Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 31. května 2022

Příběhy slavných značek: Letov - letecká legenda vyráběla i skládací kajaky

 

 

Letov byl český a dříve československý výrobce letadel v Letňanech. Po několika změnách ve vlastnických poměrech a názvech společnosti existuje od 1. července 2000 společnost, která je součástí francouzského koncernu Latécoère a v současnosti je do obchodního rejstříku zapsána jako Latecoere Czech Republic s.r.o. 

Letiště Letňany. Pramen: Letnany-airport.cz 

Letiště Letňany

https://www.pilotemnazkousku.cz/wp-content/uploads/2017/05/letiste_letnany_mapa.png

Se založením Československa v roce 1918 se zrodilo i československé letectví. Mezi první letecké továrny patřila i firma Letov. Její název je odvozen právě ze spojení „letecká továrna“.

 

První oficiální zmínka o Letově pochází z listopadu 1918, kdy byl založen státní podnik Letecký arsenál. Sídlil v Průmyslovém paláci na výstavišti v pražských Holešovicích a jeho úkolem bylo shromažďovat a opravovat veškerý letecký materiál na území nově vzniklého státu.

Zaměstnance tehdy tvořili hlavně nadšenci z řad různých leteckých útvarů, mechaniků a letců, kteří se vraceli z evropských bojišť. O dva roky později se podnik s názvem Hlavní letecké dílny v Praze přesunul na vojenské letiště do Kbel a jeho výrobní doménou byly letouny řady Š (podle tehdejšího šéfkonstruktéra Aloise Šmolíka).

Alois Šmolík v roce 1928 

 Alois Šmolík (19. června 1893, Mýto u Rokycan – 9. prosince 1952, Praha) byl československý konstruktér letadel a podnikatel. Byl hlavním konstruktérem, technickým ředitelem a hnacím článkem vývoje ve firmě Letov.

  

Šmolík Šm-1, zleva konstruktér Alois Šmolík a pilot Klement Adamec (1920)

Typ Š-1 byl prvním sériově vyráběným československým strojem, který navíc obstál i v mezinárodní konkurenci. Š-1 (a jeho varianta Š-2) byl prvním bojovým letounem vyprojektovaným a vyrobeným československou továrnou.

 Letov Š-2 vystavený v Leteckém muzeu Kbely 

Letov Š-2 vystavený v Leteckém muzeu Kbely

Ve firmě se také vyráběly v licenci letouny Hansa-Brandenburg B. I série 76, které nesly označení Letov Š-10. Továrna vyráběla letadla převážně pro československou armádu. Mezi ně patří zejména průzkumný letoun Š-1, jednoplošník Š-3, který předběhl svou dobu a také bombardér Š-16. 

 

Výroba dřevěných vrtulí a později kovových vrtulí 

Prvním exportním typem byl průzkumník Letov Š-28, jehož varianta Š-328 byla používána ve druhé světové válce německou Luftwaffe. 

Letov Š-28.1, prototyp (1928)  

Letov Š-28.1, prototyp (1928)

Stroji pro civilní letectví byly Š-19 a Š-32. Letov Š-32 byl dopravní letoun vyrobený v malém počtu začátkem 30. let 20. století československou firmou Letov. Zalétán byl v létě 1931 a veřejnosti byl podrobně představen v zářijovém čísle Letectví.

Letov Š-32 L'Aerophile January 1932.jpg 

Letov Š-32 photo from L'Aerophile January 1932

  

Letov Š-32 s třemi motory Walter Mars

Technické údaje

  • Osádka: 2 (pilot a kopilot)
  • Kapacita: 5-6 cestujících
  • Rozpětí: 17,24 m
  • Délka: 12,43 m
  • Nosná plocha: 39,92 m2
  • Prázdná hmotnost: 1 850 kg
  • Vzletová hmotnost: 2 760 kg
  • Pohonná jednotka: 3 × vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Mars I
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 107 kW (145 k) každý
    • maximální, vzletový: 116 kW (155 k)
  • Spotřeba: 50 kg benzínu na 100 km resp. 82 kg/h
  • Vrtule: dvoulisté kovové vrtule Letov se stavitelnými listy

Celkově Šmolík zkonstruoval 36 typů letadel, z toho 18 se sériově vyrábělo. Posledním byl Š-50 představený v roce 1937, který se ale do výroby už nedostal. Šmolík jako hlavní konstruktér zůstal v Letovu až do jeho převzetí nacisty v roce 1939. Během války továrna fungovala jako opravna letadel německé Luftwaffe pod koncernem Junkers (opravovala se tu mimo jiné i letadla Messerschmitt Bf 109).

