Příspěvek navazuje na výlet do obce Heřmánky. Město Odry dostalo název podle řeky, která vody ze svého povodí odvádí do Baltského moře. Začneme přírodní památkou Vrásový soubor v Klokočůvku, je zhruba 9 km od města Odry.
Tady si milovník geologie přijde na své. V oblasti se těžila břidlice a v nedalekém Budišově nad Budišovkou je Muzeum břidlice, jediné svého druhu v ČR. Je v budově bývalého mlýna. Břidlice se dříve používaly hlavně jako krytina na pokrývání střech, jako stavební kámen nebo také jako obklad a dlažba.
V Klokočůvku uvidíte tektonickou zvrásněninu břidlicového
útvaru, jež se vlivem tlaků v zemské kůře tak zajímavě vytvaroval, že
bychom jen těžko hledali jejich původní vodorovné vrstvení. Přesto to původně bylo rovné!
Na úpatí
skalky najdete otvor připomínající skalní sluj. A hned si lidé vymysleli pověst, že tímto otvorem vylétá jednou za čas ze skály ohromný drak. Létá nad
městy, ale hlavně sbírá zlobivé a neposlušné děti. Ty pak musejí drakovi po
celý rok sloužit a uklízet obrovskou jeskyni v níž drak bydlí. Pokud se
však děti naučí během této služby poslouchat, propustí je drak na
svobodu. 👫
I laik si všimne souborů s přímými, šikmými, překocenými, ležatými i ponořenými vrásami.
Vrása vzniká v důsledku působení tlaku na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Způsobují to tektonické pohyby zemské
kůry. Vrásy se mohou vyskytovat u
všech druhů hornin, nejčastěji u sedimentárních
(usazených) hornin. a = antiklinála, s = synklinála.
Přírodní památka vyhlášená r. 1998 je charakteristickou ukázkou vrásové stavby kulmských hornin v oblasti Nízkého Jeseníku. Co je kulm: takto se v geologii označuje část spodního karbonu (= prvohory, kdy vznikalo černé uhlí), v oblasti střední a severní Moravy tvoří rozsáhlá území, na území Nízkého Jeseníku v něm převažují černé jílové břidlice.
Jde o součást hradecko-kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu, které je tvořeno převážně drobami, podřízeně siltovci a jílovitými břidlicemi.
Souvrství je postiženo vrásovými deformacemi několika řádů. Základním prvkem jsou rozsáhlé kilometrové překocené vrásy s výraznou východní vergencí, mnohde přetržené vrásovými přesmyky. Na odkryvech je možno sledovat soubory s přímými, šikmými, překocenými, ležatými i ponořenými vrásami, v rozměrech decimetrů až metrů. Intenzita vrásových deformací souvisí s mocností jednotlivých vrstev. V západní části odkryvu jsou vyvinuty mohutnější rytmy s lavicemi drob přes metr mocnými. Ty jsou uloženy téměř horizontálně. Směrem k východu klesá mocnost jednotlivých vrstev i rytmů, provrásnění se stává detailnějším. V jednom z antiklinálních ohybů se vytvořila malá jeskyně.
Kromě vrásových deformací umožňují výchozy studium celého souboru strukturních prvků. Souvislý skalní odkryv lze sledovat v délce zhruba 200 m.
Evropsky významná lokalita Horní Odra. Hotel U Maria skály:
Poutní místo má i svoji turistickou známku. O původu poutního místa se dochovalo několik zbožných legend známých v okolí Spálova: V době třicetileté války (1618-48, událost se mohla stát po r. 1642) se zde strhla bitka mezi švédským a císařským vojskem. Několik zraněných císařských se ukrylo v blízké jeskyni, kde všichni, až na jednoho, svým zraněním podlehli. Poslední vojín byl zachráněn na přímluvu Panny Marie, která se mu zjevila po jeho vroucích modlitbách.
