Změnil alkohol dějiny?

aneb "politika z jiného pohledu". 

Po nedávném článku se vracím k tématu, proto bez nějakého úvodu.  Snažila jsem se zjistit, odkdy "se pije", ale spíše najdete konstatování, že pivo a víno jsou tady odedávna. Pálenka od chvíle, kdy vznikl první destilační přístroj, což přišlo později. Pivo je doloženo v Gilgamešově eposu. To by mohlo pomoci, jenže... Uvádí se, že je to epos z 2. tisíciletí př. n. l. V egyptských hieroglyfech je zaznamenáno, kolik piva mají dělníci dostávat při stavbě pyramid, aby dobře stavěli. Takže pivo je tu od počátku naší civilizace. Pivo se vaří a tak někde bylo zdravější než voda. 

O víně se říkalo, že to je nápoj bohů a v Arménii bylo v roce 2010 objeveno krásné "technologické zařízení" na výrobu vína, staré prokazatelně 6000 let. Někteří tvrdí, že spadané a kvasící ovoce mohli  jako první požívat už "brontosauři" nebo jiní živočichové, jsou to však dohady. Dokonce se říká, že některé opice jsou alkoholici. Není od toho vyjádření „mít opici“? Nevím.

V dějinách jistě nepřekvapí, že o některých věcech rozhodují kolikrát maličkosti. I takové, skryté na dně sklenky. Ovšem, jak jsem nakoupila, tak prodávám. Na každém šprochu pravdy trochu. 

V dnešním článku budou případy, kdy alkohol ovlivnil dějiny, nebo se předpokládá, že tomu tak bylo.

 

To, že mnoho králů a císařů holdovalo této droze, určitě nepřekvapí. Připomenu českého krále Václava IV., kterého aktuálně uvádím v Toulkách českou minulostí. Král se prý v roce 1398 na francouzském dvoře opil tak, že jednání musela být o tři dny odložena.

Velmi známé jsou atentáty na prezidenty v USA. I tady se spekuluje, jestli členové ochranky nepili alkohol. Začnu případem JFK a ty známé záběry z Dallasu jsme viděli mockrát. Někteří si tu dobu mohou pamatovat. Kolik toho bylo napsáno za ta desetiletí, ale je otázka, jestli členové zvláštního oddílu tajné policie určeni k ochraně J. F. Kennedyho, toho osudného dne také něco nepožili.  Někdejší člen prezidentova ochranného oddílu totiž vznesl obvinění, že v době, kdy on sám byl pověřen touto službou, „pili někteří členové oddílu whisky i pivo již k snídani.“ 

 

Státní návladní Spojených států E. V. Hanrahan a jiné vysoce postavené úřední osoby nazvaly vznesené obvinění „fantastickým tvrzením“. Zda to byl skutečně výmysl nebo ne, to se bohužel asi nikdy nedozvíme. Ono kdoví, jestli se tu pravdu skutečně někdy dozvíme... 

Bez ohledu na to, zda hrálo či nehrálo pití nějakou úlohu při zavraždění prezidenta J. F. Kennedyho, historie se nemýlí, když udává, že alkohol sehrál smutnou úlohu už při zavraždění prezidenta Lincolna.

 

Osudného dne 14. dubna 1865 (pět dnů po skončení války Severu proti Jihu), navštívil společně se svou manželkou slavnostní představení ve Fordově divadle. Toho dne byl k ochraně prezidenta Lincolna určen strážník washingtonské městské policie J. F. Parker.  Ačkoli měl na svou službu nastoupit ve čtyři hodiny odpoledne, neohlásil se dříve než v sedm hodin večer. Chvilku před ochodem prezidenta a jeho manželky na divadelní představení. Po příchodu do budovy divadla opustil Parker své stanoviště v blízkosti prezidentské lóže a odešel s Lincolnovým lokajem a kočím pít do nedaleké hospody. Co se stalo dál, je už dobře známo, ale není známo, zda se vůbec Parker do divadla vrátil. Pokud ano, v době střelby (ve 22 hod.) nebyl na svém místě.

