Hlas pro tento den: Čejka chocholatá

 

Vědecké zařazení: Bahňáci (čejka, kulíci atd.) 

 

Foto Adolf Goebel, Naši ptáci

Velmi dobře si pamatuji, kdy jsem se poprvé setkala s čejkou. Naživo ne, protože jich ubývá, ale už dávno v textu řecké báje "Daidalos a Ikaros". Ano, to je ten příběh, jak Daidalos vytvořil křídla, aby se synem unikli z ostrova. Let se nezdařil a když pak moře vyplavilo Ikarovo tělo, Daidalos syna pohřbil. Na hrob přiletěla čejka, aby mu připomněla jeho dávný čin. Tak se mi to vrylo do paměti. Četli jste tuto pověst? 

Kdo prožil dětství na venkově, možná se na tohoto ptáka upamatuje. Býval dříve velmi hojný a na jaře jedním z prvních, který se vrátil ze zimovišť. Okamžitě po příletu se stal nápadným kotrmelci ve vzduchu a naříkavým, chvílemi vrkavým hlasem. Podle toho naříkavého hlasu mu lidé říkali místy kníha. 

Délka:28-32 cm
Rozpětí:67-72 cm
Hmotnost:170-300 g

V posledních letech čejek katastrofálně ubylo. Nejenom u nás, ale v celé Evropě. Nejvíce se na jejich úbytku podepsala likvidace mokřin, pastvin a přeměna přirozených luk na pole na trávu, jak výstižně říká travním monokulturám jeden náš kolega. Další příčinou nízkých stavů je bezesporu bezohledný lov čejek v západní Evropě. Tam totiž většina našich čejek přezimuje. U nás už dávno není čejka lovným ptákem, zatímco v tak vyspělých a kulturních státech, jako je Francie, Belgie, Holandsko, je boj za ochranu čejky stále marný.

Čejka chocholatá (foto Andrej Chudý)

Čejka je při hnízdění snadno zranitelným ptákem. Její hnízdo je prostý důlek na zemi, do něhož snese čtyři vajíčka, která jsou velmi pěkně špičkami uspořádána k sobě do tvaru čtyřlístku. Jsou skvrnitá a svým zbarvením se zcela ztrácejí lidským očím. Kdysi prý bývala sbírána jako lahůdka. K největším ztrátám při hnízdění čejek dochází pochopitelně, když zemědělci kultivují louky a pole a zajedou-li nějakým kultivátorem na pole, rozhodně nemá šanci žádné čejčí hnízdo přečkat s úspěchem.

Pokud se přece jen někde s čejkou setkáme, zaposlouchejme se do jejího hlasu a obdivujme její krkolomné vzdušné přemety.

Čejka poblíž vody sídlí,

při létání plácá křídly,

vhod jí přijde vlhká louka,

co sezobnout hned se kouká. 

 

V trávě máma chocholatá,

hnízdo chystá pro mláďata,

před vetřelci si jej brání,

hlasitý křik bývá zbraní. 

 

S krmením pomáhá táta,

ulovit hmyz pilně chvátá,

dešťovka též přijde vhod,

pavouk bývá druhý chod. (plysacek)

 

Základní údaje

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Velikosti holuba, svrchu černá s nazelenalým leskem, zespodu bílá, na hlavě a krku s černou kresbou. Na hlavě má nápadnou chocholku. Žije na vlhkých loukách, polích u rybníků, v mokřinách. Potrava je tvořena převážně různými bezobratlými živočichy. Hnízdí na zemi, ve snůšce jsou 4 žlutohnědá vajíčka s tmavými skvrnami. Zahřívají je obvykle oba staří ptáci, mláďata po vylíhnutí vodí a zahřívá samice a samec je střeží. Naše čejky zimují v západní a jihozápadní Evropě a v severní Africe. Přílet koncem února a v březnu, odlet převážně v listopadu.

Jak vznikaly nahrávky

Pro nahrávky hlasů velkých dravců, jako jsou např. orli, luňáci a další, jsem si vytvořil svůj pracovní název „dálkové záznamy". Mezi ně můžeme klidně zařadit i nahrávání hlasových a zvukových projevů čejek. Za jarního toku provádějí čejky v letu prudké obraty, při nichž se převracejí i na záda. Rychlým letem vystoupají do velké výšky, prudce se obrátí a opět klesají, až těsně nad zemí změní směr letu a opět nabírají výšku. Občas zaslechneme jejich zavolání. Rychlý let je doprovázen instrumentálními zvuky, které vznikají prudkým máváním křídel, znějícími dutě i svištivě. Zvuky znějí v rytmu mávání křídel. Za rychlého letu neustále mění výšku a místo. Jednu chvíli jsou těsně u nás a v následujícím okamžiku je čejka od nás vzdálena sto metrů. Toto její chování vyžaduje použití ostře směrového mikrofonu a neustálého sledování jejího letu.

Populace tohoto ptáka prudce klesá, za posledních 30 let se v Česku snížila o 90%.

Z některých oblastí čejky téměř úplně vymizely a jejich počty se snížily i na tradičních hnízdištích v jižních a východních Čechách nebo na jižní Moravě. Důvodem je zejména způsob zemědělského hospodaření, kdy je krajina ošetřována těžkou mechanizací, chemikáliemi a dochází k vysušování mokřadů.

Mapování hnízdního výskytu čejek organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity. Odborníci chtějí zjistit, v jakém prostředí a jak početně tento bahňák nyní hnízdí, a nové údaje pak využít pro ochranu jeho nejvýznamnějších hnízdních lokalit.

zdroj: Pavel Pelz, Naši ptáci, video Jarmila Kačírková