Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 22. února 2023

Popeleční středa a masky při českém masopustu

 

Masopust je období veselí, jídla a pití. Začíná 6. ledna svátkem Tří králů, kdy končí vánoční svátky a začíná právě masopust. Masopust pak trvá až do začátku velikonočního půstu. Je to období jídla a oslav vložené mezi dvě postní období: Vánoce a Velikonoce. 

Masopustní období je oslavou předjaří a tradic

Slovo masopust je složeno ze dvou slov „opustit-maso“. S tím je spojeno slovo postit se – odpírat si. Ale masopustu se říká i karneval. Toto slovo bychom z pohledu Římanů mohli rozebrat na „carni-val“ – ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro). Carnival tedy označoval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami.

Tato tradice v naší zemi sahá až do 13. století. Nejstarší záznamy o masopustních oslavách se našly dokonce už v 6. století. Zásluhu na znovuoživení průvodu masek mají nadšenci, kteří se v 19. století zasadili o posilování českého vlastenectví. A vlastenci to my  jsme, nebo už tak ne? 😉

Jak se odvázat a uvolnit nejlépe? V převleku za maškaru. V kostýmu jako součást karnevalového průvodu a veselí. S dobrý jídlem a pitím. Původně to byla doména zejména mužů a utužovaly se tak mimo jiné i dobré sousedské vztahy. 

Nejdůležitějším a nejveselejším obdobím masopustu jsou poslední tři dny. Což je Masopustní neděle, pondělí a úterý. Poté následuje 40denní půst, který začíná Popeleční středou a končí na Velikonoce, Velikonoční nedělí. Připomeňme si data s tím spojená:

  • Masopustní úterý 21. února 2023
  • Popeleční středa 22. února 2023
  • první jarní úplněk 6. dubna 2023
  • Velký pátek 7. dubna 2023
  • Velikonoční neděle 9. dubna 2023
  • Velikonoční pondělí 10. dubna 2023

Na dnešní den připadla Popeleční středa. Ta nastává vždy 46 dní před Velikonoční nedělí. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a Velký pátek připadá na první pátek, který přichází po prvním jarním úplňku. Tedy po 20. březnu. Jednoduché, že?

Popeleční středa v kostele sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně. 

V Popeleční středu se konají v kostelích mše, na kterých se uděluje takzvaný popelec. Věřící dostanou na čelo označení popelem jako znamení kajícnosti, neměli by jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne. Odřeknutí si dobrého jídla, pití a zábavy by nemělo být cílem, ale prostředkem pro to, aby se člověk ztišil a povzbudil k dobrým skutkům.

Původ zvyku je už ve Starém zákoně. Podle starozákonních textů si Židé na důkaz pokání za své hříchy sypali popel na hlavu. Popel je totiž symbol pomíjivosti a nestálosti. Součástí zvyků spojených s Popeleční středou je malování křížků z popela rok starých posvěcených kočiček na čelo věřících nebo jeho sypání na jejich hlavy.

 ***

K českému masopustu patří tradiční masky. Podoba průvodů na Hlinecku se dokonce dostala na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO! 

Podoba masek a jejich úloha v průvodu je zde jasně daná. V období masopustu se masky shromáždí na daném místě, upraví se a v průvodu jdou požádat starostu o povolení k obchůzce. S jeho souhlasem, masky obcházejí dům od domu, obřadně tancují před jeho obyvateli a kontaktují přihlížející slovy a gesty. U každého domu dostávají obvyklé pohoštění (koblihy, obložené chlebíčky, alkohol), rovněž určitý finanční obnos. 


Jeho výše je dána zvyklostmi konkrétního společenství. Hudební doprovod k obchůzce obstarává dechová kapela, která mívá obvykle toto složení: klarinet, křídlovka, pozoun, trombon, bicí. Obchůzka je zakončena na dohodnutém místě obyčejem nazvaným porážení Kobyly. Tento obřad spočívá v odsouzení Kobyly za její domnělé hříchy. Ortel nad Kobylou a její testament čte jedna z masek, obvykle Ras, reaguje se v něm humornou formou na různé události ve vesnici či celé společnosti (zdražování, nezaměstnanost apod.). Na závěr čtení Kobyla poklekne, Ras jí srazí čepici z hlavy a tím je Kobyla poražena. Svalí se na zem a nehýbá se. Ostatní masky kolem ní utvoří kruh, položí své čepice na zem a za zvuků smutné hudby se pomalu pohybují v kruhu. Po skončení písničky ke Kobyle přistoupí Ras, dá jí napít alkoholu, Kobyla obživne, vyskočí a následuje veselý rej masek s přihlížejícími diváky. V tomto aktu se skrývá podstata masopustních obchůzek: symbol smrti (zimy) a nového života, znovuvzkříšení (jara). Večer je taneční zábava, kterou se všichni obyvatelé vesnice loučí s veselým masopustním obdobím.