Mlynář z blízkého spálovského mlýna pořídil prý do jeskyně obraz Panny Marie, ke kterému přicházelo stále více poutníků prosit o pomoc v nemocech a strastech. Obraz byl uctíván jako zázračný, byl později přenesen do farního kostela sv. Jakuba ve Spálově a podle legendy třikrát znovu přemístěn do jeskyně. To bylo považováno za znamení k jeho uchování. Spálovští od těch dob konají každoročně pouť ke skále Panny Marie, její existence je poprvé zaznamenána v ohláškové knize spálovské farnosti z r. 1851, ze které vyplývá, že pouť se konala "již od dávna, dle obyčeje u skály Panny Marie". Původní obraz byl nahrazen kamennou sochou P. Marie zhotovenou koncem 80. let předminulého století v Gurawě v Haliči (dnešní Polsko). Kamenná nádržka pramenité vody je podle pamětníků původní křtitelnice ze spálovského kostela.
Areál Spálovský mlýn je umístěn v nádherném prostředí Oderských vrchů, přímo u
řeky Odry. Toto místo je ideálním zázemím pro organizaci letních táborů,
školních akcí a výletů, oslav a skupinovou rekreaci. Otevřen je od dubna do konce října. Za kopcem je městys Spálov.
Spálov byla v minulosti oblast větrných mlýnů. Celkem jich zde bylo osm. Jednalo se o větrné mlýny dřevěné, tzv. německého typu. Ještě kolem r. 1880 jich tam pracovalo pět. Zůstal poslední - Balerův větrný mlýn.
Jedná se o nejmenší a nejmladší větrný mlýn v České republice. U země
má průměr 3,2 metru, u hlavy 2,47 metru, stěny mají výšku 3,8 metru.
Zděný mlýn holandského typu si postavil v roce 1929 František Baler, zručný tesař a kameník.
Ve Spálově mě zaujaly tři pomníky. První se jmenuje Pomník selských rebelů, tvoří ho balvan z nedalekého lesa Polomiska.
Postaven byl v roce 1948 u příležitosti stého výročí zrušení roboty
a na památku hlavních účastníků selských rebelií proti vrchnosti v letech 1726-1749.
Památník obětem 1. světové války se sochou sv. Václava připomíná jména válečných obětí. Z jednatřiceti jmen je deset příjmením Král. Tři z nich byli ze stejného
čísla popisného.
U školy, která sídlí v bývalém zámku, je tento památník. Tvoří ho dva pilíře ve tvaru římské číslice 2, což připomíná II. válku, která trvala šest let. Na vrcholu
podstavce je velký kámen, který symbolicky znázorňuje tíhu onoho
období. Na stěnách památníku jsou pak výroky známých osobností,
například Alberta Einsteina nebo Winstona Churchilla.
"Jen mrtví viděli konec války: jen mrtví vědí co to znamená žít". Platón
"Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny." Albert Einstein
"Dum spiro, spero.. - Dokud dýchám, doufám.... Heslo zajatých anglických zpravodajců za II. světové války. Marcus Tullius Cicero
"Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku." Winston Churchill
Významným rodem ve Spálově byl rod
Schertzů. Sídlili na zámku a byli velmi podnikaví, zavedli dolování stříbra a zefektivnili hospodaření.
Příspěvek opět dokazuje, že na málo známém místě může být mnoho zajímavého. 👍




































Moc hezký článek Hani. Mlýn je zajímavý. Škoda, že se nedochovaly i ty další, které byly německého typu. To jsou mlýny, které jsou postaveny na velkém otočném zařízení. Venku je páka, pomocí které se mlýn otáčí podle směru větru. Dva takové mlýny stojí kousek u nás za hranicemi v Německu. Jeden u Kottmarsdorfu a další kousek od hranic blízko Liberce. U nás je hodně známý zděný mlýn holandského typu na Studánce, další je ve Varnsdorfu, pak u Arnoltic a další v Janově. Mlýny jsou v soukromém vlastnictví a většinou slouží jako víkendová obydlí.
OdpovědětVymazatHezky to popisuješ, Jari, akorát já ten váš "kout" vůbec neznám. Jistě jsou ty mlýny nejen pěkné, ale i jako technická památka zajímavé. ☺
VymazatInteresting post, slate is expensive here. We don't have windmills like in your photos.
OdpovědětVymazatMargaret D. překlad:
VymazatZajímavý příspěvek, břidlice je tady drahá. Nemáme tu větrné mlýny jako na tvých fotkách.
To víte, Margaret, mnohé příspěvky z Evropy musejí v Austrálii překvapit, mě překvapilo, že břidlice je u vás drahá.
