Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)
čtvrtek 4. září 2025
Židovský hřbitov Strážnice
Při
návštěvě Strážnice se nám naskytla možnost prohlídky
tamního židovského hřbitova.
Ksynagoze a přilehlému hřbitovu se dostanete úzkou uličkou mezi domy, která vede z Bzenecké ulice.
Židovské osídlení ve Strážnici se předpokládá od 13. století, první doložená písemná zmínka je z roku 1447.Hřbitov byl založen v polovině 17. století, tzn. po třicetileté válce.Písemné zprávy uvádějí, že majitel strážnického panství hrabě Magnis, který přišel k majetku díky konfiskacím původního majitele panství Jetřicha z Žerotína, daroval v polovině 17. století Židům k založení nového hřbitova kus pozemku u židovské čtvrti.Na nový
hřbitov byly přeneseny i starší náhrobky z původního hřbitova v zástavbě strážnického Starého města. Klikněte:Zvukový průvodce
Celková výměra současného hřbitova dosahuje rozlohy 5093 . Původně se vcházelo průchodem v hrobnickém domě, kde ještě dnes je na stěnách zbytek kovové pokladničky na dary. Dnes návštěvník vstupuje dřevěnou bránou, která byla postavena až v 80. letech
20. století. Vstupné se tam neplatí, do synagogy ano.Po roce 1945 byl hřbitov osázen stromy.
Při procházení hřbitova si
můžete prohlédnout různé typy náhrobků. V r. 2007Federace židovských obcí začala s obnovou tohoto
hřbitova. Nejdříve byla opravena hřbitovní zeď a pak bylo nutné postavit povalené
náhrobky, protože ležícím kamenům nedělá dobře vlhkost, ale když jsou postavené, vítr je vysušuje.
Byl očištěn povrch náhrobků od mechů a řas, které
udržují vlhkost a vypouštějí kyseliny, kterými kámen narušují. Některé náhrobky jsou nyní na
vrchní části osazeny ochranným plechem. Náhrobky byly uspořádány do třiceti pěti nepravidelných řad ve směru
severovýchod-jihozápad. Odhaduje se, že na hřbitově je asi 1500 hrobů, nejstarší pochází z roku 1647. Poslední pohřeb na
strážnickém židovském hřbitově proběhl v roce 1959.
Pro fungování židovské obce je důležitý rabín. Tento pojem znamená „učitel“, původní význam slova rav je „mistr“ nebo „pán“. Nejznámějším je asi Rabbi Löw (Maharal) díky známému příběhu o Golemovi,
kdy stvořil člověka z hlíny. Pověst o Golemovi však vznikla až v 19. století,
dlouho po Maharalově smrti. Na židovských hřbitovech jsou nejvýznamnější rabínské hroby,
na jejichž náhrobcích jsou zobrazeny žehnající ruce. Ty se ve Strážnici nacházejí hned
vedle východní strany synagogy. Je zde pohřben i rabín Aron ben Benjamin
ha-Levi (+1686).
Starší náhrobky
byly z pískovce a texty na náhrobcích byly do poloviny 19. století
vytesány pouze v hebrejštině. Později byly texty dvojjazyčné nejprve
hebrejsko-německé, později i hebrejsko-české. Pokládání kamínků na hroby
je zvyk z dob odchodu Židů z egyptského zajetí. Když pak putovali pouští, na hroby
vršili kameny, aby zvířata těla nevyhrabala.
Na náhrobcích najdeme také jména rodin, které jsou příbuzensky
spojeny s významnými osobnostmi. Např. náhrobky se jménem Popper ukazují, že tato významná a rozvětvená
podnikatelská rodina působila kromě Vídně, Prahy a dalších měst také ve
Strážnici. Spisovatel Ota Pavel se narodil jako Otto Popper a do této
široké rodiny patří také jeden z největších myslitelů 20.
století sir Karel Raimund Popper (nar. 1902 ve Vídni).
Strážnická synagoga byla r. 1870 upravena stavitelem Leopoldem Slovákem.
Původní předsálí se schodištěm na půdu ženského oddělení bylo zbořeno
a byl sjednocen styl obou vchodů pro muže a ženy.
Dne 22. 6. 1941 byla
synagoga zdemolována příslušníky oddílů SA. Byl přitom zabit i
představený náboženské obce Hermann Felix, když odmítl vydat Němcům klíče. Po válce byla synagoga
využívána jako sklad. V roce 1991 byla navrácena Brněnské
židovské obci.
I já mám v úmyslu navštívit židovský hřbitov, ale chci to v době, kdy budou mít hřbitovy podzimní "šaty" (loni to kvůli záplavám nevyšlo). Mně se hřbitovy celkově líbí, hodně je navštěvuji (ale neprezentuji). Hezké povídání a snímky. Pěkný den přeji.
Takhle, jak popisuješ, svoje návštěvy hřbitovů vůbec nevybírám. Zkrátka mám čas nebo možnost, tak jdu. Šat nešat. ☺Já jsem na hřbitov zvyklá chodit od dětství, k tomu mě vedla babička, takže pravidelná péče o hroby mi problém nedělá a zrovna jsem nechala jeden hrob rekonstruovat. A jasně, ani já každou návštěvu hřbitova nedávám na blog, to bych toho měla plno. ☺ Díky za pochvalu a také přeji klidné a příjemné dny.
Já na hřbitov chodím uklízet a občas jej projdu, jen fotím pouze naše hroby. Jinde hřbitovy moc nenavštěvuji ani nefotím a ani nevyhledávám i když mnohé náhrobky jsou skutečná umelecká díla.
