Kdo byl Tutanchamon?

 

Tutanchamon představuje asi největší egyptologický paradox. Jako panovník patří z historického hlediska k těm nejméně významným. Vládl jen asi deset let (1333 až 1323 před naším letopočtem), na trůn nastoupil jako devítiletý, zemřel asi v 18-19 letech. Nevykonal nic vyloženě převratného. Přesto je jedním z nejslavnějších egyptských vladařů. Důvod? Jeho hrobka. V roce 1922 ji objevil britský egyptolog Howard Carter v Údolí králů. Učinil tak jeden z největších nálezů v dějinách archeologie. 

V roce 2005 byla vytvořena vůbec první rekonstrukce obličeje krále Tuta pomocí CT snímků jeho mumifikovaných pozůstatků. Narodil se jako Tutanchaton, ale v průběhu života se stal Tutanchamonem.

Nebcheperure Tutanchamon byl faraonem Horního a Dolního Egypta - 11. faraon 18. dynastie. Vládl jen 9 let, přibližně v letech 1333–1323 př. n. l. (uvádí se i jiná jen nevýrazně odlišná data). 18. dynastie je staroegyptskou královskou dynastií, řazenou egyptology do historického období označovaného jako Nová říše. Vládla přibližně v letech 1550–1292 př. n. l. 

Tutanchamonovo původní osobní jméno znělo Tutanchaton, což v překladu přibližně znamená: "Žijící podoba Atona", "Živoucí obraz Atonův" či "Dokonalý je život Atonův". Jméno mělo poddaným připomínat, že je přímým potomkem tehdejšího nového nejvyššího boha Atona. V té době došlo k náboženské reformě.

Aton (v překladu z egyptštiny „Sluneční koule“, méně přesně „Sluneční kotouč/disk“) byl ve starověkém Egyptě pojem doložený od 3. tisíciletí př. n. l. pro Slunce jako fyzický jev – označuje jej jako viditelné nebeské těleso a způsob existence slunečních bohů. Panovník Amenhotep IV./Achnaton jej v rámci své radikální reformy učinil středem teologické nauky.

Teprve ve 2. roce své vlády se stal široké veřejnosti dobře známým Tutanchamonem, tj.: "Žijící podobou Amona" atp. Někteří badatelé používají zkráceninu jeho jména a nazývají ho též "králem Tutem", což je ale velmi neoficiální forma.

  

Bůh Amon s typickou čelenkou se dvěma vysokými pery a s holí vas a anchem v rukou. K bradě má připojen nepravý vous a k opasku býčí ocas, které jsou tradiční součástí královských regálií. Jeho hlavním atributem je vysoká péřová koruna se dvěma (pravděpodobně pštrosími) pery, někdy rozdělenými na dvě poloviny a dále vodorovně na sedm částí. Podle převažujícího výkladu tato čelenka symbolizovala Amonovu skrytost: vítr, který pera rozechvíval, byl vnímán jako neviditelná a přesto působící síla analogická povaze Amona. Amonovým posvátným zvířetem byl beran, proto se na jeho vyobrazeních někdy objevují i beraní rohy.

Při svém nástupu na trůn si faraon musel zvolit tzv. trůnní jméno, jež se pak vždy psalo před jeho původním osobním jménem. Pod trůnním jménem byl znám např. v cizině – objevovalo se v korespondenci atp. Od Střední říše bylo definitivně vžitou tradicí, že trůnní jméno obsahovalo nejvyššího boha egyptského pantheonu – boha slunce Rea (v období Nové říše známého pod jménem Amon-Re či Amenre).

  

Nejvyšší Bůh Re (v překladu Slunce, v jiných jazycích obvykle přepisováno jako Ra)

"fa-RA-on" 

Svým jménem se faraoni hlásili k Reovi, za jehož syny se pokládali. Tutanchamon si zvolil za trůnní jméno Nebcheperure (či Nebcheprure), což lze přeložit jako: „Pán zjevení Rea" či "Pán proměny je Re".

 

Jako princ Tutanchaton vyrůstal na královském dvoře svého otce v Achetatonu (dnešní Amarně) ve středním Egyptě. Jako faraon vládl v době velké 18. dynastie. Tato slavná a mocná dynastie, kterou egyptologové považují za jednu z nejvýznamnějších v dějinách, sjednotila v 16. století př. n. l. opětovně Egypt a stala se tak zakladatelkou Nové říše. Tutanchamon vládl královstvím Hornímu a Dolnímu Egyptu (a dalším zemím, podmaněným Egyptem). V jeho době však veleříše 18. dynastie byla již za svým zenitem a musela se smiřovat s četnými neúspěchy, územními ztrátami a ústupem z velmocenského postavení v přední Asii či v Núbii.

  

Panovník Horního Egypta nosil bílou korunu. Panovník Dolního Egypta nosil červenou korunu, mající vpředu vztyčenou kobru.

 

Dolní Egypt

Tutanchamon se stal faraonem v přibližném věku devíti let a vládl až do své smrti (asi 18 let). Pro jeho nízký věk však nepanoval sám a po léta byl jeho poručníkem a skutečným vykonavatelem moci vezír a jeho příbuzný a nástupce Aye.

Původ Tutanchamona

Nejnovější poznatky

Teprve před několika lety se podařilo vědeckému týmu egyptologů prokazatelně stanovit původ Tutanchamona. Početný tým slavného egyptologa Dr. Zahi Hawasse nade vší pochybnost (za pomocí počítačového tomografu, srovnávání DNA a vědeckých a historických metod) potvrdil starší (nejvíce uváděnou) teorii, že mladík byl synem tzv. kacířského faraona Achnatona (tj. původního Amenhotepa IV.). Otcova mumie byla při tomto výzkumu také definitivně ztotožněna. 

Dětství

Tutanchaton/Tutanchamon byl tedy prokazatelně Achnatonovým synem z jeho incestního spojení s vedlejší manželkou a zároveň vlastní sestrou. (Incest, zastarale krvesmilstvo, je sexuální aktivita mezi blízkými příbuznými. Incest je a byl v naprosté většině současných i historických kultur považován za tabu a zakázán). Snad i díky tomu byl mladík slabší fyzické konstituce (což prokázaly testy na jeho mumii). V dětství byl princ Tutanchaton pravděpodobně nezávislý na otcově dvoru a ze začátku byl zřejmě vychováván svou matkou, Achnatonovou sestrou (předčasně zavražděnou), tak svojí babičkou – vlivnou velkou královnou Teje. Proto také neuctíval pouze boha svého otce Atona, jehož jméno nosil, ale i dříve zavedeného boha Atuma, který podle pověsti stvořil počátek světa. Princ se veřejného života nijak nezúčastňoval (není známo jeho vyobrazení z této doby) a žil spíše v ústraní.

Finský spisovatel Mika Waltari  popsal Achnatonovu vládu, reformy a Atonův kult v historickém románu Egypťan Sinuhet.

 

Zdroj: Wikipedie

Pokračování