Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 4. září 2025

Židovský hřbitov Strážnice

Při návštěvě Strážnice se nám naskytla možnost prohlídky tamního židovského hřbitova. 
K synagoze a přilehlému hřbitovu se dostanete úzkou uličkou mezi domy, která vede z Bzenecké ulice. 
 
  
Židovské osídlení ve Strážnici se předpokládá od 13. století, první doložená písemná zmínka je z roku 1447. Hřbitov byl založen v polovině 17. století, tzn. po třicetileté válce. Písemné zprávy uvádějí, že majitel strážnického panství hrabě Magnis, který přišel k majetku díky konfiskacím původního majitele panství Jetřicha z Žerotína, daroval v polovině 17. století Židům k založení nového hřbitova kus pozemku u židovské čtvrti. Na nový hřbitov byly přeneseny i starší náhrobky z původního hřbitova v zástavbě strážnického Starého města. Klikněte: Zvukový průvodce

Celková výměra současného hřbitova dosahuje rozlohy 5093 . Původně se vcházelo průchodem v hrobnickém domě, kde ještě dnes je na stěnách zbytek kovové pokladničky na dary. Dnes návštěvník vstupuje dřevěnou bránou, která byla postavena až v 80. letech 20. století. Vstupné se tam neplatí, do synagogy ano. Po roce 1945 byl hřbitov osázen stromy. 

Při procházení hřbitova si můžete prohlédnout různé typy náhrobků. V r. 2007 Federace židovských obcí začala s obnovou tohoto hřbitova. Nejdříve byla opravena hřbitovní zeď a pak bylo nutné postavit povalené náhrobky, protože ležícím kamenům nedělá dobře vlhkost, ale když jsou postavené, vítr je vysušuje. Byl očištěn povrch náhrobků od mechů a řas, které udržují vlhkost a vypouštějí kyseliny, kterými kámen narušují. Některé náhrobky  jsou nyní na vrchní části osazeny ochranným plechem. Náhrobky byly uspořádány do třiceti pěti nepravidelných řad ve směru severovýchod-jihozápad. Odhaduje se, že na hřbitově je asi 1500 hrobů, nejstarší pochází z roku 1647. Poslední pohřeb na strážnickém židovském hřbitově proběhl v roce 1959.  

Pro fungování židovské obce je důležitý rabín. Tento pojem znamená „učitel“, původní význam slova rav je „mistr“ nebo „pán“. Nejznámějším je asi Rabbi Löw (Maharal) díky známému příběhu o Golemovi, kdy stvořil člověka z hlíny. Pověst o Golemovi však vznikla až v 19. století, dlouho po Maharalově smrti. Na židovských hřbitovech jsou nejvýznamnější rabínské hroby, na jejichž náhrobcích jsou zobrazeny žehnající ruce. Ty se ve Strážnici nacházejí hned vedle východní strany synagogy. Je zde pohřben i rabín Aron ben Benjamin ha-Levi (+1686). 

Starší náhrobky byly z pískovce a texty na náhrobcích byly do poloviny 19. století vytesány pouze v hebrejštině. Později byly texty dvojjazyčné nejprve hebrejsko-německé, později i hebrejsko-české. Pokládání kamínků na hroby je zvyk z dob odchodu Židů z egyptského zajetí. Když pak putovali pouští, na hroby vršili kameny, aby zvířata těla nevyhrabala. 
Na náhrobcích najdeme také jména rodin, které jsou příbuzensky spojeny s významnými osobnostmi. Např. náhrobky se jménem Popper ukazují, že tato významná a rozvětvená podnikatelská rodina působila kromě Vídně, Prahy a dalších měst také ve Strážnici. Spisovatel Ota Pavel se narodil jako Otto Popper a do této široké rodiny patří také jeden z největších myslitelů 20. století sir Karel Raimund Popper (nar. 1902 ve Vídni).

 
Strážnická synagoga byla r. 1870 upravena stavitelem Leopoldem Slovákem. Původní předsálí se schodištěm na půdu ženského oddělení bylo zbořeno a  byl sjednocen styl obou vchodů pro muže a ženy.
 Dne 22. 6. 1941 byla synagoga zdemolována příslušníky oddílů SA. Byl přitom zabit i představený náboženské obce Hermann Felix, když odmítl vydat Němcům klíče. Po válce byla synagoga využívána jako sklad. V roce 1991 byla navrácena Brněnské židovské obci.
 
 

V severní části hřbitova jsou dětské hroby. 



Zdroj: Městské muzeum Strážnice

18 komentářů:

  1. I já mám v úmyslu navštívit židovský hřbitov, ale chci to v době, kdy budou mít hřbitovy podzimní "šaty" (loni to kvůli záplavám nevyšlo). Mně se hřbitovy celkově líbí, hodně je navštěvuji (ale neprezentuji). Hezké povídání a snímky. Pěkný den přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle, jak popisuješ, svoje návštěvy hřbitovů vůbec nevybírám. Zkrátka mám čas nebo možnost, tak jdu. Šat nešat. ☺Já jsem na hřbitov zvyklá chodit od dětství, k tomu mě vedla babička, takže pravidelná péče o hroby mi problém nedělá a zrovna jsem nechala jeden hrob rekonstruovat. A jasně, ani já každou návštěvu hřbitova nedávám na blog, to bych toho měla plno. ☺
      Díky za pochvalu a také přeji klidné a příjemné dny.