Já jsem od dětství zvyklá chodit na hřbitovy, pečuji o tři hroby, které i oplácím. Klidně mi řekni, jestli není vhodné fotit na hřbitovech, když to nejsou naše hroby, tohle mě vůbec nenapadlo. Osobně si to nemyslím. Já právě na hřbitově vnímám ten klid, historii daného místa a jsem ráda, že partner je stejně naladěn. V tomhle se shodnem. Takže my pravidelně navštívíme několik hřbitovů (ty moje a jeho) a bereme to jako normální. Někdo na hřbitov nezajde za celý rok, ale to je jiná kapitola...
Mám hřbitovy ráda a nejen ty židovské. Je na nich přece historie města. Průvodce si ráda poslechnu, teď jsem se s chutní podívala na fotka a přečetla tvé dojmy. Hani, přeji příjemný den. Helena
Helenko, to jsi napsala krásně a pravdivě! "Je na nich přece historie města". Kolikrát jsme s partnerem zajeli do jeho rodiště a pak na Šumavu a vždy naše kroky vedly na hřbitov. Tam se vnímavý člověk dozví věcí... Jsem ráda, že Tě to zaujalo a děkuji. Helenko, i Tobě přeji úspěšný den. ☺
Je pravda, že na židovský hřbitov zajdeme jen zřídkakdy a vlastně tam nikoho nepotkáš, snad jen turisty jako my. Tak nevím, jak to ti pozůstalí mají, samozřejmě vím, od r. 1959 se tam nepohřbívá. A tam se nenosí květiny a neuvidíš svíčku. Zkrátka, jiné zvyky...
Leni, jak jsem už psala, také navštěvujeme hřbitovy, ale to jsou křesťanské. Moc děkuji za pochvalu příspěvku, protože milá slova potěší. Měj se co nejlépe. ☺
I já mám v úmyslu navštívit židovský hřbitov, ale chci to v době, kdy budou mít hřbitovy podzimní "šaty" (loni to kvůli záplavám nevyšlo). Mně se hřbitovy celkově líbí, hodně je navštěvuji (ale neprezentuji). Hezké povídání a snímky. Pěkný den přeji.
OdpovědětVymazatTakhle, jak popisuješ, svoje návštěvy hřbitovů vůbec nevybírám. Zkrátka mám čas nebo možnost, tak jdu. Šat nešat. ☺Já jsem na hřbitov zvyklá chodit od dětství, k tomu mě vedla babička, takže pravidelná péče o hroby mi problém nedělá a zrovna jsem nechala jeden hrob rekonstruovat. A jasně, ani já každou návštěvu hřbitova nedávám na blog, to bych toho měla plno. ☺
VymazatDíky za pochvalu a také přeji klidné a příjemné dny.
Hani, tam jsem byla, jak na hřbitově, tak v synagoze, Strážnice se mi líbila i ve Skanzenu, tak památky po městě. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatAno, Strážnice je tak známá, že ji během roku navštíví tisíce lidí, podobně jako my. Ještě chystám další článek. ☺
VymazatJá na hřbitov chodím uklízet a občas jej projdu, jen fotím pouze naše hroby. Jinde hřbitovy moc nenavštěvuji ani nefotím a ani nevyhledávám i když mnohé náhrobky jsou skutečná umelecká díla.
OdpovědětVymazatJá jsem od dětství zvyklá chodit na hřbitovy, pečuji o tři hroby, které i oplácím. Klidně mi řekni, jestli není vhodné fotit na hřbitovech, když to nejsou naše hroby, tohle mě vůbec nenapadlo. Osobně si to nemyslím. Já právě na hřbitově vnímám ten klid, historii daného místa a jsem ráda, že partner je stejně naladěn. V tomhle se shodnem. Takže my pravidelně navštívíme několik hřbitovů (ty moje a jeho) a bereme to jako normální. Někdo na hřbitov nezajde za celý rok, ale to je jiná kapitola...
VymazatMám hřbitovy ráda a nejen ty židovské. Je na nich přece historie města.
OdpovědětVymazatPrůvodce si ráda poslechnu, teď jsem se s chutní podívala na fotka a přečetla tvé dojmy.
Hani, přeji příjemný den. Helena
Helenko, to jsi napsala krásně a pravdivě! "Je na nich přece historie města". Kolikrát jsme s partnerem zajeli do jeho rodiště a pak na Šumavu a vždy naše kroky vedly na hřbitov. Tam se vnímavý člověk dozví věcí... Jsem ráda, že Tě to zaujalo a děkuji.
VymazatHelenko, i Tobě přeji úspěšný den. ☺
Tak toto místo bych určitě navstívila. Je to zajímavé a tajemné a líbí se mi, že tu nebývá vsechno přesné srovnané...
OdpovědětVymazatJe pravda, že na židovský hřbitov zajdeme jen zřídkakdy a vlastně tam nikoho nepotkáš, snad jen turisty jako my. Tak nevím, jak to ti pozůstalí mají, samozřejmě vím, od r. 1959 se tam nepohřbívá. A tam se nenosí květiny a neuvidíš svíčku. Zkrátka, jiné zvyky...
VymazatAhoj Hani, já mám hřbitovy ráda, hlavně ty staré venkovské. Příspěvek máš hezky zpracovaný, ostatně jako vždycky. Lenka
OdpovědětVymazatLeni, jak jsem už psala, také navštěvujeme hřbitovy, ale to jsou křesťanské. Moc děkuji za pochvalu příspěvku, protože milá slova potěší.
VymazatMěj se co nejlépe. ☺