Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 19. října 2021

Příběhy slavných značek: Porcelánka Thun 1794

Porcelán značky Thun - první ryze český porcelán.
Rok založení jedné z nejstarších českých porcelánek si pamatovat nemusíte, protože akciová společnost Thun 1794 ho má přímo v názvu. V Klášterci nad Ohří, Nové Roli a na dalších místech dodnes vyrábí nejenom překrásné jídelní, kávové a čajové soupravy, ale i svícny, porcelán do hotelů a pro děti nebo také lázeňské pohárky.

Po „bílém zlatě“ v podobě nádherného křehkého porcelánu toužila Evropa od 13. století, kdy se první kousky objevily na stolech králů a knížat. První ryze český porcelán se začal vyrábět před dvěma sty lety. Některé z tehdejších manufaktur už dávno neexistují, ale jiné ano – například porcelánky, společně působící pod značkou Thun 1794. 

Proč se první pokusy s výrobou porcelánu odehrávaly právě v Klášterci nad Ohří a dalších městech na Karlovarsku? Protože právě tady díky působení horkých pramenů vznikla ložiska kvalitního kaolinu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný. (Pravopisně jsou správné obě varianty: kaolin i kaolín). Kaolin a výroba porcelánu:

 Těžba kaolinu v Jimlíkově   
Těžba kaolinu v Jimlíkově

Byl objeven i v okolí Černic na kláštereckém panství – a právě to vedl Johanna Nikolause Webera, správce thunovského panství, aby okolí prozkoumal důkladněji, provedl zkoušku zeminy a s podporou hraběte Františka Josefa Thuna se pustil do experimentování s výrobou „bílého zlata“ – porcelánu.

Kaolin je  bělavá hornina sedimentárního původu. Vzniká zvětráváním či kaolinizací živcových hornin (granodiorit, ortorula, arkóza). Používá se na výrobu porcelánu.

 
 Stopa vede na zámek.
Než se vypravíte do Muzea porcelánu na kláštereckém zámku, zastavte se v zámeckém parku u saly terreny: právě tam totiž se totiž 18. dubna 1794 v provizorní peci uskutečnil první pokus o výpal… a byl neúspěšný. Podařil se až ten třetí: jeho hmatatelným výsledkem je nejstarší dochovaný zkušební kus porcelánu, růžově zbarvený šálek s talířkem, červeným dekorem a nápisem Vivat Böhmen. V porcelánové expozici na zámku v Klášterci nad Ohří mu je vyhrazeno čestné místo. 

Od šedavé k bílé

Od prvních pokusů a šedavého porcelánu s glazurou, ve které se objevovaly kazy, ke kvalitnímu bílému porcelánu, který dokázal obstát v tvrdé konkurenci, uplynulo několik let. Dnešní porcelánka Thun 1794 měnila jména i značky (a také materiál: šedavý kaolin z ložiska u Černic nahradil bílý od Kadaně) a postupně získávala úspěchy doma i ve světě. V roce 1836 například obdržela na výstavě českých průmyslových výrobků v Praze bronzovou medaili za jídelní soupravu pro dvanáct osob, v roce 1854 zlatou medaili za velkou a technicky velice náročnou čtyřlaločnou mísu na Všeobecné průmyslové výstavě v Mnichově.

Porcelánka v dnešní době
Porcelánka, od počátku zaměřená na výrobu stolního nádobí, patřila koncem 19. století k největším výrobcům porcelánu u nás. Až do roku 1945 byla majetkem rodiny Thunů, pak následovalo znárodnění a v sedmdesátých letech 20. století stěhování do nových, moderních prostor. Napříč bývalým areálem byla protažena hlavní silnice a v roce 1976 byla stržena i původní kruhová pec z roku 1794. Dějiny původní thunské porcelánky se uzavřely v roce 2002, kdy byly kompletně zbourány poslední staré budovy. 
Dnes má společnost Thun 1794 tři pobočky, a to v Klášterci, v Nové Roli a v Lesově: tamní porcelánka Concordia vznikla roku 1888.
Ve spolupráci s Grandhotelem Pupp porcelánka Thun 1794 pravidelně pořádá Porcelánové slavnosti v Karlových Varech, a také pravidelně nabízí novinky – třeba vzorek Lea, určený spíš pro mladší zákazníky, který se představil na veletrhu Ambiente 2020 ve Frankfurtu, anebo sady Ophelia a Angelina v klasickém designu s bohatou výzdobu s použitím zlata a platiny; ty jsou oblíbené především na východních trzích.

Exkurze, návštěvnická centra a porcelánové školičky

Současným sídlem společnosti je Nová Role, jedno z nejmladších měst v Česku. Příběh výroby porcelánu mapuje Návštěvnické centrum Thun 1794 s expozicí o výrobě, galerií a porcelánovou školičkou, objednat si můžete i exkurzi do vzorkovny a výrobního závodu. V porcelánové školičce tráví děti hodinu a půl. Čtyřicet minut trvá prohlídka návštěvnického okruhu a přibližně stejnou dobu si zdobí hrníčky. Na výběr mají různé tvary a nespočet dekorů. A jak se ukazuje, z polepů bývá největší zájem o obrázky s pohádkovým Krtečkem. Dospělí po nich sáhnou z nostalgie a dětem se zkrátka líbí. Ačkoli je školička určená převážně dětem z mateřských a základních škol, lepení dekorů si mohou přijít vyzkoušet i dospělí. Věk zde totiž nehraje roli, záleží jen na fantazii a chuti do práce. 