      Vymazat
  2. Hani, tam jsem byla, jak na hřbitově, tak v synagoze, Strážnice se mi líbila i ve Skanzenu, tak památky po městě. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Strážnice je tak známá, že ji během roku navštíví tisíce lidí, podobně jako my. Ještě chystám další článek. ☺

      Vymazat
  3. Já na hřbitov chodím uklízet a občas jej projdu, jen fotím pouze naše hroby. Jinde hřbitovy moc nenavštěvuji ani nefotím a ani nevyhledávám i když mnohé náhrobky jsou skutečná umelecká díla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem od dětství zvyklá chodit na hřbitovy, pečuji o tři hroby, které i oplácím. Klidně mi řekni, jestli není vhodné fotit na hřbitovech, když to nejsou naše hroby, tohle mě vůbec nenapadlo. Osobně si to nemyslím. Já právě na hřbitově vnímám ten klid, historii daného místa a jsem ráda, že partner je stejně naladěn. V tomhle se shodnem. Takže my pravidelně navštívíme několik hřbitovů (ty moje a jeho) a bereme to jako normální. Někdo na hřbitov nezajde za celý rok, ale to je jiná kapitola...

      Vymazat
  4. Mám hřbitovy ráda a nejen ty židovské. Je na nich přece historie města.
    Průvodce si ráda poslechnu, teď jsem se s chutní podívala na fotka a přečetla tvé dojmy.
    Hani, přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to jsi napsala krásně a pravdivě! "Je na nich přece historie města". Kolikrát jsme s partnerem zajeli do jeho rodiště a pak na Šumavu a vždy naše kroky vedly na hřbitov. Tam se vnímavý člověk dozví věcí... Jsem ráda, že Tě to zaujalo a děkuji.
      Helenko, i Tobě přeji úspěšný den. ☺

      Vymazat
  5. Tak toto místo bych určitě navstívila. Je to zajímavé a tajemné a líbí se mi, že tu nebývá vsechno přesné srovnané...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že na židovský hřbitov zajdeme jen zřídkakdy a vlastně tam nikoho nepotkáš, snad jen turisty jako my. Tak nevím, jak to ti pozůstalí mají, samozřejmě vím, od r. 1959 se tam nepohřbívá. A tam se nenosí květiny a neuvidíš svíčku. Zkrátka, jiné zvyky...

      Vymazat
    2. Hřbitovy nebývají na našich cestách hlavním cílem, ale když na nějaký narazím, chci aspoň nakouknout. Kdysi jsem tak byla na židovském hřbitově v Mikulově. Je pravda, že tyto hřbitovy jsou hodně jiné než ty klasické... Těžko říct, jak to tam funguje, ale jak ty píšeš, tady ty věci, které známe, tam člověk nevidí.

      Vymazat
    3. Máš pravdu, Lili. Ani my za hlavní cíl výletu nebo dovolené nepovažujeme hřbitov, ale někdy i tam zajdeme. Podle hřbitova, třeba i v cizině, dost poznáš mentalitu místních lidí. Jak je zvykem tam o hroby pečovat, jaké pomníky tam mají a mnohdy tam najdeš i známou osobnost. Já jsem byla v zahraničí jen na hřbitovech ve Francii a Rakousku, samozřejmě Slovensko. Třeba v Saint Tropez jsem objevila hrob Rogera Vadima, což byl první manž. Brigitte Bardot. V Paříži jsem chtěla navštívit hřbitov Père Lachaise, už kvůli osobnostem, které tam spočívají. Tam ročně přijde 3,5 mil. návštěvníků. Jsou tam hroby Oscara Wildea, Balzaca, Delacroixe, Chopina, Edith Piaf..., člověk si připomene mnohé poznatky. Oni dokonce ve dnech kulturního dědictví připravují tématické procházky pro návštěvníky po tomto hřbitově. Pěkná tradice.

      Vymazat
  6. Ahoj Hani, já mám hřbitovy ráda, hlavně ty staré venkovské. Příspěvek máš hezky zpracovaný, ostatně jako vždycky. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jak jsem už psala, také navštěvujeme hřbitovy, ale to jsou křesťanské. Moc děkuji za pochvalu příspěvku, protože milá slova potěší.
      Měj se co nejlépe. ☺

      Vymazat
  7. Hřbitovy navštěvuji velmi ráda pro klid,který tam nacházím.Mám to už od dětství a přivedla mě k tomu babička.Hodně s námi cestovala po příbuzných a první místo,kam jsme se podívaly byl hřbitov.A když tam najdu krásné staré náhrobky jsem ještě více spokojená.Na židovské hřbitovy mám dost smůlu,bývají zavřené.Je to i u nás v Turnově.
    Ráda jsem si proto podívala na tvůj příspěvek.Hani,hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, z Tvých slov vyplývá, že jsme tohle měly podobné. Také mě k návštěvám hřbitova přivedla babička. Naučila mě starat se o hroby a nyní jsme zvyklí chodit na hřbitovy dost často.
      Židovský hřbitov v našem dosahu máme, ale je nový a vždy je brána zamčená a na hřbitově nikdo. Takže já musím využít svých cest, pokud to chci vidět. ☺
      Jsem ráda, že Tě příspěvek zaujal a přeji příjemný pátek.

      Vymazat
  8. Strážnický židovský hřbitov jsi zdokumentovala opravdu podrobně. Děkuji. my jsme ho kdysi jen prošli, ale navštívili jsme synagogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, je fajn, že jste tam byli. My jsme měli v plánu těch strážnických památek víc. Zrovna jsem připravila další díl. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 243. schůzka: Život Jana Roháče z Dubé, odjinud z Tehova a ze Siona

Panování krále Zikmunda, ačkoli krátké, stalo se jediným řetězem nepřetržitým útrap a zklamání pro všechny horlivější podobojí. Veřejné úř...