V Karlově Studánce můžete pít vodu z léčivých pramenů a dýchat čerstvý vzduch

 

 

Karlova Studánka je jedním z nejhezčích míst v Jeseníkách. Rozlohou je druhou nejmenší obcí v České republice. Prameny uvádějí rozlohu 1,55 km² . Klimatická měření v Karlově Studánce dokládají, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Důvodem je především poloha obce, která se nachází na východní straně nejvyšší hory Jeseníků Pradědu, v údolí horské říčky Bílé Opavy. 

K. Studánka na mapě a znak 

Po tomto šlechtici a vojevůdci se Karlova Studánka jmenuje. Je to Karel Ludvík Rakousko-Těšínský:  Karel přišel na svět jako třetí syn pozdějšího císaře Leopolda II. Kvůli epilepsii byl nejprve veden k duchovním činnostem, on se však zajímal o vše, co souviselo s armádou. Po smrti rodičů byl adoptován svou bezdětnou tetou - arcivévodkyní Marií Kristinou a jejím mužem Albertem Sasko-Těšínským a byl veden ke své zálibě. Již v roce 1780 je uváděn jako vlastník 3. pěšího pluku.

Jezdecký pomník Karla můžeme vidět na náměstí Hrdinů ve Vídni

Obec Karlova studánka je nazvána podle Karla Ludvíka, který v bitvě u Aspern porazil Napoleona. K pojmenování obce došlo v roce 1803. První historická zpráva však pochází z roku 1554. Po porážce Stavovského povstání roku 1620 připadla celá zdejší oblast Řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby. 

Roku 1778 si bruntálský měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel úspěšně léčit svou chorobu zdejší ohřívanou kyselkou. Díky tomu se tento způsob léčení podle rady bruntálského lékaře začal šířit mezi nemocnými. Ve stejné době byly prameny vyčištěny a ohrazeny zídkou. 

Až v 18. století byly provedeny na popud velmistra řádu Maxmiliána Františka Rakouského profesorem von Welle první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen) a roku 1785 došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí. Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem Františkem, byla pojmenována Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, mohli se ubytovat v nedalekém Ludvíkově a Malé Morávce. Nejdříve byly využívány ty prameny, které pramení v blízkosti dnešního hotelu Džbán. Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. 

V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl pojmenován po Karlu Ludvíkovi jako Karlův. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Původně se láhve plnily z Maxmiliánova pramene a od roku 1862 i z Vilémova pramene. Kvůli vysokému tlaku oxidu uhličitého však lahve praskaly, a proto bylo od rozvozu upuštěno. Od roku 1870 se začalo v lázních užívat koupelí s přísadou odvaru ze smrkových větviček.

Během svého pobytu v Jeseníkách jsme byli v Karlově Studánce asi třikrát, vždy za jiného počasí, což je v drsném podnebí těchto hor normální. Proto i fotografie nevznikly v jednom dni a nebyla vždy jasná obloha. Z hlediska pohodlnosti i nejobvyklejšího příjezdu začneme svoji procházku někde u Huberta, nejlépe na parkovišti. Je tam i autobusová zastávka. Lépe řečeno v místní části Hubertov, což je nejvýše položená část obce. Pojmenování je po kapli Sv. Huberta. Patron myslivců zde má svatostánek z let 1757–58, tedy pokud datování nelže, jde o jednu z nejstarších staveb ve Studánce vůbec. Dřevěná architektura dokládá použitý přírodní materiál, který v obci převládá. Další budovy v Hubertově jsou již novější. 

O „dřevěný“ vzhled se snaží i hotel Hubertus, ten se tam nedá přehlédnout. Je na místě starší a půvabnější stavby, která ale za ne zcela vyjasněných okolností 2x vyhořela a podruhéje již opravená.

 

 

 

 

 

U Huberta je k vidění jedna ze zdejších atrakcí - vodopád. Ten je ovšem umělý, vodu odebírá náhonem z Bílé Opavy, která tvoří osu celé Karlovky. Psala jsem o něm ZDE. Přes silnici máme geologickou expozici, tu nemůžeme minout. 

Pitný pavilon s Vilémovým pramenem nepatří k  nejstarším budovám, ale je to skutečný symbol Karlovy Studánky.

Řezbář Jiří Halouzka z Jiříkova vyřezal dřevěnou sochu bájného ducha Jeseníků - Praděda. Kolik je jich celkem, nevím, protože kromě Karlovy Studánky, kde stojí poblíž Pitného pavilonu,  jsme podobnou sochu viděli u restaurace v Dolní Moravici, pak je také na Pradědu u vysílače. Nejvyššího Praděda má ve své galerii v Jiříkově. Jeho Pradědové jsou z dubového dřeva. Jsou ze starého vyvráceného dubu z Jesenicka. Měl tři sta padesát roků. Sochy jsou vysoké 2,30 metru, každá váží okolo tří set kilogramů. Řezbář je i barevně ztvárnil, stejně jako byl Praděd na starém obraze. Také mají pořádnou impregnaci, aby odolaly větru, dešti, sněhu, mrazu i slunci. To je pro jesenické podnebí potřebné. Předkové do obrazu vložili charakter krajiny, Jeseníky byly bohaté na zlato, stříbro, železné rudy. Praděd má proto havířskou čapku a havířské kladívko. 

 

Pramen S2A Petr v Pitném pavilonu

 

Dnešním výletníkům a lázeňským hostům nabízí Karlova Studánka nejčistší vzduch ve střední Evropě, srovnatelný s alpskými středisky. A také unikátní prameny, které prýští ze značné hloubky a jsou vulkanického původu. Jejich vůně je opravdu nezaměnitelná, stejně tak jako léčivé účinky, ať již v podobě koupelí či pitné kúry.

 

Knížecí dům z roku 1832/3 je dnes sídlem ředitelství lázní a jsou zde i vyšetřovací ordinace.

 

 

 

 

 

 

 

 

Lázeňský dům Opava a Pošta

Původně "Vila Wilhelm" byla vybudována v letech 1893 až 1894 bruntálským stavitelem Franzem Meissnerem podle vlastního návrhu. Jedná se o stavbu s věžičkou v nároží. Zděné přízemí s nikami, v nichž jsou umístěny sochy. Roubené patro má balkony a niky s plastikami. Úpravy interiéru pro účely bydlení proběhly ve 2. polovině 20. století.

Trošku ukryté mezi stromy jsou budovy školy a obecního úřadu.

 

 

 

 

 

 

Řeka Opava protéká Karlovou Studánkou

 

Zdroj: www.denik.cz, ostrava.rozhlas.cz