Po letounech kajaky

Požadavky na výrobu stoupaly, objekty ve Kbelích přestaly vyhovovat, a tak se v roce 1923 začala stavět nová továrna v pražských Letňanech. V roce 1926 zaměstnávala už na 410 lidí. Ani jí se ale nevyhnula světová hospodářská krize ve 30. letech. Zahraniční zakázky klesaly a ubývalo i objednávek ministerstva národní obrany.

Aby Letov nemusel přejít k propouštění svých zaměstnanců, zařadil do výroby i „doplňkový program“. V truhlárně byla například zavedena výroba později světoznámých kajaků značky Letov (pro jednu i dvě osoby, včetně kajaků skládacích). S jejich výrobou se pokračovalo i po skončení krize.

Po válce byl změněn název na Rudý Letov (na začátku padesátých let krátce dokonce na Letecké závody Rudolfa Slánského) a znovu se začalo s výrobou.

Prvním typem na přelomu let 1946 a 1947 byl civilní Letov L 290 Orel postavený na bázi stroje (i s použitím některých dílů) Junkers Ju 290. 

Letov L 290 Orel 

Z koncepce Heinkelu He 219 vycházel typ LB-79 a z typu Arado Ar 96 letovácký C2-A/B. Továrna se také zabývala výrobou kluzáků; prvním byl na svou dobu pokrokový Letov LF-107 Luňák. 

Letov LF-107 Luňák 

Letov LF-107 Luňák je československý jednomístný celodřevěný středoplošný kluzák, speciálně určený pro výcvik letecké akrobacie.

V souladu s mezinárodním vývojem a vztahy mezi ČSR a Sovětským svazem, se v Letňanech v licenci vyráběly součásti (křídla a zadní části trupu) sovětských letadel MiG-15. Později byl produkován stejný druh dílů i pro MiG-19 i MiG-21. Byly vyvinuty i moderní typy kluzáků – Letov 21 a 22, vyráběné v menších sériích. V roce 1967 v rámci reorganizace byly všechny letecké továrny v Československu spojeny do jediného koncernu s generálním ředitelstvím v Letňanech.
 
Aero L-29 Delfín, Vzdušné síly AČR 
 
Aero L-29 Delfín (v kódu NATO "Maya") byl vojenský proudový cvičný letoun, který se během 60. let stal standardním cvičným proudovým letounem států Varšavské smlouvy. Šlo o první proudový letoun navržený a vyráběný v Československu. 
Aero L-29 Delfin sketch.svg

Dva ničivé požáry

Rok po revoluci v roce 1989 došlo k požáru haly 6, kde se nacházela technologická dílna a oddělení obchodně-technických služeb. Shořely důležité písemnosti týkající se servisní činnosti, měřicí přístroje, díly a sestavovací přípravky prototypu letounu L 11. O rok později Letov zachvátil další požár. 

Při druhém požáru v roce 1991 byly zničeny haly 13 a 14, kde byly umístěny nejen sestavovací přípravky pro výrobu zadních částí křídel, vztlakových klapek, ocasních ploch, zadních částí trupů a nádrží pro letouny L 39, ale i významná část rozpracované výroby. Oba požáry vznikly v noci a jejich příčina nebyla dosud objasněna.

V roce 1997 proběhla ve společnosti zásadní restrukturalizace. 23. října 1997 převzala firma Aero Vodochody většinu dosavadní společnosti i s 227 zaměstnanci a z této divize vznikla Letov Letecká výroba a. s.. Od 1. července 2000 byla společnost součástí francouzského koncernu Latécoère pod názvem Letov Letecká výroba, groupe Latecoere s.r.o.. Jejím výrobním zaměřením jsou nadále dodávky součásti mj. pro letadla Airbus. Od 1. ledna 2014 se název společnosti změnil na Latecoere Czech Republic s.r.o.

 

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, J. Škápíková, M. Šorelová, Wikipedie, vhu.cz

4 komentáře:

  1. Anonymní01.06.22 5:36

    Zdánlivě klučičí téma, ale zajímavé čtení i pro holky.
    Hani, děkuji a přeji hezký den. Helena
    https://sincerehelena.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fakt, že je to technické téma, ale je dobré vědět a mít přehled. Také jsem se poučila.
      Děkuji, Helenko, a přeji hezký už červnový večer. ☺

      Vymazat
  2. Technika je pro mě hodně vzdálená,ale Hanko opět zajímavé téma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Technice tohoto druhu také nerozumím nějak do hloubky, ale zpracovala jsem to jako naši "slavnou značku", máme jich v republice dost, na tak malý stát. Dávám to už rok a půl každý týden a ještě jsou i další. Jen mě mrzí ty špatné konce některých našich továren a podniků.
      Děkuji, Marti a přeji příjemný závěr týdne. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Praha ... ve srovnání dnešních a dávných fotografií

Na staré fotografie měst mají své kouzlo. Tak které vybrat, aby se většina zorientovala? Fotografie si rozklikněte. Doplnila jsem to krátkým...