V každé oblasti si zvyky lidé upravovali a masky se navíc často předávaly v rodinách z otce na syna.

Červené masky

Červených masek má být šest. Oblékají si je svobodní mládenci a jde o Strakatého, Ženušku a čtyři Turky.

  • Strakatý – Masku tvoří bílé kalhoty a halena pošité barevnými odstřižky látek, špičatá papírová čepice, bič a píšťalka ke svolávání masek. Celý průvod vede a u každého domu žádá o povolení zahrát. Říká se mu také laufr. V průvodu je pouze jeden. 
  • Laufr se ženuškou
  • Ženuška – Do ženských šatů se pro tuto masku převléká muž. Součástí masky je i košíček na peněžité dary. Ženuška má doprovázet Strakatého při vedení průvodu a při zastaveních s ním tančí. Zároveň ovšem tančí s Turky. Stejně jako Strakatý je v průvodu jediná.
  • Turci – Součástí průvodu jsou čtyři Turci. Dva z nich jsou oblečení modře a dva červeně. Masku tvoří mimo jiné kyrys s našitými řetízky. Během průvodu mají za úkol před každým domem tancovat, aby byla dobrá úroda. Masky Turků měly znázorňovat cizí vojsko. Označení zřejmě vzniklo, když se obyvatelé Hlinecka v historii obávali před nájezdy janičářů. Dříve ke kostýmu patřily i dřevěné šavle, které jsou v současnosti nahrazeny kapesníčky. Jejich úkolem je tancovat před každým domem, kde se zastaví.
 
Na snímku v průvodu jdou dva modří a dva červení Turci.
 

Černé masky

Černé masky oblékají pouze ženatí muži. Na rozdíl od červených masek navíc není nijak omezen jejich celkový počet.

  • Slaměný – maska slaměného je jediná, kterou je třeba vyrobit každý rok znovu. Tvoří ji vesta, rukávy a sukně. Kromě toho mají slaměný roh, kterým oznamují začátek reje. Během pochůzky se snaží přihlížejícím začernit tvář. Ženy se naopak snaží vytrhnout z masky stéblo slámy. Pokud se takové stéblo dá do podestýlky k husám, mají se dobře vyvést housata. Kostým Slaměného vychází z archaických masek známých napříč Evropou. Kostým tvoří sukně, vesta, rukávy a klobouk ze žitné slámy. Úkolem masky přitom je nahánět diváky, válet se s nimi po zemi a mazat jim tváře černidlem.
  • Kobyla – masku tvoří vyřezávaná hlava koně a přehoz připevněný k obruči. Na Hlinecku je tato maska symbolem masopustu. Během pochůzky pak honí diváky.  Na konci průvodu jí jsou přečtena smyšlená provinění, která často glosují události ve společnosti i ve vesnici a následně jí Ras přetne žílu, čímž dojde k očištění vesnice od zlého.
  • Ras – Masku tvoří bílý kabát a kalhoty s různými doplňky. Během průvodu léčí diváky nebo s nimi obchoduje. Na závěr je pak jeho úkolem zabít kobylu, ještě předtím jí přečte její provinění, v těch byly často obsaženy narážky na prohřešky obyvatel vesnice.
  • Žid – Masku tvoří záplatovaný kabát s ozdobami, klobouk a obličejová maska s velkým nosem a brašna s drobnými předměty. Během průvodu masek holí dřevěnou břitvou přihlížející nebo je češe a nechává si za to zaplatit, případně přihlížejícím prodává předměty ze své brašny.
  • Kominík – Maska kominíka nosí černé kalhoty a halenu a bílou čepici. Zároveň mívá březovou metličku, kterou prohání děti. Zároveň během obchůzky prohlíží kamna. Na zádech pak má mít dva ciferníky, kdy jeden značí začátek a druhý konec průvodu.
 

  • V regionech mívají zvláštnosti. Na Valašsku chodí mezi maskami i takzvaný Pohřebenář. Má zvířecí podobu s oděvem ze slámy nebo hrachoviny.
    Folklorista v muzeu popisuje, jak se strojí maska: „První bude jutovina, která vlastně udělá základ masky. Jde v podstatě o pytel. Ten se přetáhne přes tělo. Na něj postupně půjde sukýnka se rži (rež je krajový výraz pro žito), sukně z jutoviny, ze sisalu, úplně nakonec půjde čepice, která je z obilných klasů.“ Pohřebnář, Pohřebeň nebo také Hřebenář  má v některých obcích označení starý medvěd, hrachovinový medvěd, slaměný medvěd, tak řada badatelů z toho dneska usuzuje, že patří k těm maskám spíše zvířecího charakteru, kde ten jejich původ můžeme hledat už v předkřesťanských časech.

