Holubích křídel šum

Článek je zamyšlením nad tím, jak se postupně mění názory lidí i tradice, přitom v různých státech tomu bývá jinak. 

Nadpis je z písně Holubí dům, autorem textu je p. Zdeněk Svěrák. Je to balada o ztraceném domě a lásce, která se odehrává v údolí plném holubů. Pan Svěrák vložil do slov písně své dětství a dospívání. Jeho tatínek byl nejen včelařem, ale také holubářem a on od malička slýchal šum křídel, když se holubi slétali na hozenou pšenici a vířili prach jejich dvorku. 🎶

Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
stával v údolí mém starý dům.
Ptáků houf zalétal ke krovům,
měl jsem rád holubích křídel šum.

Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach.
Ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.

Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví,
míval stáj roubenou, bílý štít.
Kde je dům holubí a ta dívka kde spí,
vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít. (úryvek)

Kdysi bylo běžné vidět na českých a moravských vesnicích dvorky s holubníky. Kdo by si dnes do zahrady dal holubník, že? Asi by se brzy stal terčem kritiky, se sousedy by nevydržel a hned by zasáhla i "hygiena". Holubníky jsou v některých skanzenech, ale spíše jako doklad minulosti, už bez holubů. Lidé se obávají zdravotního rizika, které holubi přinášejí - trus, chlamydie atd. Všude ale lidé nejsou tak alergičtí na holuby. Ve "světě" narazíte na náměstí plná holubů, sedají si vám na ramena a zobají z ruky kousky pečiva. A nikomu to nevadí. Zažila jsem to např. při návštěvě Paříže, hlavně opakovaně v Benátkách, kde na náměstí sv. Marka hejna holubů prolétávala nízko nad hlavami a turistům sedali na rameno. Tady jsou vnímáni jako kolorit města, prodává se i krmení pro holuby. Zkuste u nás krmit holuby a reakce bude okamžitá. 🙆 Z archivu jsem vybrala pár fotografií:

Možná jste také viděli v televizi, jak papež vypustí bílou holubici. Je to symbol náboženský, lidé jsou nadšeni a nikdo nepoukazuje na riziko nákazy.

Odborníci říkají: Holubi mají vůbec nejvyšší tělesnou teplotu ze všech zvířat: 43° C. Savčí parazité a patogenní mikroorganismy v nich proto málokdy přežijí. Holub má také výborný zrak, z výšky jednoho kilometru dokáže dohlédnout do vzdálenosti 80 km. To bychom potřebovali, co? 😉

V národních písních a pověstech se duše člověka proměňuje nejčastěji do podoby bílé holubice. Tak je bílá holubice symbolem míru a holoubek se objevuje nejen v baladě Karla Jaromíra Erbena, ale dostal se do lidových písní. Dodnes si pamatuji text písně "Sivá holubičko", kterou jsme zpívali ve školním sboru a já mám vlastní zážitek, když na vystoupeních jsem zpívala sólo:

Sivá holubičko, kdes byla?
Sivá holubičko, kdes byla?

Kdes to svoje popelavé peří,
Kdes to svoje popelavé peří, ztratila?

Kdes to svoje popelavé peří
Kdes to svoje popelavé peří, ztratila?

 

Ztratila já jsem ho na poli,
Ztratila já jsem ho na poli.

A to tobě, můj zlatej synečku,
A to tobě, můj zlatej synečku, navzdory.

A to tobě, můj zlatej synečku,
A to tobě, můj zlatej synečku, navzdory.

„Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí držeti pevně vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu!“ Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

Zdroj: https://citaty.net/temata/holub/

„Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí držeti pevně vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu!“ Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

Zdroj: https://citaty.net/temata/holub/

Holubi byli až celkem donedávna užiteční souputníci člověka a lidé jim vykazovali patřičnou úctu. Prvním holubářem byl možná už v pravěku neandrtálec. To se odráželo také ve rčeních a pověrách.

První, s čím se holubi spojují, je láska a věrnost, manželské štěstí a harmonie v rodině. Tato symbolika je založena na schopnosti holubů strávit celý svůj život s jediným „partnerem“: nejčastěji si tito ptáci vybírají svého partnera jednou provždy. Holubi jsou výborní rodiče.

Lidovou tradicí bylo vyrábět štípané holubičky ze dřeva, ty se zavěšovaly v domácnostech a často nad kolébku, kde je ve vzduchovém víru, pořád se pohybuje: 

 

 

Pokud se ti zdá ve snu o pečeném holubovi, znamená to, že v brzké době dostaneš nějaký dar. Holubi byli v lidových moudrostech často spojováni se štěstím, má ho ten, kdo slyší třikrát zavrkání bílého holuba. A když vás pokálí holub? Už ve Staročeském snáři se píše: "Od holuba pokálen býti, štěstí míti." Možná se vám to už stalo. 😉

V Národních listech z roku 1914 jsem našla články o poštovních holubech v armádě.

 

Možná jste slyšeli o statečném poštovním holubovi jménem Cher Ami, kterému Francie udělila Válečný kříž za chrabrost v boji s nepřítelem!

Když v roce 1914 vypukla první světová válka, začaly obě strany stavět opeřenou armádu. Britská armáda pověřila podplukovníka Alfreda Henryho Osmana, aby vytvořil holubí letku Army Pigeon Service. Francouzi zase experimentovali s chovem holubů v mobilních holubnících z koňských povozů a dvoupatrových autobusů. 

Poštovní holub Cher Ami si vysloužil vysoké vyznamenání za hrdinskou službu, když vojákům předal 12 důležitých zpráv během těžké bitvy na západní frontě u Verdunu 1916. Uvádí se, že při své poslední misi v říjnu 1918 holub doručil důležitou zprávu s postřeleným hrudníkem a křídlem, v pouzdru visícím na vazu roztříštěné nožky. A doletěl! Zpráva byla důležitá a díky tomu zachránila životy 194 amerických vojáků tzv. ztraceného praporu 77. pěší divize.👍

Další příklad hrdinských holubů: 

 

Na závěr úryvek z další známé písničky:

 

Vyletěla holubička ze skály, ze skály,
probudila modré oči ze spaní,
probudila modré oči ze spaní.
Kdyby byly modré oči nespaly,
nespaly, byly by tu holubičku dostaly,
byly by tu holubičku dostaly.