 

 

Klobouk Abrahama Lincolna. Lincoln nechal přidat černou hedvábnou smuteční pásku na památku svého syna Willieho. Naposledy si ho vzal 14. dubna 1865 do Fordova divadla. 

___________________________

Alkohol se nevyhnul ani válečným dobám. Během první i druhé světové války byl nepřítel schopen zjistit spoustu důležitých informací, např. pohyby vojenských oddílů i trasy lodních plaveb spojenců. Stačilo mít vyzvědače, kteří se specializovali na tajné odposlouchávání toho, co si mezi sebou vykládali opilí důstojníci a námořníci. Zní to možná neuvěřitelně, že by právě tyto praktiky zajišťovaly úspěšnou činnost německých ponorek. Bylo - nebylo?

Japonskému úspěchu v překvapivém útoku na Pearl Harbor pomohla prý skutečnost, že mnoho amerických důstojníků i členů mužstva v předvečer přepadu mocně "holdovalo alkoholu". Velitel Mitsuo Fuchida pak prohlásil, že japonské císařské námořní síly plánovaly svůj útok na Pearl Harbor na časné nedělní ráno (7. prosince 1941) proto, aby využily běžného návyku mnohých amerických vojáků, totiž jejich sobotního večerního popíjení.

  

Pearl Harbor - den amerického smutku.

Lstiví Francouzi věděli, že jejich vínu málokdo odolá...

V první světové válce prý mohly německé oddíly obsadit Paříž, kdyby se neopily během posledních fází svého tažení. Popsáno je to takto: „Lstiví Francouzi zanechali své sklepy plné silných alkoholických nápojů.“ Němci do těch sklepů sestoupili a vyšli z nich v tak opilém stavu, že nebyli schopni bojovat.

V průběhu bitvy o Francii v roce 1940 prý byli přemoženi alkoholem zase četní francouzští vojáci. To, že se fasoval alkohol, je známo. Francouzská armáda věřila v neprostupnost Maginotovy linie, a tak vojáci leželi za ní popíjející svá oblíbená červená i bílá vína. Německý oddíl, tentokrát střízlivý, se nezastavil a nepodnikl už žádný vpád do vinných sklepů, ale obešel těžce opevněnou linii, na kterou Francouzi spoléhali, a vtáhl do Paříže.

     

Obchvat Maginotovy linie je známou věcí.

A za Napoleona?  

  

Clément-Auguste Andrieux: Bitva u Waterloo. Obraz vytvořený v roce 1852 zachycuje útok francouzských kyrysníků na střed anglického postavení.

Podívat se můžeme i na proslulou bitvu u Waterloo, v níž byl Napoleon v konečné a rozhodné bitvě své válečné kariéry poražen. I zde sehrál důležitou roli alkohol. Maršál Michal Ney, vrchní generál francouzských armád, který měl podle rozkazu přispěchat Napoleonovi na pomoc, se příliš zpozdil. Proč?

Celou noc popíjel burgundské víno, a proto nebyl schopen následujícího dne dorazit včas. Ney na své "noční radovánky" draze doplatil. Byl dodatečně souzen za zradu pro neuposlechnutí rozkazu, odsouzen k trestu smrti a zastřelen.

 

Maršál Michel Ney. Víte, že se vůbec nedivím, že před bitvou popíjel? Nebylo to žádné ucho, ale vrchní generál fr. armád a měl zodpovědnost. Jistě mu došlo, že válečnou kariéru Napoleon už zvrátit nemůže. Výsledek bitvy se dal předpokládat a Ney věděl, že to budou jatka. Ovšem, vítěze se nikdo neptá, jestli byl střízlivý nebo si také dal do nosu. Je to VÍTĚZ. 

"K večeru, když byl pluk seřazen v koloně, urazila dělová koule vedle mne hlavu kapitánu Fisherovi a vyřadila z boje pětadvacet mužů. Za celá dlouhá léta služby jsem neviděl střelu s ničivějším účinkem." — Thomas Morris

Podobných případů bychom v průběhu let našli mnoho. Budu ráda, pokud někdo uvede jiný případ, o kterém jste četli. 

Zdroj: zahadyzivota.cz, Wikipedie