Mléčnou dráhu tvoří miliardy hvězd

 

... a jako první to zjistil Galileo Galilei.

Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou a je součástí Místní skupiny galaxií. Tak je to v odborné literatuře.

Naši Galaxii nemůžeme na obloze spatřit jako celistvý útvar. Díváme se na ni zevnitř, a i tak jsme omezeni – nedokážeme totiž pozorovat oblast za galaktickým středem. Přesto se astronomové pokusili tvar Mléčné dráhy zrekonstruovat: Jedná se o spirální galaxii s příčkou, jejíž průměr byl určen na víc než 100 tisíc světelných let. Uprostřed se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů sluncí. Společně s dalšími asi 60 hvězdnými ostrovy patří Mléčná dráha do Místní skupiny galaxií.

Slunce leží vně jednoho ze spirálních ramen, asi 26 tisíc světelných roků od galaktického středu. Společně s planetami Sluneční soustavy pak naše hvězda krouží kolem centra Mléčné dráhy rychlostí zhruba 250 km/s, přičemž jeden oběh absolvuje přibližně za 250 milionů let. 

Milky Way, Milchstraße, Mléčná dráha. Pojmenování se stejným významem se používají v různých jazycích pro naši galaxii. Na obloze je viditelná jako mlhavý světlý pás, který tvoří pouhým okem nerozlišitelné hvězdy.

Označení Mléčna dráha vymysleli staří Řekové. Představovali si, že Mléčná dráha je vlastně proudem mateřského mléka bohyně Héry, manželky nejvyššího boha Dia (1. pád Zeus). Bůh Zeus byl velký záletník. S jednou ženou zplodil i syna, který dostal jméno Hérakles (Herkules). Zeus dal Hérakla ve spánku tajně přiložit k Héřině prsu. To proto, že kdo se jako kojenec napil Héřina mléka, mohl být jednou přijat mezi nesmrtelné. Héra se mocným sáním kojence probudila a odstrčila ho od sebe. Vytrysklé mléko se stalo Mléčnou drahou.

Ovšem i slovo galaxie má něco společného s Mléčnou dráhou. Řecké slovo gala znamená mléko. Naší Galaxii staří Řekové říkali prostě Mléko. Slovo dráha přidali až starověcí Římané. Ti naši Galaxii nazývali Via caeli regia, to znamená Královská nebeská cesta. Spojením řeckého gala a římské cesty vznikla Via lactis, Via lactea a v této podobě se označení rozšířilo do světa.

Mléčnou dráhu objevil počátkem 17. století Galileo Galilei.

 

„Použil inteligentně dalekohled nejen na koukání na protilehlá vojska, ale obrátil ho i směrem k obloze. Zjistil, když budeme citovat, že Mléčnou dráhu tvoří myriády hvězd,“ říká jihočeský astronom Miloš Tichý.

Slovo myriáda pochází z řečtiny a označuje číslo deset tisíc. „Ono je tam těch hvězd trochu víc, on se o pár nul spletl, ale to vůbec nevadí. Jako první zjistil, že Mléčná dráha není nic kompaktního, i když to tak vidíme, protože lidské oko není schopno rozlišit jednotlivé hvězdičky“.

Jak vidíme Mléčnou dráhu

Stříbřitý pás táhnoucí se oblohou tvoří ve skutečnosti splývající světlo mnoha miliard hvězd soustředěných ve spirálních ramenech hlavní roviny naší galaxie. Zatímco v zimě vidíme jen její nejužší málo výraznou část, v létě lze spatřit široký místy rozdvojený pruh v souhvězdích Labutě, Orla, Štítu a Střelce. A právě směrem do souhvězdí Střelce hledíme ke středu galaxie. Pás Mléčné dráhy fascinoval člověka zřejmě od pradávna. Krása Mléčné dráhy vynikne jen na temné „přírodní“ obloze. Pro pozorování bychom si měli vybrat místo, kde nesvítí umělé osvětlení – tedy mimo osídlení.

Mléčná dráha a Sluneční soustava

Sluneční soustava je planetární systém ležící v okrajové části naší Galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Od centra Galaxie je celá soustava vzdálená přibližně 30 000 světelných let.

• Ve středové části je hvězda – Slunce, která tvoří 99,8 procenta celkové hmotnosti soustavy.
• Po eliptických drahách kolem centra obíhají planety – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a trpasličí planeta Pluto.
• Většina planet má své přirozené družice – měsíce.
• Dalšími „obyvateli“ jsou asteroidy (planetky) a komety. Planetky se pohybují po celé planetární soustavě, ale většina jich obíhá mezi drahami Marsu a Jupitera, této oblasti říkáme pásmo asteroidů.

Víc o Mléčné dráze, dalších galaxiích i vzdálených planetách si poslechněte v audiu.

  

zdroj: budejovice.rozhlas, rodicka.cz, .stoplusjednicka.cz