    V masopustní pondělí obcházel vesnici a lidé za ním házeli a rozbíjeli staré nádobí. Když obcházel dědinou, práskal bičem se zvoláním: Pohřebeň, Pohřebeň, staré baby na hřebeň. Jakmile Pohřebnář odchází z té usedlosti, tak hospodyně, později malé děti za ním vyhazují staré hrnce, rozbité střepy a podobně.

    Druhý den už Pohřebeň chodil pro koledu. V úterý Pohřebenář už masku odložil, nechává si na hlavě jenom čepici, plus tu šavli, přehodil přes rameno nějaké kabely, spíše velké tašky a obcházel tytéž usedlosti a vybíral odměnu za tu pondělní službu. 


    O masce Pohřebenáře i dalších masopustních tradicích se můžeme dozvědět ve staré škole ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. 
  • Tak si připijme na ten příští masopust!
Zdroj: blesk.cz, vimjakna.cz, rexter.cz, irozhlas.cz, nulk.cz, zlinsky.denik.cz

10 komentářů:

  1. U nás se to rozdělení masek zase tak přísně nebere, mnoho jich je špíš podle fantazie a nebo co šatník dá. Ale vím o tom z krajových dokumentů, že průvod a masky mají přesně daný řád.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, dnes si lidé berou to, co je dostupné. V určitých regionech nebo národopisných oblastech to má tradici a je dobře, když to má nějaký řád. U nás si to bere pod kontrolu muzeum, kde jsou školení lidé a ti se snaží tu tradici obnovit. Na náměstí se i jednoduché masky prodávaly. Docela se jim to daří, ale musí být za tím nepředstavitelná práce a energie.

      Vymazat
  2. Krásně, přehledně vypsáno!
    Děkuji, Hani, není od věci si tradice občas připomenout.
    Měj hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, zúčastnila jsem se tady našeho masopustu, tedy i masopustního průvodu a zajímalo mě, co ty masky znamenají. My tady nejsme region, kde by se masopust nějak spontánně slavil, ale muzeum se od r. 2009 snaží ty tradice obnovit.
      Děkuji a přeji už příjemný pátek. 👍

      Vymazat
  3. Ahoj Hani, já jsem letos chtěla jet na masopust na Šrámkův statek. Ale byl tak strašný liják, že jsem to vzdala. Byla jsem dva měsíce nemocná, tak jsem radši zůstala doma. Moc Ti děkuju za takové hezkě čtení o tradicích. Posílám pozdrav,, Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, já Ti rozumím, kvůli takové akci nemůžeš riskovat zdraví. Dobře jsi udělala, i když na tom Šrámkově statku to mohlo být pěkné. U nás se tradice snaží obnovit muzeum za přispění kulturního centra.
      Děkuji a hlavně buď zdravá, Leni. 👍

      Vymazat
  4. Masopust v rožnovském skanzenu byl opět ve znamení tlačenice v davu a tak jsem se tam ani nevypravila. Prý u nás ve městě šel také průvod, ale ani jsem o něm nevěděla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak do Rožnova občas jezdívám už od dětství, tehdy ještě s rodiči. A pokud ve skanzenu bývají nějaké akce, jarmarky, Velikonoce apod., vždy býval autobus zcela plný, lidé tam jeli z větší dálky, pak se nediv, že tam byly tlačenice. Většina lidí z busu vystoupila na té zastávce za zatáčkou u Eroplánu. Mě osobně davy lidí spíše odrazují, protože se prodírat a moc si to neužít, to je pro otrlé. Ovšem pokud byl masopustní průvod v Ostravě, pak u vás byl "na beton", na Valašsku se přece tradice dodržují. No škoda, mohla jsi nafotit zajímavé fotky. ☺

      Vymazat
  5. Hani, je báječné, že se tyto tradice dodržují. 👍👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, také těm tradicím fandím. Jak už píšu výše, tak v Ostravě se ty masopustní (ale i jiné) tradice snaží oživit Ostravské muzeum, kde pracuje šikovná etnografka 👍, musí to dát hodně práce vše zorganizovat. Tak jsme se tam šli v úterý podívat, je to poslední termín, kdy to je možné, pak už byla Popeleční středa. Nafotila jsem dost fotek, ale musím to probrat a připravím i článek z ostravského masopustu. Snažila jsem se pozorně si to vyslechnout, šla jsem s průvodem, abych byla schopna k tomu napsat i článek.
      Děkuji a přeji pěkný večer. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...