Velikonoční neděle s nádivkou, mazancem i upečeným beránkem

 

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je nejslavnostnějším dnem křesťanského církevního roku: skončil dlouhý půst a slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. S tímto svátkem se pojí i množství lidových tradic a jedním z jeho symbolů je pečený beránek.

 

Velikonoční neděle je pravým opakem předchozích šesti postních nedělí: naši předkové se těšili na pořádnou hostinu, atmosféra se nesla ve znamení oslav a svátečního jídla. Někde byl o velikonoční neděli nepsaným pravidlem zákaz práce, sváteční oběd se proto připravoval už dopředu na Bílou sobotu.

Tradičně se jedla například sekanice, známá také jako hlavička nebo nádivka. Dělala se z různých druhů masa, vajec, pečiva (či krupice) a mladých kopřiv. Jako hlavička byl tento pokrm znám především v oblastech, kde se do něj přidávalo i maso z telecí hlavy. Kraj od kraje se ale receptura na toto jídlo liší.

Velikonoční nádivka 

Potřebujete:  10 ks den starých rohlíků, 300 g vařeného uzeného masa, 6 vajec, 150 ml mléka, 3 hrsti mladých kopřiv můžete nahradit petrželkou, 50 g másla, slunečnicový olej na vymazání pekáčku, špetka muškátového oříšku, sůl, čerstvě mletý pepř. 

  

Postup:* Troubu předehřejte na 180 °C.

  

*Rohlíky a vařené uzené maso nakrájejte na kostičky a dejte je do větší mísy. 

 

  

*Oddělte žloutky od bílků a společně s pokrájenými kopřivovými listy, mlékem a rozpuštěným máslem přidejte do připravené směsi a promíchejte.

 

  

*Bílky vyšlehejte do pevného sněhu a opatrně vmíchejte k ostatním surovinám.

   

*Směs ochuťte špetkou muškátového oříšku, čerstvým pepřem a solí a přelijte do pekáčku vymazaného slunečnicovým olejem.

  

*Nechte péct zhruba 40 minut, dokud nebude nádivka pevná a upečená dozlatova.

Další recepty na velikonoční nádivku najdete ZDE.

Velikonoční neděle: zvyky, tradice a význam symbolů

I velikonoční pochoutky skrývaly symboliku, a nejen křesťanskou. Ta pohanská souvisela s vítáním jara a nového života – na stole tak nechyběla vajíčka. do jídel se přidávaly mladé kopřivy či čerstvé bylinky. Katolíci a pravoslavní nosí dodnes velikonoční pokrmy do kostela k posvěcení.

Mezi nejstarší obřadní pečivo patřil mazanec, v předkřesťanských dobách v něm viděli staří Slované symbol slunce, křesťané v něm vidí Boží dar. Stejně jako u bochníku chleba jej proto nahoře jej před pečením vždy nařízli do tvaru kříže, aby jim připomínal smrt Ježíše Krista.

 

Podrobný postup na mazanec i s fotografiemi postupu najdete ZDE.

Postup:

1. Při pečení mazance je důležité, aby všechny suroviny, které použijete, měly pokojovou teplotu. Nechte je proto před přípravou těsta odpočinout v teple.

2. Droždí rozdrobte do mísy na kousky. Přidejte vanilkový cukr, špetku soli, mléko a promíchejte, aby se droždí rozpustilo. Přidejte krupicový cukr, žloutky, rozinky, mandle, polohrubou mouku a zapracujte vařečkou.

3. Poté přilijte rozpuštěné máslo a pomalu důkladně míchejte, aby se všechny ingredience spojily. Hotové těsto nechte kynout 60 minut na teplém místě.

4. Mazanec vyklopte na pekáč vyložený pečicím papírem a uhlaďte do požadovaného tvaru. Uprostřed nařízněte kříž, potřete rozšlehaným vejcem a posypte mandlemi.

