Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 3. dubna 2024

Kolem Karvinského moře a kousek dál

 

Tento příspěvek už déle čeká na uvedení, vždy ho jiný přeskočil. Nevím, jestli někdo zná Karvinou, spíše město mnozí hodnotí a přitom tam nebyli. "Šikmý kostel" je známý díky románům paní Lednické, ale o moři jste asi neslyšeli. Dnes spousta zeleně, historie a dokonce moře - i to je Karviná. Teď nemám na mysli třetihorní moře k lázeňským účelům, to je jiná kapitola. V létě lidé vyhledávají koupání a tady je rarita, která patrně nikde jinde není. Koupání s výhledem na důlní věž a kolem je ticho, protože je to vzdáleno od ruchu centra města, ale ne zas tak, aby tam člověk nedošel pěšky. To je  Karvinské moře.

Od roku 2020 je území Karvinského moře  využíváno k rekreaci a k rybaření. Byla vytvořena pláž a jsou tam lavičky, převlékárny, lehátka, zastínění, vstup do vody včetně malých mol a plovoucího mola, jak vidíte na fotografii. Je tam malé volejbalové písčité hřiště i místo pro otužilce se speciálním vstupem do vody. Za odpočinkem tu jezdí i bývalí horníci, kteří třeba zrovna pod tím jezerem kopali uhlí.

 
Vybrala jsem krátké video, které nabízí i dost informací a nemusím je tady psát:

 
Podívejte se na naši procházku, kterou jsme zahájili v Darkově u mostu Sokolovských hrdinů. Fotografie si rozklikněte:
 
Auta přes něj sice nejezdí, ale slouží také jako vycházková "kolonáda". Most je téměř 56 metrů dlouhý a 5,6 metru široký, jeho výška je 6,25 metru. Železobetonová konstrukce s neobarokními prvky byla postavena v r. 1925 podle návrhu ing. Franze Rabeho. Ten se inspiroval mosty, které se v té době stavěly zejména v Belgii. Použil úsporný, ale technicky velmi náročný Vierendeelův nosník. 
Je to "vymakaný" konstrukční systém, který najdeme po celém světě, Vierendeel byl Belgičan. Pro lepší porozumění klikněte ZDE
 
Kdysi po něm normálně jezdila auta, z důvodu poddolování musel být pozvednut o 2 metry, aby ho neohrozila velká voda. Dnes je to kulturní památka a dostal se i na minci: 
 
 
Řeka Olše (Olza) je pohraniční řeka, která rozdělila původní Těšín na Cieszyn a Český Těšín. Pramení v PL u Istebne, na naše území přitéká u Bukovce a po 71km toku se  v Bohumíně vlévá do Odry. 
 


 
To je Karvinské moře v první polovině března 2024.
 
 
Vzhledem k cyklostezce, která vede kolem, je Karvinské moře také zastávkou, kde je možné strávit chvíli v klidu na břehu vody a třeba si smočit unavené nohy.
 




Jsme v Loukách nad Olší, kdo netuší, kde to je, dám mapku: 
 
 Louky nad Olší jsou místní částí Karviné a kostel na snímcích je zasvěcen svaté Barboře. To je patronka horníků. Jenže ten kostel byl vlastně odsvěcen... Byl postaven v letech 1808-18 a byl to farní kostel. Nyní chátrá a je ponechán svému osudu. Podrobně jsem o něm psala ZDE
Foto z dronu, všude kolem kostela bývala obydlená vesnice Louky:
 
 
Každý, kdo někdy hořekujete nad zničenou krajinou, přijeďte sem, do Louk a projděte si to tam. Tady poznáte, co je skutečně zničená krajina.
 


Tyto staré fotografie nejsou moje, jsou z netu a interiér se takto už nedá nafotit. Fotky byly pořízeny v r. 1995, kdy tento kostel končil. Vkládám je k připomenutí toho, jak dnes opuštěný kostel vypadal. Na hlavním oltáři mohli věřící vidět umělecky hodnotný obraz Kristus na kříži od rakouského malíře Doeringera z roku 1808. Nad ním v lunetě na návštěvníky shlížela svatá Barbora. Na bočních oltářích byly umístěny obrazy svatého Josefa, Panny Marie a Jana Křtitele – díla těšínského malíře Klementa Lobra z roku 1848. 
Jak to tady žilo! Představuji si, kolik asi dětí, většinou z hornických rodin, tu bylo pokřtěno. Kolik manželských párů právě tady vykročilo na společnou cestu životem. A také s kolika lidmi tu proběhlo rozloučení a ti pak zakončili svoji pouť na blízkém hřbitově. Před pár lety sem kamarádka přivezla svou 90letou maminku (narodila se v Loukách) a ona už nic nepoznávala, ani hrob předků nenašli...  😥
 
