Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 15. září 2022

Dovolená v Jeseníkách: Kosárna Karlovice

 

Karlovic je u nás v republice několik, pro mne nejznámější jsou Velké Karlovice na Valašsku. Ve slezských Karlovicích u Bruntálu stojí poslední zachovaný objekt svého druhu, roubenka, která byla v minulosti pro tuto oblast typická.

K návštěvě Karlovic jsme měli i osobní důvod, přítel tam má na hřbitově  pochovaného dědu. Po chvíli hledání jsme byli úspěšní a hlavně spokojenost byla, že o hrob je výborně postaráno. 

Karlovice jsou horskou vesnicí, kde život tepe o poznání pomaleji, než ve městech a lidé to tam chtějí mít hezké. Většina návštěvníků, kteří nejdou jen za turistikou, chtějí navštívit Kosárnu.

 

Kosy, dráty a nejrůznější nářadí. Právě výroba těchto na vesnici nepostradatelných věcí je spojena s historií cenného, památkově chráněného objektu Kosárny v Karlovicích na Bruntálsku.

Dnes zde sídlí pobočka bruntálského muzea a na návštěvníky čeká expozice venkovského bydlení a myslivecký pokoj s pracovnou a kuchyní. Kdo chce, může si prohlédnout lesnickou expozici a dozvědět se více o historii i současnosti lesnictví. Doporučuji všem, kteří chodí do lesa a mají rádi přírodu.

Byli jsme tu vlastně dvakrát. Vím, že někdo slyší "pobočka muzea" a dostává osypky a čelem vzad. Ale v době prázdnin je o tuto "chaloupku" zájem a tak jsme se hned nedostali na řadu, objednali jsme se na určitou hodinu na další den. Na prohlídku může jít omezený počet lidí, místnosti nejsou příliš velké.

 

Historické foto

Podle datace na kabřinci byl objekt kosárny postaven v roce 1600, kdy patřil ke knížecí Horní hamerní huti. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl i drát a nářadí. Rodině Hartlů s menšími přestávkami patřil objekt až do roku 1812, tj. do prodeje kosárny revírníku Řádu německých rytířů Janu Heinrichovi. V roce 1845 byla kosárna převedena do vlastnictví Josefě Langrové, majitelce sousedního mlýna. 

V roce 1898 přešel areál do rukou mlynáře Antona Franka, který jej také pronajímal (v roce 1921 zde bydlely rodiny koláře, dělníka na pile a kočího). Rodina Frankových vlastnila kosárnu až do roku 1945, kdy byla přidělena Josefu a Jarmile Pelánovým. 

V roce 1974 areál zakoupilo Okresní vlastivědné muzeum v Bruntále s myšlenkou využívat jej pro rekreaci svých zaměstnanců, avšak jeho mimořádné stavební a památkové hodnoty mu předurčily úlohu muzea s expozicemi venkovského bydlení a lesnictví. Expozici bydlení tvoří v přízemí byt - výměnek, skládající se z ložnice a obývacího pokoje, v patře domácnost lesníka s pracovnou, ložnicí, kuchyní a pokojem babičky. Lesnické expozice o pěstování a ochraně lesa i o historii lesnictví jsou umístěny v 2. patře objektu.

Objekt bývalé kosárny v Karlovicích je z hlediska architektury tvarově i dispozičně ojedinělý. Z dalších budov v areálu se dochoval zděný chlév a ke špýcharu byla přistavena stodola. V ní se nachází expozice zemědělského nářadí a náčiní, názorně doplňující představu o životě a práci na vesnici v minulosti, také bylinková půda. Součástí areálu je i zahrada.


 

Prohlídka muzea pokračuje také v dodnes dochovaném chlévě, špýcharu a stodole. Návštěvníkům ukazuje, jak tady kdysi lidé žili, bydleli a pracovali.

Kosárna je jediným zachovaným objektem pro oblast kdysi typické jesenické architektury. Kdysi se tu zpracovávalo železo z místních hamrů a později tu byla výrobna zemědělského náčiní včetně kos. Odtud také poněkud zvláštní název.

 

Všimněte si nábytku, je od Dušana Jurkoviče 

https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_QR_f/5h9CZ8.jpeg?fl=res,2200,2200,1

 

 

Na výrobu kosy tady měli takový speciální grif, protože to byl materiál, který se musel vykovat na tenký plech a potom ten list podle nějakého vzoru vystříhat. A muselo se počítat s tím, že čím víc se používá, tak tím víc se na konci klepe, aby byla úzká. Každý kovář na kosu, kterou vyrobil, přidal vlastní značku.

https://www.akceavylety.cz/wp-content/uploads/photo-gallery/Kosarna_Karlovice/Kosarna_Karlovice_11.JPG 

 
https://static.turisticky-denik.cz/images/vizitky/detail/kosarna-karlovice-1487.jpg
Zdroj: mubr.cz

12 komentářů:

  1. Podobnou kuchyň - kredenc znám z dětství. Je pěkné,že je o prohlídku tohoto areálu zájem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, také to znám, obě moje babičky měly ty kredence a ta od taťky ještě starší kus, to by dnes byla historie. ☺ Opravdu je o prohlídku chalupy (Kosárna) zájem, byl tam letní tábor a druhý den s námi byli návštěvníci z Karlovy Studánky, kteří tam došli pěšky.

