Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 2. ledna 2022

Nové - "Příběhy hvězd": Letošní rok odstartují Kvadrantidy

 

S novým rokem otvírám novou rubriku pod názvem "Příběhy hvězd". Nebudou to hvězdy herecké nebo pěvecké, ani ze světa sportu. Nebude to ani vánoční hvězda (květina), která možná ještě zdobí váš byt. Budou to ty opravdové hvězdy, které září na naší obloze už milióny let a některé můžeme spatřit pouhým okem. 

Na začátek zkusím vysvětlit, co je hvězda. Protože je to informacemi velmi obsáhlý obor, zkusím to pro nás laiky zjednodušit. 

Hvězda je vesmírné těleso, které je zdrojem záření. Jeho hmotnost je větší než 20 tis. MZ a menší než 20 mil. MZ. Nejbližší hvězda a hvězdným prototypem pro nás je Slunce. Jeho vzdálenost od Země je 8 světelných minut, zatímco druhá nejbližší hvězda (Proxima Centauri) je vzdálena 4,3 ly. Údaj vzdálenosti je světelný rok a udává dobu, kterou potřebuje světelný paprsek, aby k nám z hvězdy či jiného vesmírného objektu doběhl. Pro svou názornost se tato jednotka užívá běžně v populární literatuře a často i v odborné.

Slunce je jedinou hvězdou, jejíž povrch lze podrobně studovat. Všechny ostatní hvězdy (s výjimkou Betelgeuze a Miry) vidíme i v největších dalekohledech jen jako svítící body. Pouhým okem lze na obloze vidět přibližně 6000 hvězd. 

Začal nový rok 2022 a my se můžeme vydat na procházku lednovou oblohou. Letošní rok odstartují Kvadrantidy:

Maximum meteorického roje Kvadrantid nastane v pondělí 3. ledna ve 22 hodin. 

Co dalšího nabídne lednová obloha a jaké další zajímavé úkazy přinese právě načatý rok 2022?

Měsíc bude 3. ledna den po novu a nebude tedy sledování Kvadrantid svým svitem rušit. Z radiantu v souhvězdí Pastýře může létat až 120 rychlých meteorů za hodinu. Astronomové nemají zcela jasno v tom, je-li zdrojem tohoto roje kometa Machholz, nebo nějaká jiná. Každopádně, Jupiter svým gravitačním působením jaksi „odstrkuje“ Kvadrantidy mimo dráhu Země, takže zhruba za tisíc let už zůstanou jen vzdálenou vzpomínkou.

Snímek „vánoční” komety s oficiálním označením C/2021 (Leonard)

Roje, komety a zatmění roku 2022

Pro ostatní meteorické roje budou letos většinou dobré pozorovací podmínky, protože jejich maxima nepřesvítí Měsíc. Jevy jako spršky meteorů či bolidy nelze dopředu předvídat, mohou nás jen překvapit. Stejně jako komety. V tuto chvíli víme, že z 95 vlasatic, které navštíví naši Sluneční soustavu, nebude, bohužel, žádná viditelná pouhým okem. Ale „nikdy neříkej nikdy“… Komety jsou tělesa rovněž nevyzpytatelná, a co není, může být.

Letos nás čekají čtyři zatmění, z nichž jen dvě uvidíme z našeho území. 16. května to bude částečné zatmění Měsíce a 25. října částečné zatmění Slunce. Bližší parametry těchto jevů si řekneme, až to bude aktuální.

Souhvězdí Orionu

 

Pohled na lednovou oblohu

Po prosincovém slunovratu se noci zvolna krátí, mezi 1. a 31. lednem se den natáhne o 1 hodinu a 16 minut. Na tmavé obloze vyniká řada hezkých souhvězdí. Jižně jim vévodí Orion, vlevo nahoře s červeným veleobrem Betelgeuze, vpravo dole s modrobílým Rigelem.  Prodloužíme-li Orionův pás se třemi hvězdami uprostřed vpravo, doputujeme k oranžovému Aldebaranu v Býku, opačným směrem pak k nejjasnější hvězdě oblohy Síriovi ve Velkém psu.  K výrazným zimním souhvězdím patří vlevo nad Orionem Blíženci s jasnými hvězdami Castor a Pollux, které spolu s pěti dalším jasnými stálicemi tvoří orientační obdobu jarního či letního trojúhelníku.

Planety uvidíme v lednu všechny, a to většinou nad jihem. Merkur svítí v první polovině měsíce večer nad jihozápadním obzorem, Venuše bude Jitřenkou v druhé polovině ledna nad jihovýchodem, tamtéž ráno bude i Mars, kdežto Jupiter spatříme večer nad jihozápadním obzorem. Bude tam i Saturn, ovšem velmi nízko a krátce – jen počátkem ledna. Uran se ukazuje po většinu noci kromě rána, Neptun pak večer vysoko nad jihozápadem. Bez dalekohledu je ale nenajdeme, pouhým okem viditelné nejsou.

Měsíční úplněk v lese

 

Lednové úkazy

Z úkazů je na Kvadrantidy upozornění hned v úvodu. 4. ledna ráno ozáří Slunce naši Zemi z vůbec nejbližší vzdálenosti: 147 milionů kilometrů (ale nijak zvláštně se to neprojeví). Večer pak, i ten následující, se nad jihozápadem hezky seřadí Měsíc, Merkur, Saturn a Jupiter. Za zmínku stojí také konjunkce Měsíce s hvězdou Aldebaran v Býku 14. ledna ve 4 h ráno a seskupení Měsíce, Marsu a Venuše 29. ledna ráno na jihovýchodě.

zdroj: Velká encyklopedie vesmíru, P. Suchan - Astronomický ústav AV, vysocina.rozhlas.cz, M. Zimmer, rymovac.cz

6 komentářů:

  1. Tak tohle bude velmi zajímavá rubrika.
    Těším se a moc zdravím, Hani. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, pro mne je taková rubrika opravdu zajímavá, proto ji chci na blogu. Uvidím, jak zaujme. Už mám další článek. Takové články pak připravuji ráda.
      Moc děkuji a také zdravím už v novém roce. ☺

      Vymazat
  2. Velice zajímavé téma, vrátím se, dnes jsem jen nahlédla,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Marti, pro mne je to také lákavé téma, astronomie mě vždy zajímala, tak od nového roku dávám tuto novou rubriku. Uvidím, jak mi to půjde, už mám nachystaný další článek. ☺

      Vymazat
  3. Dnes jsem se konečně dostala Hanko k podrobnějšímu přečtení rubriky o hvězdách. Když byl syn v MŠ koupili jsme knihu o hvězdách pro děti,moc rád do ní s námi nahlížel. Je to víc jak 47 let,čas leti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, to jsou určitě krásné vzpomínky, které se zapsaly do paměti i po tolika letech. Je fajn kupovat dětem takové encyklopedie vhodné jejich věku. Mě také vždy hvězdy zajímaly, jen ve městě není dobrá viditelnost. Proto jsem si na blog dala tuto rubriku.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Pozoruhodné ženy: Helena Voldanová a Zelený čtvrtek

Dnešní článek je ke Dni učitelů, který se připomíná v den narození Jana Ámose Komenského. Všem, kteří tomuto nelehkému povolání zasvětili sv...