Kostel je poddolován a trhliny ve zdivu vypovídají o rozdílném sesedání terénu pod jeho základy. Je nebezpečné tam chodit. Proto byl ponechán svému osudu. Uvnitř je to bez zařízení a co tam zůstalo, je zničené. Vždy, když mám možnost, chci aspoň projít kolem této chátrající památky a udělám pár fotek. Vždy si říkám, možná je to naposledy. Zatím se opuštěná stavba skoro 30 let drží... 
Koho zajímá, jak to v takovém kostele vypadá, věnujte čas tomuto videu: 
 
  
V dáli jsou vidět Těšínské Beskydy a my jsme v Loukách v části Zátiší.
 

Toto je nový kostel svaté Barbory postavený o kus dál a projektovaný ve tvaru slzy architektem Ladislavem Mirtem. Měl nahradit ten zničený. Vysvěcen byl v roce 2001. Architekt se rozhodl pro podobu slzy proto, aby vyjádřil smutek nad devastací krajiny, kterou poznamenala těžba černého uhlí.
 

Český a polský břeh Olše by měla spojit nová lávka pro pěší a cyklisty. Vyrůst má v části Louky, čímž propojí Karvinou s obcí Haźlach na polské straně. Lávka by tak měla sloužit jako součást mezinárodní cyklostezky, realizace by měla proběhnout do roku 2025. Tohle je vizualizace:
 
Jaro je v přírodě Těšínského Slezska znát.
 
Jsme v Chotěbuzi, ke které patří i část Podobora. Tam je archeologická lokalita, jedna z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Archeopark vznikl tam, kde dříve bývalo opevněné hradisko z doby ještě před příchodem Slovanů, v tzv. halštatském období. 
V době slovanského osídlení hradiště přímo pod ním protékala řeka Olše. Později, při velkých záplavách, o které tu nebyla nouze,  se řeka už nevrátila do původního koryta a tak dodnes Olše teče asi o 300 metrů dál. Je to vidět na mapě z Archeologického atlasu ČR, odkud jsou i další fotky hradiště.
 
 
Hradiště Chotěbuz-Podobora se nachází zhruba 2 km severovýchodně od středu obce Chotěbuz na vyvýšené ostrožně u řeky Olše, v blízkosti původní významné obchodní stezky.
 
  
Slovanské osídlení je datováno od poloviny 8. století až do počátku 11. století. Areál tvoří dvě předhradí a akropole. Přístupový most byl volen tak, aby v případě ohrožení mohl být stržen, případně zapálen.
 
Délka opevněné soustavy o rozloze asi 1,7 ha dosahuje přibližně 400 m. Na hradišti byly nalezeny především obytné a výrobní stavby i množství artefaktů - pazourkové odštěpky, šípy a keramika. V současné době je zde Archeopark s novou vstupní budovou a archeologicko-přírodovědnou expozicí.

V Chotěbuzi je také největší hraniční přechod mezi ČR a PL. Pro turisty je zajímavý Rybí dům s velkými akvárii a samozřejmě rybami. Ty si tam můžete dát i v kuchařské úpravě na talíři.
 
Svou náplní to byl velice pestrý výlet.

10 komentářů:

  1. Hani, moc děkuju za představení Karvinského moře a jeho okolí.
    Přiznám se, že patřím k těm, kteří o Karviné a její pohnuté historii vědí hlavně díky knihám Karin Lednické. Těším se na třetí díl Šikmého kostela, který má vyjít v dubnu.
    Je báječné, že se místa po vytěžených a opuštěných dolech dočkala rekultivace a návratu k přírodě. Děje se to i na severu Čech. 👍👍
    Měj hezké dny.🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, já hlavně děkuji za zájem. Paní Lednické patří největší uznání, vidíš, musely se napsat knihy, aby tuto oblast vůbec někdo vzal na vědomí.
      Rekultivací bych tady mohla představit více, ale Karvinské moře je hodně povedené.
      Měj také příjemné dny s dobrým počasím. 👍

