Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc červen

 

Jako bonus tři události celorepublikového významu:

14. červen - Světový den dárců krve.

 

21. června 1621 - popravy 27 představitelů českého stavovského odboje proti Habsburkům na Staroměstském náměstí v Praze. Prvním z popravených této známé exekuce byl nejbohatší šlechtic z celé plejády - Jáchym Ondřej Šlik. Kat Mydlář měl "plno práce". Jeho katovský meč můžeme vidět v expozici v podkroví zámku v Ostrově.

 

28. červen 1914 -  ,,Tak nám zabili Ferdinanda.“ Výstřely z pistole Gavrila Principa ukončily životy arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie Chotkové, staly se záminkou pro rozpoutání 1. světové války. Je to 109 let. 

 Pranostiky:

Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

 Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle. 

Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá. 

 

 Vybrané události za měsíc červen z Moravskoslezského kraje:

1. červen 1953

Přelom měsíce května a června roku 1953 byl v ostravském i v celorepublikovém denním tisku ve znamení obsáhlých informací občanům k měnové reformě, která proběhla k 1. 6. 1953 a oficiální místa ji do poslední chvíle před veřejností tajila. Před sedmdesáti lety např. Nová Svoboda informovala své čtenáře, jak správně vyplnit formulář „Pokladní doklad o výměně peněz“ a jak při výměně postupovat, dále byly zveřejňovány srovnávací ceníky některých obchodů (např. Obchodní dům Ostravica) a informace, které měly širokou veřejnost uklidnit a zmírnit rozhořčení nad touto událostí.

6. červen 1825

Dne 6. 6. 1825 se v Moravské Ostravě narodil puškařský mistr Adolf Huvar (zemřel 11. 1. 1898). Řemeslo zdědil po svém otci Janu Huvarovi, který byl v letech 1823–1839 jediným puškařem ve městě. Jan byl ročně schopný vyrobit až čtyři pistole a čtyři pušky. Hlavně kupoval a dál opracovával, dřevěné pažby si vyráběl sám. Jeho syn Adolf byl přijat jako puškařský mistr v roce 1853 do cechu kovářů, kolářů a sdružených řemesel v Moravské Ostravě. Byl zručným puškařem a dodavatelem kvalitních pušek pro střelecký spolek v Moravské Ostravě. Jedna jím ze signovaných pušek s dřevěnou pažbou a ozdobným kováním je dnes uložena ve sbírkách Ostravského muzea.  

7. června 1885       

Dne 7. června 1885 se v ostravských novinách Mährisch-schlesischer Grenzbote objevila zpráva o petici více než 20 členů moravskoostravského obecního výboru příslušným úřadům s žádostí o urychlené řešení žalostného stavu řetězového mostu přes Ostravici v Moravské Ostravě. Výtky poukazovaly na nevhodné umístění mostních pilířů a kleneb snižující průtok. K nápravě bohužel nedošlo a 15. září 1886 kolem osmé hodiny ráno se most zřítil. Opavský týdeník připsal vinu na této události nedbalosti a nesvědomitosti těch, jichž úkolem bylo dbát o nutné opravy řetězového mostu a za pravdu bylo dáno těm, kteří již dříve poukazovali na špatný stav konstrukce.

7. červen 1913

Dne 7. 6. 1913 byla ve Slezské Ostravě udělena první samostatná knihkupecká koncese, kterou získal Robert Flössel z Klimkovic. Zkušenosti v oboru sbíral u knihkupců v Moravské Ostravě, Opavě a Olomouci. Potřebné prostory pro provoz knihkupectví se mu podařilo získat na Zámostí. Tento dům již nestojí, nacházel se v místech dnešní Frýdecké ulice v prostoru mezi památníkem 1. československé tankové brigády a slezskoostravskou radnicí.  

9. červen 1991    

9. červen je dnem zřízení Slezské univerzity v Opavě.

10. června 1948

Dne 10. června 1948 dorazila na hlavní nádraží v Přívoze 350členná skupina řeckých dětí, které přijely do Československa z Řecka zmítaného občanskou válkou (1946–1949). Děti doprovázeli lékaři a ošetřovatelé. Jak uvádí dobový deník Nová svoboda: "Děti nasedly děti do autokarů, které je rozvezly do ozdravoven v Beskydech a na Opavsku“. Mnohé z nich se zde natrvalo usadily a staly se součástí početné řecké komunity žijící v Severomoravském, později v Moravskoslezském kraji.

11. červen 1577

Dne 11. 6. 1577 obnovil olomoucký biskup Jan ostravskému řeznickému cechu starý cechovní řád svého předchůdce Jana Doubravského z roku 1550, jehož „nadání na pergameně vysazené neopatrnosti ke skáze přišlo“. Obnovený cechovní řád řeznického cechu obsahoval velké množství příkazů „jak se v řemesle svém mají říditi a chovati“. V úvodní části bylo pamatováno také na to „aby korúhev a svíce v kostele měli podle pořádku cechu svého.“ V další části textu bylo uvedeno např., že porážet dobytek, prodávat maso a vlastnit krám směl jen příslušník cechu. Maso prodávat v době od svatého Jiří do svatého Martina mohla jen polovina mistrů, od svatého Martina do svatého Jiří však všichni. Provinilci byli trestáni stáním na hanbě ve slaměném věnci. Biskup se při vydání řádu odvolával na staré zvyklostní pořádky uvedené ve zničeném cechovním řádu.  Foto: Opis listiny olomouckého biskupa Jana z 11. června 1577. 

