Když někdo vybere zesnulému úspory ještě před dědickým řízením

 

Končí měsíc, na jehož začátku jsme prožili Dušičky. Většina návštěvníků hřbitova šla a na Vánoce zase nasměruje své kroky za svými rodinnými příslušníky, kteří už léta sní svůj věčný sen, ale úmrtí některých je čerstvé. S tím je spojen i majetek zesnulého. Jde o dědictví. Myslím, že dnešní téma je aktuální stále. Přitom není vůbec radostné. 

Snad každý se už dostal do situace, kdy bylo nutné absolvovat pozůstalostní řízení, během kterého dojde k rozdělení dědictví a případných dluhů. Nejsem právník, snažila jsem se jen v kostce sesumírovat dostupné základy.

Zpronevěra (někdy také defraudace) je trestný čin definovaný v § 206 trestního zákoníku České republiky. Zpronevěry se pachatel (defraudant) dopustí, pokud si přisvojí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Trestná je i samotná příprava.

Řízení o pozůstalosti, které lidé znají také pod názvem dědické řízení, představuje jeden z několika druhů nesporných občanskoprávních řízení. Provádí se za účelem rozhodnutí o právních nástupcích zemřelé osoby, tedy o tom, kdo patří mezi dědice. V rámci tohoto řízení se také zjišťuje, zda po sobě zesnulý člověk zanechal nějaký majetek nebo dluhy, a dále i to, zda před smrtí sepsal závěť či dědickou smlouvu.

Snad každý z nás, kdo žije zodpovědně, spoří a má tedy "nějaké úspory". Jak s nimi pak nakládat? Říkáte si, že takové téma se na blog nehodí? Že není optimistické a vůbec není radostné? Někdo ho však možná i zažil. Zkuste si poslechnout audio, není to příliš dlouhé. Jde o zpronevěru dědictví.

 

Jde o případ mladé ženy, která po smrti své matky vybrala z banky její úspory, i když dědické řízení za účasti notáře zatím vůbec neproběhlo. A nás by mělo zajímat, do jakých problémů se může dostat do té doby bezúhonný pozůstalý.

 

Počítejte s tím, že  notář bude zjišťovat, jaké finanční prostředky byly na účtě ke dni úmrtí zůstavitele a pokud z účtu někdo vybral peníze, musí dědicům ale vyplatit podíl z toho, co na účtě bylo ke dni smrti zůstavitele. Pokud se obáváte nakládání s majetkem zemřelého, oslovte notáře, aby co nejdříve provedl soupis pozůstalosti nebo ustanovil správce dědictví, který bude dědictví hlídat.

Jak se vypořádají jednotlivé produkty

Stavební spoření – řídí se vlastním zákonem o stavebním spoření
Penzijní připojištění – buď osoba s nárokem na odbytné ve smlouvě, nebo klasické dědické řízení
Cenné papíry – běžná součást dědického řízení
Běžné účty a termínované vklady – čekají na dědické řízení, do té doby nadále samy fungují

Vyberte si, komu úspory připadnou U penzijního připojištění máte jako účastník smlouvy právo určit oprávněnou osobu. Pokud vám není lhostejné, co s naspořenými prostředky bude, tak práva využijte.

Podílové listy či akcie? Součást dědického řízení
V případě, že byl zemřelý investor a disponoval cennými papíry, musí tyto až do ukončení dědického řízení zůstat nedotčeny. Nevyplatí je žádnému z dědiců, i kdyby se jich dožadoval sebevíc.

 

Peníze na účtech či termínované vklady – někdy problém s dispozicí
Co se týče běžných nebo vkladových účtů, je třeba za jejich majitele považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Smrtí majitele účtu smlouva sama o sobě nezaniká. Nadále na účet mohou chodit peníze a nadále z něj mohou odcházet peníze například v důsledku trvalých příkazů uzavřených ještě za života zůstavitele anebo například souhlasu k inkasu.

Samozřejmě záleží na tom, zda měl zůstavitel dispoziční právo k účtu sám anebo k tomu pověřil ještě někoho jiného (například někoho z dědiců). Pokud ne, pak se k možnosti ovládat účet dostanou dědicové až děděním. Banka si bez ohledu na to dál účtuje poplatky v nezměněné výši. O něco jednodušší situaci má ten, kdo má k účtu zemřelého disponentské právo. Ani v tomto případě ale nemusí být tak úplně vyhráno. Záleží, jaké konkrétní úkony vám majitel účtu povolil. Obecně mohou disponenti provádět standardní platební transakce, vybírat nebo vkládat peníze, využívat platební kartu i internetové bankovnictví. Změny smlouvy – například rušení účtu ale mezi standardní disponentská práva nepatří.

Problém může nastat i tehdy, jestliže majitel účtu omezil vaši pravomoc pouze na dobu svého života – i takové nastavení disponentského modelu banky nabízejí. V takovém případě pro vás platí postup popsaný výš. Jestliže je k účtu zřízené disponentské právo omezené pouze po dobu života majitele účtu, má banka povinnost disponentské právo zrušit, jakmile se dozví, že majitel účtu zemřel. Jestliže majitel účtu takové omezení neurčil, můžete s účtem nakládat stejně jako dosud.

Zdroj: www.penize.cz, mujrozhlas.cz, internet, idnes,