoviče na Hostýně z keramických kachlí

 

Hostýn nedaleko Bystřice pod Hostýnem je nejnavštěvovanějším mariánským poutním místem na Moravě. V areálu je více památek a míst, která stojí za zhlédnutí, líbit se bude jistě  Křížová cesta Dušana Jurkoviče. Při naší návštěvě Hostýna jsme nejdříve šli na okruh této křížové cesty, protože bazilika byla plná lidí na mši. Cesta lemuje bývalé keltské oppidum a je v členitém terénu. Už jsem o tom psala ZDE.

Na Hostýně jsou dvě křížové cesty, ale jestli se počítá i ta moderní, co tady představím, tak budou tři. Ta starší, z prvních let 20. století, nemá vysokou uměleckou hodnotu a v době vzniku byla prý hodně kritizovaná. Zato dílo slovenského architekta Dušana Jurkoviče bylo od začátku považováno za ozdobu svatého Hostýna. A je to tak. Pokud jste navštívili Luhačovice, jistě znáte Jurkovičův dům nebo na Pustevnách na hřebenu Radhoště známý Libušín a Maměnku. Na první pohled se vám vryje do paměti typický "rukopis" tohoto architekta.

Jurkoviče požádala o spolupráci Matice svatohostýnská. Bylo to v roce 1904 a Jurkovič už měl v té době dokonce vypracovaný plán na úpravu baziliky, rozhledny a v dalších návrzích počítal i se stavbou nové křížové cesty, nového přístřešku pro obchody a vůbec chtěl upravit celý prostor Hostýna. Čtete? Už D. Jurkovič chtěl, aby ty nevzhledné prodejní stánky, které lemují schody pod bazilikou, zmizely a měl svůj návrh. Jeho velkolepé plány zastavila první světová válka, ty nepěkné stánky tam stojí dodnes, a to je už více, než sto let. Už nám to nějak nepřijde. Ale návrh na novou křížovou cestu byl jednomyslně schválen a Jurkovič byl zároveň pověřen řízením stavebních prací.

 

Dušan Samuel Jurkovič

Vznikla snaha dostat na Hostýn moderní slovanské umění, a proto v období 1904 – 1933 vznikla, už zmíněná, křížová cesta od architekta Dušana Sama Jurkoviče. Jednotlivá zastavení tvoří otevřené kapličky se zadní stěnou z režných kamenných kvádrů, mozaikový obraz z keramiky s obrazy pašijových scén a lomenicový přístřešek spočívající na trámech. Zakončení stěny a střechy jsou dvojího typu a pravidelně se střídají. Na umělecké výzdobě pracovali spolu s autorem valašští výtvarníci Joža Uprka a Jano Köhler.

Třináct zastavení hostýnské křížové cesty tvoří třináct půvabných kapliček. Deset z nich stojí na okraji lesa na cestě na vrchol Hostýn. Na zadní straně druhé kapličky je bronzová pamětní deska, na které se valašský lid klaní Panně Marii Hostýnské, věnovaný obětem 1. světové války. Mezi šestou a sedmou zastávkou si mohou návštěvníci prohlédnout dochovanou Železnou bránu, kterou se v minulosti dalo projít za opevnění do keltského hradiště. Jedenácté zastavení s výjevem ukřižování Krista je umístěné na masivní terase, ke které se musí vystoupat po kamenných schodech. Architekt Dušan Samo Jurkovič citlivě začlenil křížovou cestu do okolní krajiny a její absolvování je velkým zážitkem i pro nevěřící.

 

Křížová cesta osazená do svažitého terénu Sv. Hostýna je pouhým „torzem“ nikdy nerealizovaného, velkoryse koncipovaného architektonicko-urbanistického projektu Dušana Jurkoviče z roku 1903 na úpravu celého poutního areálu. Výstavba třinácti zastavení v podobě kamenných kapliček inspirovaných valašskou lidovou architekturou začala hned následujícího roku. Obrazy křížové cesty původně navrhl malíř Joža Uprka jako mozaiky z malovaných skel vkládaných do olověných sítí. Jak se záhy ukázalo, tato technologie byla pro náročné klimatické podmínky Hostýna nevhodná (dochoval se pouze výjev třináctého zastavení) a jako možná alternativa byla zvolena glazovaná keramika. Nové mozaikové obrazy prvního až dvanáctého zastavení vznikaly postupně mezi lety 1912 a 1933 jako společné dílo moravského malíře Jano Koehlera a firmy RAKO (Tuto značku jsem nedávno představila). Technologický postup zvaný řezaná keramika umožnil dosáhnout výjimečné výtvarné působivosti jednotlivých obrazů.