      Vymazat
  2. Hanko, pěkně jste vyletovali mě většinou známými místy ať už osobně,nebo z reportáží. Opět se potvrdilo, že už u nás není černo a pusto. Ovšem něco za něco, stále říkám mému muži, pro turisty ráj - památky,hory, přehrady - výplň dovolené,či prodlouženého víkendu za každého počasí. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď, když je až překvapivě pěkné počasí, byla by škoda sedět doma. Dnes jsme byli na výletě a zítra se chystáme taky. Přesvědčili jsme se, že i v nedalekém okolí člověk stále nachází něco nového, nepoznaného. Brzy k tomu dám i fotky. 👍

      Vymazat
  3. Hanko, díky za zajímavý článek a fotky. Jsou to pro mě místa neznámá, tak se vždycky ráda podívám. Karvinské moře, to je nádherné místo pro dovolenkování, v létě je tam určitě o koupání velký zájem. Výlet jste si udělali parádní. Měj se hezky, pá 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, nedivím se, že tato místa neznáš. Je pravda, že toto místo prošlo rekultivací krajiny a v létě je tam o koupání velký zájem. Třeba se tam někdy ještě podíváme. 👍

      Vymazat
  4. Moc zajímavý příspěvek, Hani. Jsou to místa pro mne vzdálená, nepoznaná, užila jsem si tvé fotky i text. Moc se mi líbí ten opuštěný kostel, taková místa mám ráda, dýchá z nich historie a je na nich většinou úžasný klid. Podle videa ani není v tak hrozném stavu, byla jsem v horších... bohužel. Nový kostel je navržen s hezkou myšlenou.
    Přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji za pochvalu mého příspěvku. Tím, že jsou to místa vzdálená, nemůžeš je znát. Je mi jasné, že podobných opuštěných kostelů je víc, tento čeká na svůj konec v poddolovaném území.
      Také přeji příjemný den. 👍

      Vymazat
  5. Krajina po dlouholeté těžbě se mění opět v ráj, krásnou přírodu, jen to nejde hned. Stejné je to v našem kraji. Celá země z těchto krajů zbohatla a přesto, že jsou to kraje krásné a pomalu se vrací přírodě a připravují se možnosti ubytování a aktivního využití volného času pro místní, dovolenkáře i turisty, stále jsou to kraje nejchudší a s mnoha vyloučenými lokalitami. To je bohužel, ta druhá strana mince. Často to slyším jak lidé z bohatších části naší zemičky těmto místy doslova pohrdají, že než na dovolenou k vám nebo k nám, raději pojedou k moři... Při tom vůbec netuší, jak krásná místa lze v těchto krajích navštívit a užít si hezkou dovolenou a mnohdy za mnohem menší peníze.. Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, moc děkuji za komentář, který psal ten, kdo takový kraj poznal nebo v podobném žije. To se hned pozná a to, co jsi napsala, je pravdivé. Ano, celá země bohatla třeba z našeho regionu - byly tu doly a hutě, lidé přicházeli za prací a hlavně za výdělkem. Jen těch šachet co tady bylo! Jak se to celé změnilo, mnozí opět odešli a kraj, myšleno příroda a životní prostředí je vyšťavené, např. původní Karviná naprosto zmizela, což si lidé ze vzdálených oblastí ani nedovedou představit: to, že pěkné a fungující město prostě zmizelo. A všude tam žili lidé se svými osudy. Zůstal tam vlastně jen ten šikmý kostel, který teď všichni znají a nebýt románu paní Lednické, mnozí by se to ani nedověděli.
      Další pravdou je, že také vnímám - slyším nebo čtu ta slova pohrdání právě lidí z bohatších krajů. Ano, teď jsou v bohatším kraji a tady na ty lidi se dívají přes prsty. Většina z nich tu nebyla, horníka viděla z televizní obrazovky a nikdy by tuto práci nemohli dělat, ale mají jasno. Tohle mi hlavně vadí, to podceňování a spojování lidí s mnohde vydrancovaným krajem.
      Příroda si opravdu poradí, to jsem se na mnoha místech přesvědčila. Před lety tu byla kamarádka z Kanady a jak projížděla regionem, tak říká: Ale ono to opravdu nevypadá tak nejhůř, jak jsem slyšela. Ta zeleň a příroda ty stopy někdy fakt zakryje. Mohla bych o tom psát "romány".
      Ještě jednou děkuji za názor a vyjádření a přeji pěkné jarní dny. 👍

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Kaštan - síla přírody i léčivé využití květů

  Kaštan zná každý už od dětství. Správně je to jírovec maďal. Po celém světě existuje asi 15 druhů této dřeviny. Doba květu závisí jednak n...