Dnešní příspěvek navazuje na naši návštěvu Komorní Lhotky. V tomto ročním období, kdy stromy jsou bez listí a tím i ty horské hřbety jsou odhalené, navíc lednová obloha je většinou šedá, je to na fotografiích znát.
Pokračovali jsme k Bylinným lázničkám. Mnoho lidí vůbec neví o tom, že Komorní Lhotka bývala lázeňským místem a vědět, že tam malé lázničky jsou dosud, je málo. Zjišťovala jsem údaje, které nabízím všem zájemcům. 🙇
Malé lázničky vznikly v 19. století na svahu Goduly. Zdejší
pramenité vřídlo využil na svém pozemku sedlák Jiří Walica a vystavěl
primitivní lázně se třemi dřevěnými vanami.
Byly zde poskytovány koupele v odvarech z horských bylin. Lázničky
později zanikly, ale jejich tradice byla obnovená v roce 1966 z podnětu
ČSČK v Komorní Lhotce a Hnojníku. Dnešní objekt je rozšířen
o finskou saunu s bazénkem napájeným přímo z říčky Stonávky.
Můžete
si přečíst, jak to kdysi v Komorní Lhotce žilo. Používaly se metody
Sebastiana Kneippa, který používal odvary z bylin a jehličí a jeho
metody se užívaly i v domácím prostředí. Hosté měli možnost ubytovat se v
soukromí. Nájemci většinou nabízeli dva pokoje s kuchyní a možností
využití zahrady, někteří nabízeli celé patro opět s kuchyní a zahradou.
Pobyty byly týdenní, měsíční nebo na celé léto. Ceny se k roku 1906
pohybovaly v rozmezí 10-20 korun za týden, 30-80 korun za měsíc a 80-150
korun za celé léto. V tomto období nabízelo ubytování 9 nájemců.
O hosty se staral lázeňský lékař Johann Höflich,
který je uváděn i jako vedoucí ústavu. Byly zde prováděny vodoléčebné
kúry, bylinné koupele a probíhala zde léčba pitím syrovátky a mléka.
Léčila se zde hlavně onemocnění dýchacích cest, poruchy nervového
systému - hysterie, hypochondrie, migrény, melancholie, onemocnění
cévního systému, činnost a funkce pohlavních orgánů, chronická
onemocnění trávícího traktu, onemocnění žaludku, střevní katary, poruchy
pohybového ústrojí, revmatismus, dna, klouby, kůže, otylost.
Zařízení
bylo v provozu od 15. května do 1. listopadu, hlavní sezóna probíhala
od 1. července do 1. září. V době vedlejší sezóny stál pobyt v ústavu
3-5 zlatých, v době hl. sezóny 4-7 zlatých.
V
r. 1890 koupil vodoléčebný ústav hoteliér Appelt z Frýdku a vedl jej ve
vlastní režii. Požárem v r. 1903 byl ústav zcela zničen. Objekt byl
později vybudován znovu, ale už jako Hotel Stiller. V r. 1908 vdova
Appeltová prodala svůj hotel p. Stillerovi z Těšína. Hotel Stiller byl v
rukou příslušníků této rodiny s přestávkami do 30. let.
Dalším
majitelem hotelu byl od r. 1931 Josef (Joža) Vochala, statkář z
Bohumína, který byl velice činný v mnoha oblastech života. Chtěl
zachovat místní lázeňskou tradici a výrazně ji rozšířit. V počátcích
Lázeňský hotel nabízel v květnu denní penzi s ubytováním pro jednu osobu
v ceně 25.- Kč a v červnu 30.- Kč, v červenci a srpnu pak za 35.- Kč.
Hostům byly dále nabízeny každou neděli a svátky několikrát týdně
koncerty v lázeňském parku a v sále pak čaje o páté s tancem. V době
mimosezónní byly pořádány v hotelové kuchyni spolkové kuchařské kurzy,
jimiž byl obohacen letní pobyt hostů praktickým i teoretickým vyučování.
Oficiální status lázní však toto místo nevlastnilo.
(čerpáno ze zdroje Mgr. I. Pavelková)
Hotel Stiller se v r. 1947 dostal do rukou firmy
Jäckl Karviná, později zde bylo rekreační středisko VŽKG. Nějakou dobu
fungoval jako hotel Premiér, dnes jsou tu byty pro seniory.