 

 

Slavnostní žehnání obnovenému prvnímu zastavení křížové cesty olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. V hostýnských klimatických podmínkách dostane časem zabrat každý materiál. I keramika, byť chráněná přístřeškem. K restaurování obrazu prvního zastavení: Šest let trvalo, než se manželům Paříkovým a dalším lidem podařilo mozaiku znázorňující Pilátův soud zachránit a opravit. Dnes je obraz považován za český i světový unikát.Ovšem v hostýnských klimatických podmínkách dostane časem zabrat každý materiál. I keramika, byť chráněná přístřeškem. Možná si pamatujete, když se před lety mluvilo o restaurování obrazu prvního zastavení. Šest let trvalo, než se manželům Paříkovým a dalším lidem podařilo mozaiku znázorňující Pilátův soud zachránit a opravit. Dnes je obraz považovaný za český i světový unikát.

 

 

Paní Passionaria Paříková, známá šperkařka, ve vousech Krista objevila číslo 51. Malíř Köhler, který biblické výjevy vytvořil, číslovkou vyjádřil  tragickou ztrátu syna. Čísla ukazují jeho věk v období, když autor o syna přišel.

 

Ukázka plastického nanášení glazur

 

Zimní foto pro představu, jak klimatické podmínky poškozují kapličky. Navíc chrám stojí v nadm. výšce 718 m. 

Čím Jurkovič tak zaujal? Historikové říkají, že použil svůj oblíbený trik. Jednotlivá zastavení koncipoval ve stylu lidové architektury. Snad i proto si vybral jako autora liturgických výjevů malíře Jožu Úprku. 

 

Známý moravský umělec měl údajně představu, že obrazy pro křížovou cestu budou oknem do nebe. Musel ovšem vymyslet, jakou technikou se budou malovat, aby odolaly nepříznivým hostýnským povětrnostním podmínkám.

Rozhodl se pro v té době novou techniku malbu zapékanou do skla. Dvě zastavení, která tímto způsobem ztvárnil, údajně udivovala návštěvníky Hostýna svojí dokonalostí. Jenomže už za tři roky mozaiky navlhly a musely být odstraněny. Mluví se o tom, že byly převezeny na Velehrad, kde jsou doposud. Jurkovič pak přizval ke spolupráci malíře Jana Köhlera a ten přišel na nový způsob ztvárnění výjevů křížové cesty.

Chtěl, aby obrazy byly zhotovené z barevných koupelnových kachliček. Technologie byla náročná jak pro malíře, tak i pro výrobce keramických kachlí, přesto byla křížová cesta tímto způsobem zhotovena.

Stavba kamenných kapliček podle Jurkovičova návrhu byla zahájena v roce 1904. Malíř Jano Köhler začal své předlohy připravovat v roce 1912. Trvalo mu dvacet let, než dvanáct zastavení dokončil. Byl precizní a pečlivě zkoumal všechny dobové detaily. Musel vytvořit dokonalý podklad pro výrobce kachlí, aby výjevy působily věrohodně. Podle umělců to bylo jeho vrcholné dílo. 

Při prohlídce křížové cesty to posoudíte sami. Přibližně šest set metrů dlouhá trasa začíná hned vedle baziliky. Není náročná, kopíruje totiž sedlo mezi dvěma hlavními vrcholy Hostýna. Její součástí je i nejstarší přístupová cesta na Hostýn, tzv. Železná brána. Úsek končí u hřbitova rotundou původní křížové cesty. Jurkovič ji využil pro ukončení té své. Dochovala se i jedna skleněná mozaika Joži Úprky. Zdobí kapli dvanáctého zastavení. Podívat se můžete na Toulavou kameru(5:30).

Jurkovičova křížová cesta (od baziliky vpravo):

 

 

I. Ježíš je odsouzen

zdroj: ceskyrozhlas, Národní památkový ústav, M. Dekan, Wikipedie, ceskatelevize