      Vymazat
  2. Hani mám ráda takováto místa. Tady se mi moc líbí ta ložnice. Pevné a při tom nádherné postele. Podobné vybavení kuchyně jsme měli doma jen ve světlé, krémové barvě a přesně takový kredenc s výklopnou deskou. Tam jsme mívali mouky, chléb a šuplíkách sůl , cukr koření. Vše to bylo krásně po ruce. .Našim ten nábytek dělal truhlář Jautz v Telči. Na stěhování se musela jedna část odšroubovat, protože by to v celku nikdo neunesl jak to bylo těžké. Měli jsme i stejné, tvrdé židle ( takové jsko jsou na fotografii ty bílé), a taťka byl krejčí a tak na ně ušil polštářky. Zase jsem se u Tvého článku dostala do dětství. Vyrostla jsem v hospodářství a tak spoustu těch nástrojů jsme měli doma. Děkuji za hezký článek a přeji Ti krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, hezky jsi zavzpomínala a myslím, že v Kosárně by se Ti hodně líbilo. A to ještě není konec, brzy bude článek o lese. ☺ Tady v areálu té Kosárny je zajímavá i vedlejší budova, jakýsi chlév a sklad zemědělského nářadí, což ale spíše upoutá ty, kdo to aspoň v dětství zažili. Výklad paní průvodkyně pak doplňují sami návštěvníci. Je to hezké.
      Moc děkuji a také přeji příjemně prožitý víkend. ☺

      Vymazat
  3. Karlovice jsou i kus od nás.A i přes ty v Jeseníkách jsme o dovolené jezdívali.Kosárna je nádherná a to kouzelné vybavení.Sice jsem vyrostla ve městě,ale u babičky a tety na vesnici a ještě s velkým hospodářstvím, kam jsme jezdívaly na prázdniny takové vybavení pamatuji.
    Hani,hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, vím, že Karlovic je v republice několik. Ještě bude uvedeno, proč dostaly tento název. Určitě jste tam o dovolené mohli aspoň projíždět, je to velmi blízko do Vrbna p. Pradědem. Je fajn, že to vesnické bydlení a způsob života na venkově jsi sama zažila.
      Děkuji a přeji hezky prožitý víkend. ☺

      Vymazat
  4. Ahoj Hani, moc by se mě v takovém muzeu líbilo, já miluju staré věci. V kuchyni mám také starou kredenc, lavici, výklenek, starou lampu se zvlněným okrajem, stejný stojánek na vajíčka atd. Moje babička, o které se často zmiňuju měla s dědou velké hospodářství, plno zvířat, pole, sad a kosou se sekala tráva pro zvířata i obilí. Na vše si pamatuji, i jak děda kosy naklepával. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Leni, já Ti věřím, že by se ti tam líbilo. Opravdu jsem si tam na Tebe vzpomněla a ne jednou. ☺ Tam bylo tolik věcí "á la Lenka". Byl tam pocit, že ti obyvatelé si jen odskočili a brzy se vrátí domů...
      Moc děkuji a přeji pěkný víkend. ☺

      Vymazat
  5. Hani, děkuji za reportáž. Mám moc ráda taková místa, dýchá z nich historie a taková živočišnost...
    Škoda, že to je od nás tak daleko.
    Měj hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Helenko, že se Ti tato moje reportáž líbí, je to tak, jak popisuješ...
      Děkuji a třeba se někdy do Jeseníků vypravíte. Přeji už hezkou neděli. ☺

      Vymazat
  6. Škoda, že jsem o tomto místě nevěděla, když jsme byli na dovolené v Opavě. Zajížděli jsme i dále, ale přece jen se bez auta nedá obsáhnout všechno. moc pěkná reportáž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, z Opavy je to tam ještě dost daleko, ale třeba si do Jeseníků vyjedete, Ty to umíš naplánovat. My jsme tam byli na 7 nocí, ale s autem a sama jsem překvapená, kolik jsme toho stihli. Můj seriál ještě zdaleka nekončí. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Pozoruhodné ženy: Helena Voldanová a Zelený čtvrtek

Dnešní článek je ke Dni učitelů, který se připomíná v den narození Jana Ámose Komenského. Všem, kteří tomuto nelehkému povolání zasvětili sv...