Porcelánová školička dokáže pojmout návštěvnickou skupinu o 25 lidech. Exkurzi ale může absolvovat i jediný člověk. Pro velký zájem o zábavně naučný program vymezili v porcelánce pro školy každé pondělí. V plánu je také rozšířit prohlídky závodu i o víkendy. Porcelánová školička se snaží vycházet vstříc svým návštěvníkům, a proto připravuje speciální nabídku, která bude určená pro ty, co nechtějí zůstat pouze u jednoho hrníčku. Zájemci si budou moci ozdobit celou porcelánovou sadu - misku, hrnek, mělký a hluboký talíř.  

Thun - logo  
Jednotlivá pracoviště, kde se porcelán začišťuje, glazuje, maluje, dekoruje a připravuje k prodeji, můžete vidět i v Klášterci nad Ohří. Ani tady nechybí porcelánová školička, kde je možné vyzdobit hrneček, talířek nebo mističku dle vlastního výběru. Milou kuriozitou jsou scénky z filmu Holky z porcelánu, který se v klášterecké porcelánce v roce 1974 natáčel. 

Expozice je členěná do několika zón, které s lehkou nadsázkou a melancholií připomínají filmové záběry.
V roce 2020 mířilo 44%  produkce na český trh, zbytek putoval do zahraničí, a to zejména do Ruska, arabských a afrických zemí. V Evropě je porcelán značky Thun 1794 oblíbený především ve Švédsku, Itálii a Velké Británii. 
 

zdroj: kudyznudy, thun.cz, Wikipedie, YouTube

15 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Hani, to je moc hezký článek. Letos jsme byli na dovolené v Karlovarském kraji a v Chodově, kde jsme byli ubytovaní, jsme kolem porcelánky Thun několikrát prošli. Navíc rybníky, kde jsme se byli podívat a jsou nyní využívány k rekreaci, jsou vlastně bývalá místa těžby kaolinu a později se tam kaolin čistil, než se dopravním pásem posílal rovnou do porcelánky. Nyní jsou tato přední místa (blíž k městu), upravená k rekreaci, ale za nimi se v těžbě pokračuje a jsou tam i další čistící nádrže a pásy vedou až k dalším pobočkám porcelánky. Je tam těch továrniček asi několik. I město Chodov je jak z porcelánu. Moderní, střed sice převážně z panelových domů, ale město je krásné, čisté a se spoustou zeleně. Moc se nám tam líbilo. Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, děkuji za pochvalu tohoto článku. Je fajn, že jste se tam - v Chodově - byli podívat a viděla jsi, jak se kaolin zpracovává. Kéž by ty továrničky vytrvaly a nezanikly. V té oblasti, kromě K. Varů jsem nebyla. Jo, vlastně Soos, tam ano.
      Měj se také moc pěkně. ☺

      Vymazat
  3. Hani, v Muzeu porcelánu na zámku Klášterec nad Ohří jsme byli 30. září. Sami dva a průvodkyně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o rodině Thunů, o historii výroby porcelánu a mohli se kochat tou nádherou. Viděli jsme i ten první výrobek, díky němuž prý sala terrena vyhořela. Bohužel se tam nesmí fotit.
    Děkuji za báječný článek. 👍👍
    Měj hezké dny. 🍀🍂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, to musela být podívaná ☺. A jen sami dva, to mám už nejraději. Škoda těch zákazů focení, ale i tak by se mi tam určitě líbilo.
      Moc děkuji za pochvalu článku a přeji úspěšné slunečné dny. ☺

      Vymazat
  4. V Klášterci nad Ohří bydlela a v porcelánce pracovala moje blogová kamarádka, se kterou jsme se potom i několikrát viděly a taky díky ní - v dobrém myšleno - jsem sběratelka "modrých třešní" Od ní jsem právě dostala první kousek a to bábovkovou formu. Snad každý rok mám něco z porcelánky objednávané a něco jsem o ní i věděla. Teď už vím daleko víc. Hani, díky za přínosný a pěkný článek :-) Měj se fajn. Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím, Alenko, že sbíráš ty "modré třešně". Měla jsem malý hrníček po babičce s tímto dekorem a v dětství netušila, že má nějakou hodnotu. Byl to starý kousek, odhadem 90-100 let si myslím. Nakonec jsem ho dala do našeho muzea, tam bude o něj dobře postaráno.
      Děkuji a také přeji co nejlepší dny. ☺

      Vymazat
  5. Hani, do porcelánky Thun jezdila občas něco koupit moje mamka, když se léčila v Karlových Varech, měla to ráda. Ráda jsem si přečetla Tvůj příspěvek. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, docela chápu maminku, chtěla vám něco hezkého a kvalitního přivézt. Moje mamka byla zrovna taková, jen ona po lázních nejezdila, byla jen v Teplicích n. Bečvou a to už nebylo dobré. V některých rodinách byl porcelán - "bohatství". Dnešní mladí jsou už jiní.
      Měj se v lázních dobře, tzn. aby Ti tam pomohli. ☺

      Vymazat
  6. Hanko,porcelánová školička,to mě nadchlo👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, mě taky a asi je to dobře promyšleno. Děti si to budou pamatovat a tak se získává případně i nový zákazník. Vědí jak na to. ☺

      Vymazat
  7. Hani, užila jsem si! Mám ráda čistý bílý porcelán a před pár roky jsem si v prodejně Thun v Lokti připadala jako v ráji. Manžel se synem šli do kavárny, věděli, že to bude nadlouho :o)
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, tomu rozumím, to je něco pro nás - ženy! Bílý se hodí ke všemu, já jsem bohužel, v Lokti nebyla, mám to hodně daleko, ale viděla jsem jejich nabidku - katalogy a tam se těžko vybírá. ☺
      Děkuji a také přeji co nejlepší den.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Když se řekne Orava

Orava je malebný region na severu Slovenska . O d dětství jsem si uvědomovala, že jsme Oravu měli "co by kamenem dohodil". Na Ora...