VymazatRodiče byli na výletě v břidlicovém muzeu na Moravě. Jestli se jedné o stejné, které popisuješ už nezjistím, ale když jsem uklízela pozůstalost, našla jsem břidlicové srdíčko, které mám schované jako památku.
OdpovědětVymazatDíky za informace. Zdraví Večernice
Večernice, co vím, tak muzeum břidlice je jen jedno v republice, právě v Budišově n. Budišovkou. Břidlicové ♥ je pěkná památka i suvenýr.
VymazatBřidlicovou střechu měli na domku manželovi rodiče, je prakticky nezničitelná, ale těžká. Chudák domeček se pod tou tíhou začal sesedat. Břidlicové ♥️ mám taky z jedné akce na VŠB, sami jsme si mohli vyštípat z připravených plátů. Zdraví Eva z Ostravy
OdpovědětVymazatDěkuji za zajímavý komentář, Evi. Také mám pro vás ♥. VŠB mívala (a snad i mívá) zajímavé akce a byla jste se podívat v pavilónu Pošepného? Někdy ho představím.
VymazatJe to přesně tak, jak píšeš v poslední větě. Myslím, že tady ty zajímavosti na méně známých místech mají něco do sebe... a je to zkrátka jiné, než když člověk vyrazí někam, kde jsou davy. Výletovali jste si pěkně, a článek je na jedničku :-)
OdpovědětVymazatMám radost, Lili, že Tě můj článek zaujal. K těm davům - v době náboženských poutí ty davy se sejdou právě u toho svatého místa. ☺
VymazatHani, děkuji za báječný článek, díky kterému jsem se na chvilku ocitla v místech, která neznám. Zvrásněná břidlice je hodně zvláštní. Dům, ve které jsem jako dítě bydlela, měl břidlicovou střechu. Ale to už je dávnověk.
OdpovědětVymazatPoutní místo je hodně zajímavé, stejně tak i větrný mlýn.
Je prima přiblížit tato málo známá místa.
Měj hezké dny 🌷
Vážím si Tvé pochvaly, Ali. ☺ Taková břidlice mě v přírodě vždy zaujme, studovala jsem i geologii, tak o tom i něco vím. Takové střechy, co popisuješ, se používaly spíše v minulosti. Měla jsem kolegu z Budišova nad Budišovkou a ten tím "žil" a často i vyprávěl.
VymazatRáda jsem přiblížila málo známá místa a posílám pozdrav.
Absolutely fascinating, so much I didn't know!
OdpovědětVymazatLinda překlad:
VymazatNaprosto fascinující, tolik jsem toho nevěděla!
Mám radost, Lindo, když takový článek poučí. 👍
VymazatHani, provedla si nás hodně zajímavými místy. Ráda jsem si přečetla pověsti, osvěžila si to málo, co si pamatuji z geologie.
OdpovědětVymazatBřidlice je teď často používaný materiál při stolování. Na podložkách z ní vypadá studená kuchyně a dezerty velmi působivě.
Přeji hezký den. Helena
Helenko, jsem moc ráda, že Tě příspěvek zaujal. ☺ Já znám břidlici z jiného použití, to, co popisuješ, je jistě zajímavé. Kdysi se ve školách používaly břidlicové tabulky - místo sešitů.
VymazatHezký den přeji i Tobě.
Hanko máme my to kolem hodně krásných a zajímavých míst. Ráda jsem si přečetla 👍
OdpovědětVymazatMarti, moc krásně jsi to vyjádřila! Tleskám... 🌷
VymazatHani, skvělá reportáž. Kdysi hodně dávno jsme tu byli na několika denním školním výletě a spali jsme v chatkách u Marie ve škole. Nyní je celá oblast vice zdokumentovaná a oriblížena turistovi. Krásné fotky. Přeji hezký den.
OdpovědětVymazatDěkuji, Maruško, za pochvalu. Nevěděla jsem, že tam byly organizovány výlety, ale proč ne. Je to turisticky navštěvovaná oblast.
VymazatHezký den přeji i Tobě. ☺
Díky za upozornění, napsala jsem si místo do výletového sešitu, ale kdy se tam dostanu, to nevím. Zatím si musím počkat. Zdraví Večernice
OdpovědětVymazatRáda jsem připomněla další Spálov. ☺ Jinak to máš tak daleko, jako my k vám. Ale je dobré vědět...
VymazatTaké zdravím.