11. červen 1742   

Jako důsledek vratislavského míru uzavřeného 11. 6. 1742 Slezsko rozděleno mezi Prusko (větší část) a Rakousko (menší část), kdy hranici tvořila na teritoriu knížectví řeka Opava; město Opava se stává hlavním městem rakouského Slezska a současně sídlem Královského úřadu a Slezského veřejného konventu.

13. červen 1927

Toho dne se vydali pěšky z Kunčic, doprovázeni hudbou, tři mladí Ostraváci - Jaroslav Venhač z Vítkovic, Adolf Hirsch z Kunčic a Miloš Stuž z Vítkovic - na studijní cestu kolem světa. Cesta byla plánována na dobu asi 10 let. Zdrojem obživy měl být prodej poštovních známek, pořádání přednášek nebo publikování cestovních zkušeností. Plánovaná trasa vedla přes Německo, odtud do Holandska, Belgie, Francie, Španělska, přes Riviéru do Švýcarska, Itálie a zpět do Jugoslávie, dále do Řecka a odtud směrem do Asie. Podle svědectví obecní kunčické kroniky se jeden z účastníků - Adolf Hirsch z Kunčic - vrátil již na jaře 1928 zpět.  O dalších účastnících výpravy není v kronice nic zaznamenáno.

19. červen 1932

Právě tehdy byla slavnostně otevřena na dnešní Sokolské ulici v Moravské Ostravě sokolovna tělocvičné jednoty Sokol Moravská Ostrava I, která je známá jako Čapkova. Puristicky pojatá stavba postavená v letech 1931–1932 podle projektu brněnského arch. Miloslava Kopřivy byla koncipovaná jako budova s půdorysem písmena L a rovnou střechou. Dominantním prvkem se staly cihlové obklady, které lemují celou budovu a byl jimi obložen i hlavní vstup. Cvičenci našli v nové sokolovně všechno, co pro svou činnost potřebovali - velký tělocvičný sál, divadelní podium, kanceláře a další prostory pro cvičení, vlastivědné přednášky nebo slavnosti.

Foto: Čapkova sokolovna na Sokolské ulici v Moravské Ostravě na počátku 40. let 20. století.

24. červen 1851      

Ke dni 24. června 1851 byl zprovozněn řetězový most přes řeku Ostravici spojující Moravskou a Polskou Ostravu, který stál v místě dnešního mostu Miloše Sýkory. Jednalo se o devátý most tohoto druhu v českých zemích. Vyrobily jej sobotínské železárny dle návrhu Josefa Seiferta ze zemského stavebního ředitelství. Byl dlouhý 123,2 m a široký i se zábradlím 6, 32 m. Stavební práce byly zahájeny v květnu 1847, předpokládaný termín dokončení v roce 1849 se nepodařilo dodržet z důvodu vypuknutí tyfové a cholerové epidemie ve městě. Most se zřítil 15. 9 1886.

26. červen 1870

Dne 26. června 1870 byl vydán výnos ministerstva orby, kterým byla v Ostravě zřízena horní škola. Jednání o založení horní školy ostravští těžaři zahájili koncem 60. let v souvislosti s prudkým rozvojem těžby a růstem počtu horníků. Vedení horních závodů začalo pociťovat nedostatek odborně technicky vzdělaného personálu, což byla překážka pro řízení těžby a hlavně pro dodržování bezpečnosti práce. Důraz na odborné vzdělání dozorců kladlo koncem 60. let i vídeňské ministerstvo orby a báňské hejtmanství, které v nedostatečném vzdělání dozorců viděly i příčiny velkého množství důlních úrazů, neštěstí a katastrof. Pro nedostatek vhodných prostor bylo vyučování zahájeno až v roce 1874. Na vydržování školy se podílely jednotlivé horní závody podle počtu dělnictva a počtu žáků, které na školu vysílaly. 

28. červen 1910

Na ostravsko-karvinské elektrické dráze došlo 28. června 1910 ke srážce osobního a nákladního vlaku. Když osobní vlak o dvou vozech, v nichž se nacházelo 90 až 100 cestujících, zastavil na zastávce Petřvald, vrazila lokomotiva nákladního vlaku do zadního osobního vozu. Bylo slyšet praskání a lámání a pak volání o pomoc. Lokomotiva při srážce vykolejila a i přesto tlačila osobní soupravu 8—10 m. Závěsný osobní vůz byl úplně rozbit, zraněno bylo 8 osob, z toho 2 těžce. Vina byla přisuzována správě dráhy, neboť z úsporných důvodů neobsazovala místo brzdaře, kterým měl být obsazen poslední vůz, pokud měl nákladní vlak více než čtyři vozy.

30. června 1943

Byl z Ostravy vypraven transport Židů do Terezína. Byl to již pátý transport. Deportoval hlavně starce ze židovského starobince. Další, šestý transport ze 4. března 1945, byl složen z osob ze smíšených manželství. Oba poslední transporty se skládaly ze 124 židů, z nichž zemřelo 35 v Terezíně a 25 v dalších koncentračních táborech. Hromadné transporty ostravských židů nebyly vypravovány bez obtíží. Někteří židé totiž neuposlechli rozkazu k deportaci a volili raději dobrovolnou smrt, než aby podstoupili cestu, z níž nebylo stejně návratu. Sebevraždy židů ostravské gestapo nepovažovalo v té době za nic mimořádného a bralo je téměř s uspokojením na vědomí.  

Zdroj: www.ostrava.cz