V
turistickém hotelu Santis jsme zakončili svoji zimní anabázi. Zašli
jsme na oběd a autobusem jsme jeli zpět k nádraží do Hnojníka. Viděli
jsme, že Komorní Lhotka je
využívána jako místo k odpočinku, také východisko pro četné turistické
túry do okolí, např. na Prašivou. Vidíte, takovou malou obec jsme
navštívili a kolik se toho dá napsat, že? 😉
Zaujala vás aspoň trošku Komorní Lhotka?
Zajímavý článek. Je hezké že ty malé lázně ještě fungují. Když jsme jezdili takto s manželem, tak nám třeba bylo líto, že už nefungují lázně Sedmihorky kousek od Turnova a ty krásné budovy chátrají a takových míst je bohužel víc.
OdpovědětVymazatBellissimo, vi siete regalati proprio degli splendidi giorni di relax in un luogo molto caratteristico.
OdpovědětVymazatBylo to příjemné i v tomto počasí a budu mít ještě podobný příspěvek. ☺
VymazatLázní a léčebných kůr není nikdy dost - Hani, o tebou popsaných jsem netušila. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatHani, zajímavosti jsou všude a ty je umíš najít. Početla jsem si ráda.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji příjemný den. Helena
Hanko, Komorní Lhotka je naše srdcovka, bylo by podivné, pokud bych to zde nezmínila. Vždy tam najdeme klid při procházkách a mnohé o Komorní Lhotce jsem nejen na svém prvním blogu napsala, ale šířím dál mezi seniory historii Komorní Lhotky. S podivem vzali na vědomí, že tam lidé dříve jezdívali na lázeňské pobyty. Pro mnohé jsou lázně "LÁZNĚMI" jen pokud mají léčivé prameny ☺Ovšem zdravý vzduch, který už ani tam není tak zdravý jako kdysi, pohyb v podobě horských výšlapů, včetně pozvolných procházek v podhúří Beskyd, kdysi zdravá strava, to vše blahodárně působilo na organismus návštěvníků. Samozřejmě pokud se k tomu přidaly bylinky ať už formou koupelí, či čajů, k tomu masáž, nemělo to chybu. Ovšem musíme mít na zřeteli, že si to v té dávné době mohli dovolit pouze bohatší vrstvy, nicméně z té střední velmi malý počet. Ve starých Bylinných lázní jsem byla několikrát a musím říct, že dnes tam přidají esenci, dříve ještě krátce po revoluci to byl poctivý bylinný výtažek přímo louhovaný, před hostem litý do vany. Ty tam byly už takové klasické koupelové s výpustí do kanálu bez přímého napojení. Vůni bylinek bylo cítit ještě při odpočinku na lůžku v té samé kabince. Milé, čisté a útulné, takové echt odpočinkové, umocněné ještě hrnkem bylinkového čaje, občas jako bonus koláč pečený paní lázeňskou. Pokud byl zájem stran hosta, paní lázeňská se rozpovídala a to se pak pěkně relaxovalo a odcházelo s pozdravem "na shledanou" příště. Hanko, ráda jsem si přečetla a mnohé stran historie Komorní Lhotky doplnila.
OdpovědětVymazatKomorní Lhotka mě zaujala už svým názvem,ale nepřišla jsem na to,kde jsem se s ní setkala.
OdpovědětVymazatU nás mě hodně mrzí Lázně Sedmihorky,které už několik let chátrají.A to jsou v krásném místě Českého ráje.
Hani,hezký večer
Když píšeš o lázních tedy koupelových, vzpomněla jsem si, že v Krhové pod Jehličnou stál hotel, o kterém jsem se na tabuli naučné stezky hned vedle dověděla, že tam byly původně docela vyhledávané koupelové lázně. Pak po sametu, když se rozjelo podnikání hotel koupila jedna mně známá Ing, a ve spolupráci s nějakou cizí cestovkou měla velké plány s vybudováním hotelu včetně koníren a bazénů. Takové vyjížďky na koních po okolní krajině, no super né? Jak bombasticky začala s přestavbou, tak rychle a bombasticky nastal konec a hotel chátral a chátral a chátral a dneska je z něj už jen pár hromádek strojově požvýkaných a rozdrcených cihel a betonu. Je to velká škoda. A každém byť malé lázně v pěkné přírodě si zaslouží zachovat. Vzpomínám si, že o Komorní Lhotě psala kdysi Fukčárinka ještě na blog.cz
OdpovědětVymazat