5. Vložte do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pečte 20 minut. Poté teplotu stáhněte na 150 stupňů a pečte dalších 25 minut.

Více na https://prozeny.blesk.cz/velikonocni-mazanec?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Na mazanec budete potřebovat:

500 g polohrubé mouky
110 g cukru krupice, 110 g másla
250 ml mléka
1 kostku čerstvého droždí
3 žloutky
1 balíček vanilkového cukru
rozinky
plátky mandlí
špetku soli

Více na https://prozeny.blesk.cz/velikonocni-mazanec?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Na mazanec budete potřebovat:

500 g polohrubé mouky
110 g cukru krupice, 110 g másla
250 ml mléka
1 kostku čerstvého droždí
3 žloutky
1 balíček vanilkového cukru
rozinky
plátky mandlí
špetku soli

Více na https://prozeny.blesk.cz/velikonocni-mazanec?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Symbol kříže je ale mnohem starší než křesťanství: byl v různých kulturách i náboženstvích chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti.

Na velikonoční tabuli nesměl chybět velikonoční beránek, třeba přímo jako pečeně. Kde nebylo rozšířené pastevectví, tam se skopové maso běžně nejedlo a beránek se pekl v symbolické sladké podobě.

Pět variant na velikonočního beránka najdete ZDE.

 

Beránka si můžete také nazdobit, ale je to pracnější.

Vysvětlení, jak je to s beránkem: Beránek jako symbol oběti

Symbolika beránka se vyskytovala již v předkřesťanské tradici, a to v celé středomořské civilizaci, kterou ovládali po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena „Božího stáda“, i židovský Bůh je označován za pastýře.

Křesťané v beránkovi vidí také souvislost s původně židovskou tradicí svátku pesach (pascha), kdy se zabíjel na památku vyvedení izraelského lidu Mojžíšem z egyptského otroctví. Podle legendy měli v předvečer takzvaného Exodu (Vyjití) židé poručeno pomazat dveře svých domů krví obětovaného beránka, aby Hospodinův anděl smrti poznal, kde bydlí Izraelci. Ty pak, narozdíl od prvorozených Egypťanů, ušetřil.

V biblickém vyprávění o obětování Izáka pak nahrazuje beránek poprvé tradiční lidskou oběť – Hospodin nařizuje Abrahámovi, aby místo prvorozeného syna obětoval berana. Křesťané proto vidí v symbolu beránka oběť Ježíše Krista, který také prolil svou krev za druhé.

Věřící na Velikonoční neděli chodí do kostela, kde se slaví mše svaté. V kostelech hoří svíce, které byly zapáleny právě o noční vigilii. Velikonoční neděle by měla být dnem velkých oslav, mnoho rodin si proto dává záležet na bohatém slavnostním obědu.

V tento den se v kostele světí velikonoční pokrmy, jako jsou beránek, mazanec, v minulosti i chléb, vejce a víno. Obléct byste si měli nové oblečení jako znamení nového života.

Většinu z nás určitě potěší, že pověra velí se v tento den vyvarovat úklidu! Nemá se prát, žehlit, mýt nádobí, ale ani nic vyklízet a podobně. Už po staletí bývalo zvykem se v tento den bavit, pořádat tancovačky, zábavy, pít, hodovat a zpívat.

 

Děvčata začala barvit vajíčka už od časného rána. Lidé by se měli hodně navštěvovat, zvykem bývalo své blízké také obdarovat něčím novým. V některých krajích se pořádaly i velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole. Další z pověr také mladým dívkám velí "dáte-li kus mazance, dostanete mládence". Slečny v neděli nosívaly kus sladkého pečiva tomu, kdo se jim líbil.

Také se říká, že kdo na Boží hod velikonoční sní kus upečeného beránka, vždy si najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.

Pranostiky na Velikonoční neděli

• Kdo se v Neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí.
• Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.
• Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.
• Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
• Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. 
  

Zdroj: novinky.cz, nova.cz